Q

Vzhledem k následnému obsahu filmu je úvodní prohlášení buď strašně naivní a hloupé, nebo ironické (a já osobně sázím na první možnost). Tak či tak, Q je velmi špatný film. Začátek je ještě trochu slibný, asi na 2 místech jsem se dokonce zasmál, ale pak mě postupně začaly čím dál víc iritovat postavy (nejvíc na-přes-držku byla neustále kurvící se a provokující Cécile), koncentrace samoúčelných sexuálních scén se zvyšovala (a s tím i jejich směšnost), a to až do té míry, že se film zvrhl na mix porna a nekvalitní telenovely říznuté klišoidním romanťákem (perfektně to spojuje scéna s „traumatizovanou“ ženou, která těsně před dosažením orgasmu začne brečet…a slzy roní bohužel nejen ona). Tvůrci se to ještě snaží nějakým způsobem „opepřit“ (nebo zachránit?) troškou krimi (tlusťoch Maurice), sociálním přesahem (neustále se mluví o tom, že není práce), rodinnými problémy (přísní rodiče Alice) a traumatem (otcův popel); nic z toho ovšem příliš nedokáže změnit/zlepšit „kvality“ filmu. A závěr je už skoro nekoukatelný. Za těch pár světlejších míst dávám ještě hodně milosrdné 2*. „To je Cécilin...teda... to je jedno. Vyřiďte jí, že jsem vzal jejího tátu domů.“ (18.08.2014)

Být ve společnosti těchhle slípek mě ani po jediné stránce moc nelákalo - zmatená manipulátorka, která vyznává volný sexuální život a katolická panna, která by chtěla, jenže nejen ten nahoře je tak trochu proti. Zachytit ženské myšlenky a tužby se příliš nepodařilo, sexuální napětí ale tvůrce vyvolat dokáže s opravdu slušným přehledem. Výsledek je přesto minimálně rozpačitý. PS: V přístavním francouzském městečku se namísto pozdravu nebo podání ruky rovnou chmatá na reprodukční orgány. Zajímavé.. Třeba to posílí cestovní ruch.. (23.07.2013)

Nádherná Déborah Révy v roli neustále nadržené nymfomanky a její přednosti jsou rozhodně jedním z nosných prvků této francouzské "studie" ženské sexuality. Oproti ní je zde "nevinně" působící a zdrženlivá Helene Zimmer, jíž setkání se sexuálně nevázanou Cécile přinese nové, dosud nepoznané obzory. Takové snímky jsou jasně "Francouzská parketa", kde se nikdo nebojí před kamerou kompletně odhalit a i tento je natočen s přirozeností, kde je nahota, sexuální scény a nekonvenční vztahy před kamerou něco zcela obyčejného, za co se není třeba stydět. Jo, něco takového by si u nás nikdo natočit nedovolil. (12.03.2014)

Zase tak špatné to není. Jedná se o takovou milou bobří přehlídku, kde občas vykoukne i nějaké malinké hádě. Když se kouknu níže, tak si okamžitě uvědomím, že nejsem žena, tudíž snad ani cílová skupina. Nevím, jak moc je tím moje hodnocení a celkové vnímání filmu ochuzeno, ale žádnou myšlenku jsem z děje nevydedukoval. Zkrátka, vše se točí kolem sexu a o nic víc tu nejde. Kouknout na bobry mému zdraví zcela jistě občas neuškodí, takže jsem film zvládl. Bobrů se tu objeví více než by jeden čekal, takže minimálně za odvahu půjdu s hodnocením velmi vysoko. 3* (14.01.2014)

Pomatená, malá štětka má vílí svrbění a roupama neví, co nebo koho by si tam nacpala. Pomatená, malá, katolická panna má svrbění taky a ví, koho by si tam nacpala, ale matka a Bůh jsou proti, a tak o nějakém kladení nemůže být ani řeč a sem tam si maximálně nechá nějakým pomateným idiotem sáhnout prostředníkem do svědomí. Co půl hodiny si do toho ve sprše povídají ryby. Ta s vyhřezlým poštěvákem má sem tam pravdu, ostatní jen tak plácají pyskama pičoviny. Na závěr se ty pomatené kravky potkají a vyprstí se na hajzlu. Režisér se evidentně snažil zachytit komplikované ženské nitro, kterému nepochybně rozumí asi jako profesionální patolog. Výsledkem je pomatený slovní gangbang s občasným záběrem na nějaký ten reprodukční orgán, ze kterého by se zauzloval i Uzel, předávkoval se Arginmaxem a pustil si radší nějaké to normální péčko, kde se jen šuká a blbě nežvaní. (03.05.2013)