Vnější svět

Psychedelie, deprese, vtip / absurdita, šok a nechuť / animovaná symboličnost... Kdyby tenhle film trval hodinu tak je to nesnesitelná podívaná, za 17 minut s člověkem dokáže pohnou aniž by ho nudil nebo znechutil. Na 17ti minutách si může dokonce dovolit nedotahovat témata dokonce a nabízet jenom čisté obrazy. Protože jsou sakra silné. (12.08.2012)

Po prvních minutách jsem neměl pocit, že by mě to mohlo zaujmout, a to jak vizuální stránkou, tak i tím, o čem snímek je. Sám se prohlašuje, že je o ničem, ale to je nakonec právě jeho kouzlo. Sled scének, které nemají žádnou souvislost, mnohdy jsou o ničem, ale většinou jsou krásně absurdní a také vtipné. Překvapivé a krásné. (07.10.2014)

Výborná věc. Pokud je tohle pro vás na začátek příliš komplikované (a není se za co stydět), doporučuji nejdříve shlédnout O'Reillyovu starší animaci Please Say Something║ ------- ►WATCH ME ON YOUTUBE► YouTube - The External World (07.02.2012)

Velice bizarní dílko, nutno vidět pro vytvoření vlastního názoru. Nejzábavnější mi na něm přišlo identifikovat všudypřítomné popkulturní odkazy ("The Itchy & Scratchy Show"...), vizuální symboly (estetika videoher à la "Scott Pilgrim"; grafický ekvalizér; spořič obrazovky z Windows - známé potrubí...), narážky na známé filmové postavy (Oskar z Schlöndorffova filmu "Plechový bubínek" z r. 1979; Picachu...), scény (dvojhra na piano z Burtonovy "Mrtvé nevěsty" z r. 2005...), filmy (Lynchův mysteriózní počin "Rabbits" z r. 2002; Star Wars...), apod. A v neposlední řadě - ačkoli je David O'Reilly bezpochyby schopný chlapík (jen o rok mladší než já) a černý humor mám rád, "Vnější svět" není tak úplně můj "cup of tea", proto nemohu jít s hodnocením až na maximum. (16.05.2011)

Film, který v sobě zdrcujícím způsobem spojuje svrchovanou lehkost, sdělnost, zručnost a svobodu animované tvorby s temnou beznadějí a zoufalstvím, které autor v ledově klidném tempu neúnavně rozvíjí na všech rovinách, dovádí do všech nejneočekávanějších konců. Krása a inteligence tu sebevědomě dýchají z každé plochy a čáry, tahu a tvaru, ze smršti neotřelých nápadů, promyšlených gradací, z volnosti a nezávislosti na čemkoli, co v animované tvorbě doposud vzniklo, z řízených rojů pronikavých point, z barev, odkazů (viz komentář uživatele Vančura), vtipů, z toho, jak boří všechna zavedená pravidla a tabu, kterých jsme se přece jen nezbavili, aniž by potřeboval být nevkusný. ** Ze všeho vyzařující ironie vám od hluboce tísnivého vyznění nepomůže, neboť je v průsečíku, je hnacím motorem filmu, generátorem skepse a únavy: pořád vám tane na vědomí, že tak fenomenální talent, nespoutaný bystrý duch nám v desítkách neuvěřitelně nabitých a přitom ladných a plynulých mikroscén nastavuje znovu a znovu zrcadlo marnosti, beznaděje, absurdity, v níž ústí veškeré snažení. ** Postavy toho světa jsou jedinečné, každá už podle vzhledu a atributů vzbuzuje sposutu otázek, zvědavosti a nadějí, "vnější svět" je inovativní geometrickou analogií rozmanitých světů z Pátého elementu a Blade Runnera, a je ještě mnohem méně nadějný - všichni jsou strnulí, neteční, vlažní, nízkoenergetičtí, předem odsouzení ke špatným koncům, nic nefunguje podle očekávání, všechna překvapení jsou bez výjimky kreativními variacemi na prohry, smrti, bolesti, ubližování, zániky, na znovu a znovu ověřovanou marnost snažení. ** Není to žádný "cizí svět", je to výpověď nadaného mladého kluka o světě, ve kterém žije. Takhle nějak momentálně evidentně nejen já vnímám zakonzervovanou mrtvičnatou Evropu, která už dokáže jenom unaveně a vyděšeně rozeznat, kdykoli někdo vykročí jinam, a hodit mu tisíc připravených klacků pod nohy. ** A přesto je tenhle kluk O'Reilly a jeho umění právě vší tou poetikou, novostí, svěžestí, silou, nadhledem a vtipem obrovskou nadějí a ve mně na konci jeho filmu zůstalo vědomí krásy a úleva, že tady někdo takový je. (11.03.2012)