Ranař

Docela příjemně retardovaná zábava pro večery, kdy se probíráte z narkozy a neskousnete v tv nic pro publikum s IQ nad 60. Stifflerova máma už nejspíš ukazuje kundu jen při cévkování, čili i stárnoucí Stiffler (S.Scott) šel do sebe a své role naprostého debila osekal o typické teenagerovské pitvoření, takže v Goonu zaplaťpánbu opravdu nedělá už nic jiného, než jen hodně špatně bruslí a rozdává pěsťovky. To všechno může být ale ještě pořád mile úsměvná zábava pro mírné až pokročilé milovníky hokeje, neboť některé podobnosti s úrovní našich odborářských lig a divizí nelze přehlédnout a můžeme se jim dementně chlámat, případně alespoň nadávat na to, jak vylízaní američani opravdu udělali i z jinak dynamické a chytré hry (což vám jistě o hokeji potvrdí i strejda Verbal) wrestling na ledě. Víc jsem od toho nečekala, takže i ty pouhé dvě vypečené hlášky, které ve filmu padly vnímám jako bonus. (05.05.2012)

Prosím vás nepouštějte už nikdy Barušela do ŽÁDNÉHO filmu. Neříkám že Goon je skvost, ale prostě ten člověk co tady předvádí je hodně hodně mimo mísu. Měl jsem hodně nutkavou potřebu film po pár minutách vypnout. Pak ovšem příjde Doug do nového týmu plného různých lidských trosek a diváka, přestože tuší jak tohle celé dopadne, začíná zajímat jejich osud. Film je skoro krvavější než Total Recall a sprostější než Podfu(c)k. Nevím proč si Američani nevymyslí už něco jiného než Fuck, které používají v každé větě jako podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, sloveso, citoslovce a kolikrát už si myslím že i spojku s předložkou. Neuvěřitelné. 50% (31.05.2012)

Nečekaně dobrý film. Líbil se mi tam ten přehnanej důraz na bitky, rukavice dole a boxerskej postoj, jak v nějakym NHL 2001. Sean William Scott je ve vážnější roli výbornej a hrozně nařáchlej. Navíc tam celej film strašně dostává a ke konci má už tu držku solidně zdeformovanou :) Je to ale v podstatě i romantickej film, prostě nenáročná pohodovka. (24.03.2012)

Co je na téhle komedii zvláštní, tak asi to, že nejvážnější v ní je právě Seann William Scott. I tak se ale předvedl naprosto skvěle. Snad lepší film a komedii zároveň z hokejového prostředí jsem dosud neviděl, dokud jsem ale neviděl právě tuhle komedii. Naprosto boží příběh o hráči, který hokej zrovna moc neuměl, ale výborně se uměl rvát. Seann brutálně nakynul a řeže do každýho, kdo si to zaslouží. Řeže do hráčů tak často, že ke konci filmu má už držku tak opuchlou, že byste to na něm těžko poznali. Přesto po dlouhé době jsem měl pocit, že koukám na komedii, kterou určitě nevidím poprvé a ani naposled. Bylo to hrozně fajn. (29.06.2012)

Málo uvěřitelná cesta, navzdory zajímavému námětu vycházejícího ze skutečnosti, jednoho slabomyslného vyhazovače na kluziště nižší hokejové ligy, kde jsou více k vidění kvalitní pěstní souboje bitkařů než dobrý hokej. A v bitkách je Doug Glatt extratřída. Na ledě je to nemotora, co se sotva udrží na bruslích, ale nebyl angažován od toho, aby dával góly a ukazoval technické finesy. Jakmile dojde na rvačku, nemá soupeře. Rány rozdává jako nikdo a nemá v bitkách konkurenci, ale jinak je to dobrák od kosti. Do týmu Higlanders přišel krýt záda tamní hvězdě a excelentnímu technikovi, který ovšem po zranění, které utržil od obávaného bitkaře, ztratil na ledě sebevědomí, na hokej kašle, a tak skončil místo v NHL v ECHL. A navíc, tým má našlápnuto do play off a schyluje se k vrcholné bitce na ledě mezi dobračiskem a zlým mužem ledových ploch, který se vrací po distanci. Bitky jsou hlavní náplní příběhu, který se inspiroval skutečnou postavou hokejisty, který v nižších ligách proslul jako bitkař, ale tady je z Doug The Hammer Smith přejmenován na Doug Glatt a není jasné, proč dostal tvář Sean W.Scotta. Ten se do role bitkaře ani trochu nehodí, navíc není svému předobrazu ani trochu podobný a tohle beru jako velkou chybu castingu. Zřejmě Jay Baruchel, který je autorem scénáře a zahrál si i jednu z vedlejších rolí, napsal roli přímo pro Scotta, si myslel, že film s ním dosáhne "forrestogumpovské" rozměry, jen s tím rozdílem, že se děj přesune na ledovou plochu. A skutečně. Když se film odehrával na ledě, sršel energií a entusiasmem. Mimo led to nepříjemně vázlo. Postava dobráckého bitkaře se musela zamilovat, smířit se s hlavní hvězdou týmu, která ho moc zpočátku nemusela a pak nabančit obávanému bitkaři a postoupit do play off. Vše bylo maximálně předvídatelné, stokrát viděné a postrádalo to dramatické vypětí a občasné až neznatelné komediální vsuvky neměly jiskru. Bitky byly ovšem natočeny velmi solidně krvavě, přehnaně, ale bylo na ně radost pohledět a těšil jsem se, když na ně došlo, ačkoliv se tím zvýraznil stereotypní ráz filmu. Nejlepší herecký výkon podal Liev Schreiber v roli vyhlášeného bitkaře Ross Boss Rhea, který přesně vystihl a zřejmě odpozoroval a nastudoval chování bitkařů, jakým třeba byli svého času šílenci typu Dale Purinton. Rovněž trenér týmu Kim Coates byl perfektně autentický a možná i nepříliš známý Marc-André Grondin coby upadlá hvězda deroucí se zpět na vrchol, i když prokličkoval mezi hokejisty lépe než Malkin s Ovečkinem dohromady. Ostatní herci spíše tvořili povinné křoví a Sean William Scott dopadl tedy nejhůře. Kdyby ve filmu nehrál, asi by to dopadlo mnohem lépe a hlavně uvěřitelněji. Tohle byla taková hokejová pohádka o jednom outsiderovi, co našel uplatnění v životě na ledě, ačkoliv by to od něj nikdo nikdy nečekal. Upozadění reálných prvků, tolik potřebných pro filmy se sportovní tématikou, se nevyplatilo. 60% (17.03.2012)