Ouija

Nebezpečné hrátky s tabulkou, co není až tak na hraní. Předně, nedovedu si dost dobře představit, že si se spiritistickou tabulkou Ouija od společnosti Hasbro může hrát nezletilé dítě. Pokud mu to rodiče koupí v dobré víře, že si s ní její potomek užije zábavu, a oni mezitím můžou prošukat celé odpoledne, patří jim nafackovat, tedy těm rodičům. Já osobně jsem se s touhle populární(!) deskovou hrou(!) nikdy nekonfrontoval, maximálně prostřednictvím filmu, naposledy třeba v hororu "Pod povrchem", ve kterém s její pomocí vyvolávala ducha Michelle Pfeiffer. V našich končinách moc populární není. Michael Bay zavětřil, že by mohl z tohoto fenoménu profitovat, kterého se po světě prodalo pěkných pár milionů kusů, a rozhodl se na jeho motivy produkovat "lekačkový" horor, který dorazil i do našich kin. Na post režiséra angažoval známého scenáristu hororů Stile Whitea, jež se o scénář podělil i tentokrát. A mně kupodivu přišlo, že je horším scenáristou než režisérem, ačkoliv se jedná o jeho režijní debut. Story působí totiž standardně. Za podivných okolností v úvodní sekvenci zemře mladá dívka, která v dětství se svojí nejlepší kamarádkou prováděla spiritistické seance se zlověstnou tabulkou. Oddané kamarádce Laine a přátelům mrtvé Debbie to nedá a společně začnou pátrat po příčinách její smrti. A začnou hned na místě činu, čili v jejím domě. Akorát jsem se divil, že ho nikdo nehlídal a měli do něj bezproblémový přístup. Následně se rozběhne řetězec podivných událostí a nevysvětlitelných jevů poté, co se prostřednictvím tabulky spojili s něčím, co není z tohoto světa a co se chce zmocnit jejich duší. Filmem se rozlije znepokojivá i napínavá atmosféra, infarktové lekačky, perfektní vizuál i speciální efekty. Zvolen byl moderní hororový přístup, který mně osobně velmi vyhovuje. Režie těží z tajuplného prostředí domu s temnou minulostí a v podstatě z každého tmavého koutu může na diváka něco bafnout. Film nedisponuje extra drastickým pojetím, což se podepsalo na úmrtí postav, jimž chybí pestrost. Scenáristicky film postupně zabředne do banalit, ale režie jim nedala takový prostor. Snímek sympaticky gradoval, duch byl perfektně namaskovaný a finální střet s ním mohl být jednou tolik vyhrocený. Na exkluzivní herecké obsazení se zde nenarazí. Mladá herecká partička je sice nositelem povědomých ksichtíků a v rámci možností podává sympatické herecké výkony. Předpokládám však, že sympatické krásky Olivia Cooke a Shelley Hennig zřejmě většina potencionálních diváků ani nezná. Vyvolávání duchů se v tomhle hororu řídí určitými pravidly, a kdo je nedodrží, může špatně skončit. S duchy si tedy není radno zahrávat. Moje očekávání nebyla vysoká, a zřejmě proto hodnotím tak, jak hodnotím. Vypadá to, že zdejší hodnotitele duch málo mrdal, že film má povážlivě nízké hodnocení. Malarkey, měl bys hodnotit už jen reklamy, a to nikoliv se sloganem OUIJA, nýbrž OBEY. 90% (10.01.2015)

Podpriemerný, štandardný, duchársky príbeh v ničom neodlišujúci sa od klasickej šablóny duchárskeho subžánru o postupnej likvidácii teenegerov, ktorí vyvolali zlého ducha a potom sa snažia zachrániť si vlastné krky. Navyše slabo zahraný a s podpriemernou atmosférou. Niektoré ľakačky však potešili. Masky tiež neboli zlé. Na priemer je toho dobrého však žalostne málo. 40/100 (24.11.2014)

Absolutně nenápaditá nuda, která oproti jiné konkurenci nemá opravdu vůbec nic, čím by byla zajímavá. Stiles White se o atmosféru sice snaží, ale nedaří se mu to vůbec a neprobleskne tu ani náznakem. O ději nemá smysl hovořit, protože tu prakticky žádný není, nenabídne byť jen minimální překvapení a opírá se o tunu těch nejotřepanějších klišé. Logika tu také nefunguje a momenty, které by měly být děsivé, jsou vesměs nechtěně směšné. I to je vlastně zásadní problém - Ouija se totiž bere strašlivě vážně a nenajdete v ní jediný záměrně vtipný moment a to je určitě špatně, protože podobná látka něco takového potřebuje. Neznámí herci jsou zaměnitelní, protože samozřejmě nemají co hrát a musí jen pronášet nudné a několikrát slyšené repliky, o sympatiích postav se nedá moc mluvit. Ačkoli tvůrci mluví o tom, že jde vlastně o teenagerskou vyvražďovačku, pravda to úplně není, protože vražd je tu moc málo a o nějaké alespoň minimální krvavosti nebo brutalitě se nedá vůbec mluvit. Ouija je zkrátka sterilní, přespříliš korektní a směšný horor, který zanikne v záplavě jiných a v drtivé většině povedenějších žánrovek. 20% (26.11.2014)

Jumanji v hororovém podání s hlavní hrdinkou, jež v sobě kombinuje Leigthon Meester a Jessicu Albu, ačkoli tady na ČSFD má úplně příšernou fotku. Na horory se dívám, abych se bál, pobavil a odreagoval. Nečekal jsem žádný umělecký počin, ze začátku jsem se trochu nudil, ale postupně se mi to celkem líbilo, párkrát jsem se leknul. V rámci žánru průměr, nic úplně zásadního neposkytnul, ale jeilkož jsem neměl očekávání, nejsem ani zklamaný. A na pozdně večerní představení v kině vlastně dobrá volba. (30.11.2014)

Ten nejřidší a nejsmradlavější možný průjem z "továrny na sny". Nechutně umělé, komercí očištěné, Míšou Zálivem produkované. V neposlední řadě navíc smutný důkaz toho, jak i sebevětší duchařský paskvil dokáže v kinech vydělat hříšné prachy, kdežto pozornosti hodné horory z ostatních žánrů jsou sprostě přehlíženy. Velebnosti, jdu blejt! (28.02.2015)