Gosick

V tomto momente Moje TOP. Nádherná kresba, podarená hudbu, ono no tie hádanky nie sú tak zložite (väčšinou som vedel od začiatku ako to je) ale to seriálu neuberá kedže atmosféra neklesá. No a čo sa týka príbehu, tak ten ma dostal. Áno ono z úvodu je to miž-maž a celkovo toho seriál pobral z viacerých smerov ale no A? Nenudil, netrhal oči, a ak sa ja niečo vyskytlo tak to finále nahradilo (už len samo o sebe strojí za pozretie). Viem väčšina má už kombináciu DOLL a FOOL vyše hlavy, pre nich to je priemer, ale ja ne. 10 10 10 ... ***** ;) (28.12.2011)

To je zase nesourodá směska. Vezmu jako SonGokussj, ale stručněji. Kazuya Kujo = Watson, Grevil de Blois = Lestrade, Victoria be Blois = Holmes. Bohužel má kolega pravdu v tom, že podoba je jen přibližná a zásadní rozdíl spočívá ve snížení věku i inteligenčního kvocientu oproti originálům. Seriál se ke svým vzorům hlásí - přijde mi, že spíše výsměšně k diváku než hrdě. Victoriina dýmka neříká, že jde o neřestnou dívku, která už v deseti letech kouří jak fabrika, označuje její geniální detektývnost. Ani Grevilův účes nám nic neříká o příslušnosti k Leningrad Cowboys, odráží jeho sebestřednou nablblost. Victoria se nudí, protože se nudil Holmes, Victoria dělá leckteré věci, protože je dělal Holmes. Víte, ona se výstřednost od geniálního detektiva čeká... Celý seriál se odehrává v době blízké té Holmesově, která je poněkud anachronicky stylizována do retroviktoriánského looku. Crystal Palace nad knihovnou, secesní skla a "Muchovy" plakáty v openingu, všechno se to nějak atraktivně motá kolem lámání staletí. Ale co se to vlastně děje v té fiktivní zemi na pomezí Francie a Itálie? Řeší se detektivní případy. Mno, řeší. Někdy máte pocit, že dedukce byla ukradena. Jindy si říkáte: "Proč se tváří, jaký je ta Viktorka génius, dyť já na to přišel taky." Nechybí myšlenky: "Podezřelé, tisíce vysvětlení se nabízí a ona vybrala to správné. To se dedukuje, když scénárista ví, jak to bylo!" A konečně se vám stane, že budete řvát: "Parchanti, tohle jste neřekli, neukázali a ona to věděla. Pátera Knoxe na vás!" A to by se v detektývkách, které sázejí na sílu dedukce, Poirotovskou šedou kůru mozkovou, stávat nemělo. Viděny díly 1-7. Slabé ***. (23.02.2011)

Když se anime inspirují evropskou kulturou a zabývá se dějinami našeho kontinentu, automaticky to zachytí zájem rekreačního historika jako jsem já. To nemluvím ani o typicky sherlockovském námětu, kde hlavní dámská postava se snaží být jeho japonskou loli-kopií s podobným panovačným chováním, extravagancí, s neodmystlitelnými ikonickými předměty a aspekty viktoriánské doby. Jenže úvod zvoře jakékoliv iluze o chytré detektivce tak, že máte dojem o neskrývaném výsměchu ze strany autorů. První případy svou banalitou shazují jakoukoliv snahu diváka se aspoň trochu zamyslet; hádanky by nedaly zabrat ani pomocným lakýrníkům a tak se zoufale snažíte najít důvod, proč byste měli pokračovat dál v sledování. Mladá Victorica Holmesová je totiž vypočítavý fracek s napoleonským komplexem, její nepřirozeně poddajný a otrocký Kujo Watsonů má místo mozku rádio o pásce "Victoricaaaa! Victoricaaaaaa!" a inspektor Grevil je tam vlastně jen proto, aby udržoval výtah do věže v nějaké permanenci. A víte, co je na tom to nejhorší? Uživatel daggos to popsal naprosto trefně ve svém komentáři - máte chuť to dropnout, což by byla velká škoda. Gosick je jak dieselový motor: Ospalý start, který od poloviny začně nabírat na tempu, který ani na minutu nezpomalí. Děj na sebe nabálí nové záhady, splete osudy dalších postav, začně hrát inteligentní (mno, upřímně, sem tam i vyčuranou, protože naopak se z ničeho nic některé případy nedají z pohledu diváka vyřešit) hru ve stylu Baccana! a najednou je o pozornost postaráno. Kostičky začínají zapadat, Victorica přepne na lidský mód, Kuyo přestane být takovou bačkorou, hrr, hrr, epičnost támhle, romance tady, drama v celé své kráse kolem nás a nelze po záverečných titulkách říct nic jiného, že takhle mocný a přitom krásný finiš je jednoduše spektakulární. A najednou se tomu těžko něco vytýká.. (26.06.2017)

Začalo to ako normálne školské anime, zasadené celkom fajn do mierne pozmenenej Európy s mierne pozmenenými dejinami. Relatívna pohoda, riešenie záhadných historiek s občasnými náznakmi temnej minulosti. Potom prišla podľa mňa zbytočná medzihra, kde som sa začínal chytať za hlavu. Ale našťastie bolo všetko nakoniec inak a príbehu sa podarilo spolu s jeho hrdinami nečakane vyrásť do dospelej (proti)vojnovej drámy, s pretvárkou, podrazmi a intrigami. Príjemné prekvapenie. (04.02.2015)

Pozrime sa najprv na jednotlivé zaujímavé postavy. Čierny smrtonoš Japonec v podstate submisívny chlapík, ale keď ide do tuhého bojovník. Kujou trpí rodinnou menejcennosťou, lebo je tretí syn vojaka. Ďalšia postava je cukríky požierajúca milá, živá bábika, ktorá aj býva v domčeku pre bábiky, krásne sa oblieka a má krásne dlhé vlasy. Nakoniec spomeniem inšpektora s veľa gelom vo vlasoch čo má vlasy do vrtuľky. Zlo tiež nikdy nespí a má skoro stále navrch. Pre mňa všetky postavy boli dostatočne zaujímavé a ich rôzne vlastnosti pomáhali príbehu, aby lepšie rástol a skvalitnili ho. Postavy v príbehu reagujú logicky a správajú sa od začiatku až ku koncu rovnako. Gosick a jeho temné strašidelné príbehy. Príbehy sú ale po vyriešení oveľa menej strašidelné. Kúsky záhad postupne do seba zapadajú ako črepiny z rozbitej vázy. Prvé diely nedosahujú takú kvalitu ako ku koncu gradujúce anime. V prvých dieloch sa postavy dokonca chovajú tak, ako keby mali medzi sebou už vybudované kvalitné priateľské či milostné vzťahy čo pokladám za miernu chybu. Príbeh stále viac graduje a stále viac sa týka hlavných hrdinov. Záhady sú v podstate len prípravou pre hlavnú záhadu okolo Victorique. Nemôžem nespomenúť, že už len to ako hovorili jej meno Victorique sa mi páčilo (to je taká drobnosť). V pozadí sú aj politické záležitosti tohoto malého štátu. Nikdy vlastne nevieme ako a čo stane vo svete, môžeme len hádať to nám vlastne Gosick pekne vysvetľuje. Mám rád premyslené veci a Gosick sa o to kvalitne pokúsil. Vyzdvihnem ešte pekný melodický ending. Vyzdvihnutie Gosicku číslo dva je veľmi pekný až krásny koniec (nepovedal som, že či šťastný, alebo nie). Začalo to nevinne a vygradovalo v niečo čo stojí za to. (Hodnotenie 4,5) (15.03.2015)