Režie:
Benoît JacquotKamera:
Romain WindingHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Diane Kruger, Léa Seydoux, Virginie Ledoyen, Xavier Beauvois, Noémie Lvovsky, Michel Robin, Julie-Marie Parmentier, Dominique Reymond, Aladin Reibel (více)Obsahy(1)
Historické drama podle stejnojmenného románu Chantal Thomasové. Fiktivní vyprávění o posledních dnech Marie Antoinetty při moci očima její mladé služebnice Sidonie Labordeové... V červenci 1789, kdy vypukla Velká francouzská revoluce, je král Ludvík XVI., královna Marie-Antoinette a jejich dvůr ve Versaillles, daleko od starostí každodenního života. Když se k nim dostane zpráva o dobytí Bastilly, nastane mezi dvořany panika a většina šlechty i se svým služebnictvem opouští potápějící se loď. Nechávají královskou rodinu takřka samotnou. Jenom mladá Sidonie Labordeová, královnina společnice, která jí nahlas předčítává a je jí celou duší oddaná, neodejde za žádných okolností. Neví ale, že právě plynou poslední tři dny, které stráví ve společnosti své milované královny... (JOJ Cinema)
(více)Videa (1)
Recenze (68)
Ach tá Mária Antoinetta, človek vážne nevie, či bola naozaj až tak hlúpa, alebo len chladne, bezcitne a arogantne povýšenecká... Výborný námet, zaujímavé obdobie, no snímok toho po dramatickej stránke veľa neponúkne - mdlé a nezáživné spracovanie, žiaden psychologický ponor do postáv, žiadna atmosféra (pritom podmienky tu na ňu boli), minimum pocitov... len častá nuda. Jediné čo ako-tak oslovilo bol výborný herecký prejav L. Seydoux a slušná výprava. Podpriemer. 40/100 ()
Ulice duní pochodem tisíců. „Sidonie, kde máš ty zlaté hodiny, co jsem ti půjčila?“ Bastila padla v úterý v odpoledních hodinách. „Louison mi je ukradla z pokoje, paní. Utekla s nimi.“ První zmatené zprávy hovoří o tom, že její velitel byl bestiálně popraven pouhým nožem. „Nevadí, strhnu ti to z platu.“ Následně byla jeho hlava nabodnuta na kopí a nesena ulicemi Paříže. „Paní, víte přece, že bych je splácela do konce života.“ Při obléhání přišla o život téměř stovka lidí. „Inu, máš pravdu. Nakonec kdo by se za těchto okolností staral o nějaké hodiny.“ ()
Mé znalosti dějepisu vypadají jako mé ruční práce: spousta děr a sem tam nějaký šmodrchanec. Nepřesnosti v historických filmech mě tedy příliš neruší a od tohoto jsem očekávala jen nákladné kostýmy a natupírované paruky navlečené na Diane Kruger. Jenomže vzhledem k té drobnosti, že film nemá prakticky žádný děj, má člověk ve výsledku pocit, jako kdyby si ty šaty a paruky prohlížel na ramínkách v zatuchlé skříni, na jejímž křídle je vylepený plakát s Dianou. A navíc mu přes rameno neustále zírala ošklivá lesbická čtečka s pohledem vycpané veverky. ()
Mrazive ctyri dny ve Versailles, kdy je skrze hroutici se kazdodennost luxusniho silda konec sveta hmatatelnejsi dokonce nez v Padu treti rise. A taky je to vlastne divci ekvivalent vyborne danske Kralovske afery. I ta se vyjadruje k soucasne realite a ani ta nikoho nesetri. Sbohem kralovno je ale silnejsi i proto, ze je o krok a pozici dal. A zajimava je i loajalita hlavni postavy, to je neco nad cim se stoji za to zamyslet. ()
Z filmu mám rozporuplné pocity, ale líbila se mi jednoduchost, jakým bylo dané téma pojato a syrovost, s kterou ukazoval život ve Versailles, jako prostředí zcela odtrhuté od okolního světa. Plakát tohoto filmu, na němž jsou dvě nádherné ženy, které spojovalo velice silné pouto a přátelství, to byl jeden z nejlepších a hlavně nejitenzivnějších momentů filmu. Čekala jsem co se stane ;) Pocity a myšlenky, které se odehrávaly v nitru Marie Antoinetty poslední dny jejího života (aniž by to věděla), jsou nám utajeny, ale její příprava na odjezd ze zámku mi připadala v určitém směru absurdní :D :D Ovšem pro lásku je člověk schopen čehokoliv, třeba se převléci do jiných šatů... ()
Reklama