Život především

Řemeslně bravurně zvládnutý snímek, na kterém mi mimořádně vadilo, jak tlačil na pilu. Snaha vyvolat v divákovi emoce je tak očividná, až to není hezké. Neustále někdo pláče, umírá, afektovaně řve, objímá se... Souhlasím, že předsudky a AIDS jsou velkými problémy současné Afriky, ale způsob, jakým nám toto téma tvůrci servírují, se mi líbil pramálo. Hudba: Ali N. Askin, Ian Osrin - je užitá velmi střídmě a zdá se, že brnkací trylky snad svou šablonovostí brzy nahradí burácející orchetrálky. (09.03.2011)

Když si vezmeme jakému tématu je Život především věnován, je příjemným překvapením, že se nesnaží lacině šokovat, citově vydírat a dokonce ani varovat. Problematika AIDS je z kinematografického hlediska velmi vděčná, a to nejen protože se jedná o jedno z globálně nejdiskutovanějších témat. Nicméně Život především se nevěnuje (jen) AIDS jako takovému, naopak očekává od diváka alespoň minimální znalost této nemoci, ale spíše (oboustrannému) vnímání (nejen) pozitivních ze strany africké veřejnosti. Snímek je vyprávěn skrze postavu dvanáctileté Chandy. Věk hlavní postavy již přímo nabádá k citovému nátlaku na diváka, nicméně, jak jsem již uvedl, touto cestou se tvůrci nevydávají. Naopak nechávají Chandu vystupovat velmi dospěle, její konfrontace s neustálými životními peripetiemi (smrt sestry, problémy s otčímem, nemoc matky apod.) je podávána bez přílišného „tlačení na pilu“. Hlavní postava sleduje současné problémy bez naučených předsudků. Odmítá představy dospělých. Nechápe jejich pohled na svou nejlepší kamarádku (lehce načrtnutá problematika dětské prostituce). Poměrně zajímavou interpretační rovinu nabízí postava paní Tafy. Ta ačkoli vystupuje jako nepříliš důležitá postava, na konci se ukáže jako hlavní hybatelka děje. Její závěrečné „osvícení“ a ovlivnění ostatních může zároveň poukazovat jak na slabé tak silné stránky filmu. Říká odvážně, že každý jednotlivec může změnit svět, na druhou stranu vyvolává otázku, zda se některé postavy nechovají jen, jak jim scénář káže. Přestože se Život především věnuje hned několika závažným tématům zároveň, působí uceleným dojmem. O tom zda jsou jednotlivá témata rozvedena dostatečně, by se však dalo polemizovat. (09.03.2011)

,,JE NĚJAKÁ ŠANCE? VŽDYCKY JE ŠANCE“..... /// Zkurvenej světadíl ta Afrika. Samá choroba, umírající děti, všeobecná nevzdělanost a k tomu výdobytky moderního světa, jako třeba chlast. Světlou stránkou je Chanda. Bystrý, inteligentní a utrápený děvče, bořící předsudky (z mladický nerozvážnosti?). Pohled na Africkej ,,venkov“, na jejich kulturu a životy. Jinej kraj, jinej mrav. Takhle MY si tady žijem a (asi) nás to nesere. Myšlenkovej středověk, kterej já, člověk zhejčkanej civilizací, teplou vodou, lékařskou péčí, dospělejma prostitutkama a manželkou bez AIDSu těžce ,,pobírám“. Když už nic, alespoň člověk něco pochopí a třeba se i zamyslí.... 3a½!. Možná by neškodilo víc emocí, ale to by bylo za cenu lacinýho vydírání. MY asi některý věci nemůžem pořádně pochopit, a proto ani procítit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu z roku 2004 ,,Chanda's Secrets“, kterou napsal Allan Stratton číst nebudu. 2.) Často se snažím mlácením šutrem do palice vyhnat démony. 3.) Jsem kamioňák a zajímá mě cena hoďky s nezletilou. (V Africe vole!) 4.) Thx za titule ,,qwertiklubo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.02.2012)

Film, takový jihoafrický Fish Tank s velmi aktivním vývojem děje a plný problémů, témat, až je toho hodně, zbytečně moc, byl loni v Cannes v sekci Jiný pohled a režisér O. Schmitz má za sebou docela významnou kariéru. Jenže je to přesně ten umělý příběh, před nímž dávám přednost non-fikčnímu dramatu případně jakémukoli tradičnímu dokumentu. (28.03.2011)

Dvanásťročné dievča by malo určite riešiť iné veci ako Chanda. Ani to všetko nechcem napísať, hoci už napísali iní, ale prvá rana príde už v prvej minúte filmu. Je to Afrika, takže všetko je iné, až mimo možností nášho európskeho chápania. A to ide o civilizovanú časť Afriky s demokraciou a bez vojny, tak čo sa deje v tých oblastiach, kde je to horšie? Okrem všetkého trápenia film nakoniec ukáže aj skutočnú tvár súdržnosti a kamarátstva, ktoré už nie je detské. Film prináša africké emócie v nemeckom filmovom balení, a preniesol ich na mňa veľmi intenzívne. (09.06.2016)