Život především

,,JE NĚJAKÁ ŠANCE? VŽDYCKY JE ŠANCE“..... /// Zkurvenej světadíl ta Afrika. Samá choroba, umírající děti, všeobecná nevzdělanost a k tomu výdobytky moderního světa, jako třeba chlast. Světlou stránkou je Chanda. Bystrý, inteligentní a utrápený děvče, bořící předsudky (z mladický nerozvážnosti?). Pohled na Africkej ,,venkov“, na jejich kulturu a životy. Jinej kraj, jinej mrav. Takhle MY si tady žijem a (asi) nás to nesere. Myšlenkovej středověk, kterej já, člověk zhejčkanej civilizací, teplou vodou, lékařskou péčí, dospělejma prostitutkama a manželkou bez AIDSu těžce ,,pobírám“. Když už nic, alespoň člověk něco pochopí a třeba se i zamyslí.... 3a½!. Možná by neškodilo víc emocí, ale to by bylo za cenu lacinýho vydírání. MY asi některý věci nemůžem pořádně pochopit, a proto ani procítit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu z roku 2004 ,,Chanda's Secrets“, kterou napsal Allan Stratton číst nebudu. 2.) Často se snažím mlácením šutrem do palice vyhnat démony. 3.) Jsem kamioňák a zajímá mě cena hoďky s nezletilou. (V Africe vole!) 4.) Thx za titule ,,qwertiklubo“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.02.2012)

Snažil jsem se ze všech sil udržet vnímání tohoto závažného příběhu černé školačky. Chápajíce, že tento film není z řady píčovin Hollywoodu, nevypnul jsem po 19. minutě jak téměř pravidelně činívám. Bohužel nepochopil jsem záměr tvůrce a především mě to nijak nevzalo. Nějak tak tak jsem se dopotácel do konce ale poselství tohoto příběhu mi zůstalo utajeno. Snad jen to, co je mi jasné celý život. Afrika byla, je a bude chudá. Lidé v ní žijící byli, jsou a budou podřadní. To že mají černé huby, jen zlehčuje jejich identifikaci. Navíc je obyvatelstvo tohoto světadílu nesmírně líné, lživé, zkorumpované, antagonistické. Byl jsem tam, dost šokující. I Mirek Dušín by s tím měl problém, a jakej to byl Rychlej šíp, tam by dostal šípem nejspíš do hlavy.... (26.03.2012)

Téma o kterém můžeme číst téměř každý den v různých obměnách, nám tentokrát v jednom dramatickém příběhu poodkryl Oliver Schmitz. Bylo mně strašně smutno z toho, když jsem viděla jak Chanda, vlastně ještě dvanáctileté dítě, které svou matku hluboce miluje, čelí nejen pokrytectví, pomluvám a předsudkům svého okolí, ale přitom se sama musí vyrovnávat se smutným faktem, že i její matka má tu všemi odsouzeníhodnou nemoc AIDS. Smutné, drsné a já souhlasím se vším co tady už napsal uživatel Dudek. (03.09.2015)

(CINEMA MUNDI 2011) ŽIVOTU PŘEDEVŠÍM v podstatě nelze nic vytknout, jelikož komplexním způsobem nahlíží na problematiku AIDS a předsudků s touto nemocí spojených, aniž by se z diváka okázale dolovaly emoce, jelikož je vyprávění omezeno na racionálně uvažující, pragmatickou mladou hrdinku Chandu. "Nelze nic vytknout", pokud přistoupíme na to, že se jedná o plakátový film, který sice vkusně tematizuje tíživé otázy, které dlouhodobě sužují nejenom Jihoafrickou republiku, ale činí tak prostřednictvím vykonstruovaného vyprávění, modelových postav, schematických scén a zásadních proslovů, kdyby náhodou někomu uniklo to opravdu podstatné. Tento vstřícný náhled, kdy se opomenou nedostatky díla, ovšem kálí fakt, že jde o adaptaci bestselleru Allan Strattona. Při převodu evidentně zůstaly linie, které nejsou ve filmu dořešeny, což vytrhává ze zaměření se na ústřední téma AIDS. (29.03.2011)

Když si vezmeme jakému tématu je Život především věnován, je příjemným překvapením, že se nesnaží lacině šokovat, citově vydírat a dokonce ani varovat. Problematika AIDS je z kinematografického hlediska velmi vděčná, a to nejen protože se jedná o jedno z globálně nejdiskutovanějších témat. Nicméně Život především se nevěnuje (jen) AIDS jako takovému, naopak očekává od diváka alespoň minimální znalost této nemoci, ale spíše (oboustrannému) vnímání (nejen) pozitivních ze strany africké veřejnosti. Snímek je vyprávěn skrze postavu dvanáctileté Chandy. Věk hlavní postavy již přímo nabádá k citovému nátlaku na diváka, nicméně, jak jsem již uvedl, touto cestou se tvůrci nevydávají. Naopak nechávají Chandu vystupovat velmi dospěle, její konfrontace s neustálými životními peripetiemi (smrt sestry, problémy s otčímem, nemoc matky apod.) je podávána bez přílišného „tlačení na pilu“. Hlavní postava sleduje současné problémy bez naučených předsudků. Odmítá představy dospělých. Nechápe jejich pohled na svou nejlepší kamarádku (lehce načrtnutá problematika dětské prostituce). Poměrně zajímavou interpretační rovinu nabízí postava paní Tafy. Ta ačkoli vystupuje jako nepříliš důležitá postava, na konci se ukáže jako hlavní hybatelka děje. Její závěrečné „osvícení“ a ovlivnění ostatních může zároveň poukazovat jak na slabé tak silné stránky filmu. Říká odvážně, že každý jednotlivec může změnit svět, na druhou stranu vyvolává otázku, zda se některé postavy nechovají jen, jak jim scénář káže. Přestože se Život především věnuje hned několika závažným tématům zároveň, působí uceleným dojmem. O tom zda jsou jednotlivá témata rozvedena dostatečně, by se však dalo polemizovat. (09.03.2011)