Zůstaň se mnou

Rock a klasická hudba, nikdy to společně přece nemůže klapat. A víceméně toho jsme byli svědky po celou dobu, jakou cestou se vydat. Samozřejmě se to neobešlo bez konfliktů a hádek, který z toho vztahu vyplynuly úplně bezprostředně. Mě to přišlo ale až moc extrémně teen. A to že teen filmy relativně můžu. Každopádně to ale mělo originálně pojatý vyprávění a citově mě to dostalo silně tam, kam mělo. (04.11.2015)

If I Stay? You Rather Go! Lacná variácia na The Fault in Our Stars, akurát v tomto prípade s (takmer) mŕtvou Chloȅ Grace Moretz, ktorá sa vracia späť do svojich spomienok. Pomerne zaujímavý námet pre romancu, avšak vo výsledku nie je táto premisa nijako využitá. If I Stay tak skutočne nemá žiaden presah ako sa by na prvý pohľad mohlo zdať, ba čo navyše v tom filme život a smrť nehrá žiadnu úlohu. Je to len tá najobyčajnejšia, ničím zvláštna, teenagerská romanca bez nápadu, bez akéhokoľvek ozvláštnenia. Príbeh je predvídateľný, bez jedinej zaujímavej scény, chýba tomu iskra a je to len sled tých najtuctovejších romantických scén dvoch pubertiakov s nezáživnými dialógmi. Otravné, nudné, zbytočné. Chloȅ je síce v sedemnástich stále veľmi príjemná a neskutočne roztomilá (a jediným dôvodom prečo ten film úplne neodstrelím), ale sama ho nemá šancu utiahnuť. Vo výsledku tak film o „duchovi“, ale tak bezduchý až beda. Vhodný tak maximálne pre sentimentálne trinástky pokiaľ už videli celú Twilight sériu, aj The Fault in Our Stars. A vôbec neosadzujem, že sa im to v tomto veku bude páčiť (len ja nezielam rovnaké pohlavie a už ani vek), no pre ostatných tu nie je absolútne nič. CELKOVO: 1,5* (3/10) (14.11.2014)

Nie je to zlé, vlastne je to dobré, ale mohlo to byt ešte o niečo lepšie. Verím, že nejaký skúsenejší režisér by dokázal vyťažiť viac. Hlavne čo sa emócii týka, pretože aj keď sa to na to fajn pozeralo a vôbec ma to nenudilo vďaka dobrému castingu, emócie išli úplne okolo mňa. A aj hudba mohla byt kludne lepšia. 80% - 4* (09.11.2015)

Není to tak dávno, co jsme sledovali zamilovanou Shailene Woodley černohumorně mluvit o rakovině a umírání. Směs smrti a velké lásky nyní okusí rovněž talentovaná Chloë Grace Moretz. Tvůrci okolo ní sází na osvědčené postupy, nebojí se slz a dramatických rozhodnutí. Trochu ze standardního aranžmá vyskakují díky vážné autonehodě, kómatu a postupném ztrácení členů rodiny aneb Chloë, kterou nikdo nevidí, bosky pobíhá po nemocnici a retrospektivně vzpomíná, co krásného i méně veselého v posledních týdnech prožila. Za lecčíms (dle očekávání) stojí pohledný kytarista a zpěvák, její violoncello a nad hrnkem kávy plkání nad možnostmi života středoškoláka. Právě v tom vidím trochu problém, protože naši dospívající hrdinové mluví jak ostřílení glosátoři, jejich myšlenky pokaždé korunuje nějaká jazyková perla nebo trefné moudro. Samozřejmě v mezích kvality scénáře. Takhle mluví dospělí s několika zásadními životními zářezy na pažbě a ne náctiletí. A to se nechci nikoho dotknout, ale stačí si na zastávce o půl osmé ráno poslechnout jejich bezobsažné rozhovory. I přes téma je všechno uhlazené, pečlivě střežené, aby se někde nepřešláplo přes čáru. Ona je vždycky nádherně vymóděná a nalíčená, on sice zpívá o životní bolesti, ale hlavně je na podiu proto, aby ho žraly náctileté fanynky. Románek je to nekomplikovaný, líbivý, chybí ostré hrany. Občasný náběh na kýčovitost ale ještě nikomu neublížil. Z Chloë roste pořádná baba, vedlejší postavy nejsou úplně k zahození, potěší i Liana Liberato, hipísáčtí rodiče nebo Stacy Keach. Takže ten solidní průměr berme. (18.11.2014)

Životní křižovatka v pravém slova smyslu. Ale jen pro pravověrné sentimentální snílky, kterým nostalgie není cizí. Příběh bloudící duše, která vzpomíná na pusu s klukem z kapely a na večery s volnomyšlenkářskými rodiči, nemůže (a ani nechce) nabídnout hutnou zápletku, šokující pointy, nebo cokoli, co zdejší jednohvězdní pravděpodobně očekávali. Nabízí právě jen onu křižovatku, onu nerozhodnost a pár hřejivých vzpomínek a o to smutnějších důsledků, které vám v sedmnácti přijdou přesně tak velké, že si nedokážete představit, že je ve vašem životě ještě něco může překonat. Kdo si na sebe v tomhle věku umí vzpomenout, pro toho jsou pak některé emocionální otázky tíživé až až. Láska totiž vážně někdy může znamenat Život. (17.08.2015)