Zůstaň se mnou

Dobře no, tak teda gratuluju Chloë k prvnímu dospělýmu filmu. Co na tom, že byl spíchnutej nad Slovníkem pravdoláskaře; že ho v podstatě vypráví duch stále žijícího člověka (což se v praxi rovná cheatování), jemuž neni blbý svou návštěvou poctít i flashback; *SPOILER* a že se tam čistě pro neschopnost scénáristů posunout děj někam dál nakonec usmrtí uplně všechno, co zrovna na lůžku leží. (A nejmenuje se Mia, samo sebou...) (09.11.2014)

Čekal jsem více. Asi proto 3*. Chloë mám moc rád a tady se ukázalo, že k dobrému filmu vážně ona sama nestačí. Hrála výborně ovšem režie a některé dialogové části se mi moc nelíbily. Jamie Blackley mi tam taky bohužel moc neseděl, myslím, že při pozornějším castingu by se dalo vybrat lépe. Film mě zklamal, protože měl rozhodně na víc, ambice byly s tímto nápadem, dějem i zakončením hodně vysoké, bohužel režie a samotné provedení se moc nepovedlo a to je obrovská škoda. Co ale taky čekat od 50ti letého nezkušeného rejži, který to má skoro jako debut. 50% a to především za Chloë. (10.11.2014)

Životní křižovatka v pravém slova smyslu. Ale jen pro pravověrné sentimentální snílky, kterým nostalgie není cizí. Příběh bloudící duše, která vzpomíná na pusu s klukem z kapely a na večery s volnomyšlenkářskými rodiči, nemůže (a ani nechce) nabídnout hutnou zápletku, šokující pointy, nebo cokoli, co zdejší jednohvězdní pravděpodobně očekávali. Nabízí právě jen onu křižovatku, onu nerozhodnost a pár hřejivých vzpomínek a o to smutnějších důsledků, které vám v sedmnácti přijdou přesně tak velké, že si nedokážete představit, že je ve vašem životě ještě něco může překonat. Kdo si na sebe v tomhle věku umí vzpomenout, pro toho jsou pak některé emocionální otázky tíživé až až. Láska totiž vážně někdy může znamenat Život. (17.08.2015)

Mám slabost pro takové filmy, u kterých mi slzí oči co chvíli. A i přestože jde pouze o hru na city a film, který je skoro jako každý jiný, má to své něco, co se mi líbilo. A určité chvíle, minuty, měly spousty něhy a lásky, že jsem prostě musela dát plný počet. A to, že to doplňuje opravdu krásný soundtrack a herecké výkony, mě přesvědčilo. Občas kýčovité a slabé filmy jsou to, co se mi líbí nejvíc. (23.01.2015)

Dojmy z předpremiéry jsou i pro citlivou nečtenářku knihy velmi pozitivní - ubrečené i potěšené. Tato čistá romantika nenese žádné prvky fantasy a nebrousí ani do vod dystopických románů. Tou přidanou hodnotou je tentokrát hudba. Ano, i taková prostá věc může způsobovat problémy, je paralelou k rozdílným světům, rozdílným náhledům na život i k různým životním cílům. Hudba provází celý film a klasika (nikoliv ta rocková) se prolíná s punk rockem i dalšími žánry. Tato prapodivná směsice se v jednu chvíli střetne v čirém okamžiku štěstí, kdy je blízkost lidí, a jejich ochota spojit své životy, nadřazena veškerému škatulkování. Celý film vypráví příběh jedné lásky a báječné rodiny, kterou je možné jen obdivovat, s kterou je možné cítit i s ní bojovat o život. Děj je velmi sladký a dojemný, přesně takový, jak to většinou holky mají rády a kluci trpí. Ideální na rande i na dámskou jízdu, vhodný i pro sběratele zajímavých lidských osudů (třebaže smyšlených). Děj filmu plyne bez sebemenšího zádrhelu. Marně se snažím najít něco, co bych nechtěla pochválit. Příběh je skvěle vygradovaný, rozhovory jsou lehké a uvěřitelné. A i když zní všechno až moc dokonale, chcete věřit, že to někde opravdu takhle funguje. Seznámení s rodiči a jejich přístupem k výchově je promyšlené a zamilujete si je, přesně tak, aby vás další děj mohl zasáhnout ještě víc. Flashbacky jsou pěkně promyšlené a zahrávají si s příběhem, nijak to ale nepřehánějí, žádná šokující odhalení, jen láska dvou mladých lidí, komplikace a interakce s přáteli a rodinou. To vše vám pomůže pochopit, kde v sobě člověk dokáže brát životní sílu a jaké maličkosti to mohou ovlivnit. A i když mám malinko výhrady k chování hlavní hrdinky v nemocnici, příběh mě strhnul. (26.09.2014)