Hellou goseuteu

Bože, ti Korejci mají opravdu zvrácené představy o komedii. Ještě nikdy jsem u "komedie" takhle neřvala a nebilancovala svůj dosavadní mizerný život. Na prolínání několika žánrů do jednoho filmu už jsem si zvykla, ale tohle mě fakt dostalo. Autoři vás příjemně naladí na praštěnou oddychovku, aby z vás v zápětí vyždímali veškeré skryté zásoby emocí. Je to zvláštní, ale takovéto počínání jsem opravdu zažila jen u korejských filmů, říkám si, zda to nedělají kvůli úspoře peněžních prostředků za lístky do kina. Zaplatíte lístek, zasmějete se, zapláčete si, chvíli se bojíte a čekáte, jestli nepřiletí mimozemšťani. (22.05.2011)

Rozhodně se nejdená o čistou komedii. Myslím, že dramatická stránka je tu rozvinuta ještě silněji než humor. Tae-hyeon Cha je opět vynikající. Jemu prostě ty role hlupáka nebo ztroskotance sednou vždycky. Do vedlejších rolí byli vybráni také dobří herci. Během filmu jsem narazila na několik nejasností. Ty ale nakonec hezky vysvětlil dojemný a smysluplný konec. Dokonce slzu jsem u něj pustila. Milé překvapení..4*. (23.09.2011)

Není pro mě úplně snadný to ohodnotit. Čtyři hvězdičky jsou za ten strhující závěr málo, pět se mi zdá moc za film coby za celek. Ano, přijít při autonehodě o celou rodinu, to s člověkem zamává. Podezírám autora námětu nebo scénáristu z toho, že měli s podobnou tragédií osobní zkušenost. Kdo na to vydržel koukat až do konce, byl odškodněn za něco, co chvílemi připomínalo poťouchlou taškařici (byť věřím, že v Koreji se tomu třeba po celou dobu smáli, až se za břicha popadali). Hořkosladce smutné, působivé, rozhodně nevšední. Pěkné a dojemné. Silně emocionální. (30.12.2014)

Velmi dobře vyprávěné: zaujmout blbinkami, nasadit brouky do hlavy, rozvinout zápletku a zapojit spousty lidí, naladit na vlnu, a nakonec otevřít oči. Jo a vymačkat z nich nějakou tu slzu. Má to jedinou slabinu. Korejci zřejmě když už si zaplatí lupen, chtějí tak dvě hodiny zábavy a víc, jinak se cítí ošizeni. Prostřih na hodinu a půl by myslím hodně seděl... (08.01.2012)

Už od úvodních sebevražedných pokusů jsem se skvěle bavil a od úvodních titulků jsem se nejen skvěle bavil, ale taky byl trochu naměkko, abych nakonec po dvou hodinách pohodové zábavy s blaženým úsměvem na rtech slzel dojetím. Je neskutečné jak nenásilně dokázal Young-Tak Kim propojit odlehčenou rovinu komedie se smutným dramatem a umíráním, jak dokázal vybalancovat jednotlivé nespojité prvky tak, aby nerušily, a v závěru je všechny dokonale propojit, dát všemu smysl, dokonale překvapit pointou a ještě vás tím dohnat k dojatému pláči. (12.07.2011)