사랑한다, 사랑하지 않는다
Come Rain, Come Shine
Obsahy(1)
Po piatich rokoch manželstva mu nečakane oznámi, že je s iným a sťahuje sa k nemu. On to prijme so stoickým kľudom, avšak v deň, keď si ona balí veci, ohlásia hustú prietrž mračien, ktorá nedovolí čo len nos vystrčiť z domu. Podarí sa mu udržať si vzťah, alebo ju nechá nakoniec odísť? (sochoking)
Recenze (13)
Ponurý obraz, déšť, ticho, Bin Hyeon a jeho obličej zakrytý z jedné poloviny patkou a z druhé stínem a Su-jeong Im s kamennou tváří.. a to je tak vše. Film i beze slov může být skvělý tak, jak už jsem se o tom přesvědčila, ale tohle mě opravdu nevzalo. Dívat se, jak někdo solí špagety, dívá se z okna,.. mně nestačí i se vší symbolikou, která zde byla. Ani „Everything will be okay“ mě nedojalo. Naopak, paradoxně jsem jednou slušně vybouchla smíchy, když Bin Hyeon celý promočený říká něco ve smyslu, ať raději osuší to kotě... Až se nám Bin Hyeon vrátí ze služby, doufám, že nastoupí v nějaké pořádné doramě. 8) ()
Láska je jako kočka. Honíte se za ní, snažíte se ji chytit a ona vás akorát škrábne a uteče. Necháte ji být, hledíte si svého a ona se najednou sama objeví a začne se vám otírat o nohy. ()
Je to výborná juhokórejská dráma. Má celkom dobrý príbeh o jednom obyčajnom manželskom páre, v ktorom žena jednoducho oznámi mužovi, že si našla iného a sťahuje sa a tak spolu ešte normálne trávia posledný deň. A to aj preto, že silná prietrž mračien im neumožňuje prakticky nič iné. Spracovanie je ale perfektné, toto mi mimoriadne sadlo. Toto je presne ten typ filmu, ktorý mnohým nesadne a ani ja by som ho ešte pred pár rokmi vôbec nepozeral, ale teraz je to už iné. Film prakticky ani nemá nejaký skutočný dej, odohráva sa v priebehu jedného dňa a navyše väčšinu času pôsobí dojmom, že sa odohráva v reálnom čase, postavy vykonávajú bežné činnosti, ale celé to má takú pôsobivú atmosféru, za čo z veľkej časti môže aj samotné upršané počasie, skvelo sa pozerá na obe postavy, ktoré sa navonok snažia pôsobiť čo najnormálnejšie, ale len predsa cítiť, že sa odcudzili, síce sa v priebehu nájde aj niekoľko priemernejších častí, napríklad časť s nečakanou návštevou susedov mi prišla úplne zbytočná, ale aj tak sa na to pozerá veľmi dobre a hlavne na všetky scény, kedy sú obe hlavné postavy spolu, pretože často trávia čas aj oddelene. Herecké obsadenie je skvelé, až na tú jednu spomínanú situáciu vo filme nevystupuje ani jedna vedľajšia postava, takže to celé stojí na oboch hlavných postavách, skvelý Hyun-Bin a pre mňa ešte o trochu lepšia Lim Soo-Jung, obe postavy sú zaujímavé po charakterovej stránke, aj napriek takémuto problému medzi nimi nedôjde ani k jednej hádke a aj výborne zahrané, tu si nemôžem sťažovať. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, na podobnú tématiku je táto forme najlepšia, perfektný vizuál, kde ma zaujalo plno zaujímavých záberov, plno dlhých scén bez strihu, už len úvodná desaťminútová jazda autom na jeden záber dala jasne najavo, že toto bude zaujímavý zážitok, spomínaná atmosféra, tu som nadmieru spokojný. V poslednej dobe mám takéto filmy čím ďalej radšej a tento mi sadol skvelo. Kvôli tým viacerým priemernejším častiam nedávam plné hodnotenie, ale je dosť možné, že po druhom pozretí, ktoré niekedy príde ho už dám, lebo toto ma skutočne veľmi bavilo. 82% ()
Ako sa hovorí: "Po búrke vždy vyjde slnko". Akurát že tu nedošlo k žiadnemu hrmeniu, tobôž bleskom. Sú rôzne varianty ako môže dôjsť k "rozchodu" medzi partnermi. "Tento" je tak krásny, až som sa unudil k smrti. Ponaučenie som si ale zobral. Keď Vás chce vaša "celoživotná" láska opustiť, treba jej podať "pomocnú ruku". ()
Tak sa úprimne priznám, mal som pripravených tisíc komentov v priebehu filmu, ktoré som mal v pláne použiť, ale koniec ma skutočne šokoval a skutočne som zostal nepripravený v nemom úžase! Po dlhej dobe ma niečo korejske nadchlo a hlavne, prekvapilo. Práve toto je to, čo ja vo filme potrebujem. ()
Ačkoliv vůbec nejsem fanoušek takových pomalých, leckdy až ubíjejících filmů, tento mi celkem sedl. Z ústřední dvojice na mě i z obrazovky sálala bezmoc, niterná bolest a snaha působit normálně. Určitě to není film pro každého, ale v noci, se skleničkou červeného vína a melancholickou náladou jsem se nakonec pochválila za výběr. Hlavní hrdina mi nepřipadal slabošský, jen spíš jako někdo, kdo se nepotřebuje zdlouhavě vykecávat a ventilovat. Ale upřímně, při krájení cibule jsem napůl čekala, že vezme ten velký nůž a svou ex milou jím probodne. A! Velké A. Hyun Bin je absolutně neodolatelný, stačí, aby si odhodil neposlušnou kadeř z očí a já jsem spokojená. ()
Pro mě jednoznačně jedna z nejslabších korejských věcí, co jsem zatím viděla. Nebýt tam Hyun Bin, tak jsem asi ani nedokoukala. Jednak mě to nudilo, ve filmu se nedělo v podstatě nic. A druhak typy jako byl hlavní hrdina, studený jako psí čumák a ještě hodný, až to bolí, nesnáším (je jedno jestli jde o chlapa nebo o ženskou). Když se budu chtít podívat na Hyun Bina, tak rozhodně zvolím něco, kde je v něm mnohem víc života. ()
Forma ma prilis nenadchla, ale v tom nie je hlavny problem. Neskutocne ma srali charaktery ustrednej dvojky. On je strasny chudak, ktory si necha pomaly aj skakat po hlave a ona je zase dost velka mrcha. Obidvoch som mal chut poriadne prefackat. ()
Příběh muže a ženy, která ho podvedla a stěhuje se pryč. Zastaví jí nebo ji nechá jít? Jo a samozřejmě téměř celou dobu prší :) ()
Pomalejší film jsem už dlouho neviděla. Trochu mi to připomínalo francouzské filmy. Docela hezké, ale už se na to nemusím podívat. To jak balili ty hrnky to je docela nezapomenutelný. ()
Ak počas filmu pri ktorom čítate titulky zaspíte, tak asi dačo nebude v poriadku, a i keď má film celkom dobrý námet, to spracovanie je neskutočne nudné ... ()
Pro film jsou stěžejní dvě skutečnosti: snaha popřít bolest tím, že je sama bolest zpochybněna , a neschopnost vyjádřit cokoli niterného (jednak neschopnost vyjádřit jakékoli vnitřní pnutí skrze jasnou a nezastřenou promluvu i neschopnost "to" říct lidské bytosti). Člověk se bojí cítit bolest, a proto nekomunikuje. Negování jakékoliv intence komunikace probíhá jak vzhledem k dvěma jedincům obývající jeden dům, tak i přeneseně nedochází k sebereflexi v rámci člověka obývajícího své tělo, tedy jakýsi "dům" své duše. A přece dochází ke komunikaci, avšak tato komunikace je specifickým rezultátem nezáměrného: skrze zcela fádní proklamace a komentáře k banálním událostem všednodenního života jsou konstruovány charaktery, jejich vztah a celý jejich společný život. Další rovinou může být dům jako takový. Je plný harampádí, ne vše funguje, jak má, ale právě "konzert" dvou cizinců, kteří se v něm ladně pohybují dává na vědomí, že právě onou nevědomou souhrou jsou si stále blízcí a potřebují se. Nejen v striktně fyzickém smyslu, ale i sublimovaně - muž potřebuje být usměrněn ženou a žena mužem. Obě dvě postavy přestaly tuto skutečnost vnímat, vše jim zevšednělo, ale právě prostřednictvím své dokonalé souhry je nám ozřejmováno to, co postavy nevidí: jejich vztah stále existuje, jen potřebuje úklid podobně, jako jejich dům. Potřebuje vynést na světlo to, co se bylo pomalu zapomenuto. Konec krásně demonstruje dřívější výstavbu, ačkoli ji do určité míry popírá: muž v zrcadle uvidí sám sebe, přizná si slzy a žena poprvé dá najevo rozbolavěné nitro a zároveň něžnou starost o muže, byť je to adresováno kočce. Tak tedy, byla to demonstrace naděje či neustálé nemožnosti komunikovat přímo? Film tímto okamžikem končí - demonstruje otevřenost. Nejde o záležitost se začátkem a koncem, ale o výsek časové periody z života (budí velmi realistický dojem). Pokud toho nemáme dost, můžeme do všech úvah ještě zakomponovat neustálé prokládání obrazů slunce pronikajícího do domu (byť v okamžiku děje neustále prší). Tento motiv je klíčový, ale jeho zvážení je už na divákovi samém, nicméně se váže na všechny předestřené roviny. Film sám svou podstatou vede diváka, aby každým okamžikem reflektoval sám sebe zároveň bedlivě dumal nad tím, co je mu předkládáno. Nesnadný film. ()
Tomuto filmu nedokážem udeliť viac ako jednu hviezdičku. "Podobenstvo" mačky akože lásky (ak teda nie som k tomu nedostatku trpezlivosti ešte aj úplne nechápavá) ma absolútne neohúrilo. Na každom vzťahu treba aj pracovať, nielen čakať s kusom žvanca (hoci to môže výrazne pomôcť...:) ) Postavy vlastne dosť nesympatické a nudné. Snažila som sa nájsť umenie a hĺbku, ale evidentne málo. V skratke sa udialo vlastne toto: Ona ho podviedla, oznámila mu, že sa sťahuje. Prší. On nič. Trčia v dome, lebo prší. Ona sa prehrabáva v haraburdách, on nič. Ona si krémuje ruky, chodí hore dole po dome, prší, on sa hrá s dajakými hrnčekmi. Prší. Príde mačka, kým stále prší. Prídu vlezlí susedia. Idú nám všetkým na nervy, trpíme ich dosť dlho a stále prší. Odídu. On varí večeru. Takže sa pozrieme, ako krája jednu vec. Druhú. Tretiu. Napúšťa vodu, (prší), berie do rúk špagety. Ona sa tára po dome. Prehodia asi 15 viet. Nemyslím teraz, ale za poslednú hodinu filmu. Teda dažďa. Nájde sa mačka, "Všetko bude okej", prší, koniec. Ušetrila som vám 105 minút scrollovania fb popri filme, rado sa stalo. ()