Kavárna na hlavní třídě

Jako reportér se Géza Včelička v roce 1932 zúčastnil Mostecké stávky a zároveň napsal román Kavárna na hlavní třídě, v němž vylíčil svá číšnická učňovská léta. Není to nic jiného, než prachsprostá levicová obžaloba prvorepublikového kapitalistického systému, s níž si co do kvality zadá snad už jen Svatoplukův Botostroj. Před úplným zatracením film zachraňují herecké výkony, především Saša Rašilov je v roli bezskrupulózního kavárníka Stýbla výborný. (02.11.2009)

Jedna z mnoha černých skvrn 50. let. O to odpornější, o co více osočuje předmnichovskou republiku jako éru absolutního zla. A do toho ty pathétické verše Jiřího Wolkera. Počínaje takovými fláky jako Zelená knížka, Chceme žít, Případ dr. Kováře nebo Zocelení nešlo sice očekávat nic jiného, než falešnou obžalobu minulosti, ale pranýř 1. republiky byl bohužel oblíbeným tématem až do 80. let a dodnes se člověk bohužel může kochat celou kolekcí na téma příhody z dělnického kalendáře. Odbourávání dopadu tohoto hnoje je nicméně stále aktuální. (23.04.2015)

Zdálo se mi, že pan Hoger neměl ani moc co hrát. Hrál takovým úsporným stylem. Vlastně ani jeho role nevyžadovala nějaký zvláštní výkon. Přesto byl jako čísník sympatický. Tentokrát se mi vůbec nelíbila role, kterou hrál Saša Rašilov. Takové lidi jako je on ze srdce nesnáším. Jeho kavárník byl obchodník až na dřeň. Mám přece jenom radši v komediálních rolích. Tam mi sedí mnohem lépe. (15.02.2012)

Téměř existencionální drama (fantasticky nasnímané) s novoklasicistní drásavou (a v kavárně rozvernou najazzlou hudbou) Jana Rychlíka, která vůbec neodpovídala klimatu vyžadovaného rozjuchaného budování. Václav Voska a František Vnouček podaly neuvěřitelně silné výkony ve svých tragických životních osudech, kterým sekundovala i tradičně výborná Šejbalová coby povrchní panička, Kreuzmann coby typický křivák a Rašilov jako rádoby bodrý kavárník. Samozřejmě, že námět přitakal politice KSČ, ale vyznění filmu zas tak jednoznačně nevidím, navíc Höger podal velmi věrohodnou humanistickou interpretaci své postavy (i navzdory tomu, že je dikcí stále fakticky učitelem). (20.02.2011)

Nejbližší je mi komentář níže - od Fajta. I některé poznámky od Gavina87 vystihují, jak na mě film působí...Osobně mě film překvapil, a to hlavně sociální tématikou, kdy na jedné straně je většina, tedy dělníci, co se bojí o to přijít o práci, a žijí od výplaty k výplatě, a pokud se stanou nezaměstnanými, tak to není jako dneska, kdy je víc nezaměstnaných než za první republiky, proto se taky lidi nebouří... Ne nadarmo se dnešní době říká "komunismus bez komunistů". Každý má co jíst, kde spát, a co si dál ukořistí, to už záleží na něm. Asi proto po změně režimu nedošlo k žádné větší demonstraci skrz nezaměstnanost, ale vždy jen skrz zvyšování mezd. ČR toho nemá moc co ekonomicky nabídnout, a jen výhodná poloha z Německem nám umožňuje patřit mezi nejméně zadlužené země EU...Co se týče kriminální zápletky filmu, tak i dutému by bylo jasné, co se pokouší nastražit policisté na obviněného, a nebýt mladého učně, tak by šel do lochu, až by zčernal... Zajímavé taky je, že i když film šel do kin v roce 1953, tak se tam musí u soudu přísahat na pomoc k pravdomluvnosti, které má svědkům napomoci pan Bůh. (25.12.2012)