Býčí šíje

Na debut pomerne mladého režiséra nesmierne odvážne, a obdivuhodne zvládnuté. Zápletku, ktorá by mohla poslúžiť mainstreamovému krimi thrilleru, Roskam zpracováva ako ťažkotonážnu psychologickú drámu s príchuťou krvavého steaku. Vynikajúci herecký výkon Matthiasa Schoenaertsa. Surový film, ktorý sa nemieni ponižovať úsilím o divácke sympatie. (08.07.2011)

Solidní belgické drama s naprosto excelentním Matthiasem Schoenaertsem. U něj je vidět, že se pro roli opravdu obětoval. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že ve filmu je strašně málo lidskosti a emocí a celé je to neskutečně vyumělkované. Býčí šíje totiž nabízí naprosto poctivý existenciální drama, na které evropský film rozhodně slyší. Vše je to ale natolik do očí bijící, že jediná opravdová síla tkví v hlavním herci, který předvádí absolutní výkon. Při scénách z jeho dětství se mimochodem ošívám ještě dnes. Viděno na základě Challenge Tour 2015. (03.05.2015)

Namiesto väčšej centralizácie sa film zaoberá veľkým množstvom vedľajších postáv a vzťahmi medzi nimi, ktoré je občas ťažké identifikovať. Pridajte k tomu zmätok okolo policajného vyšetrovania prípadu „belgickej hormonálnej mafie", do ktorého je zapletený hlavný protagonista. Čo je naopak zobrazené veľmi živo je jeho detská trauma a jej vplyv na jeho život. Celkovo smutné, realistické a presvedčivé. (08.11.2012)

Kriminálku z prostředí dobytčáku jsem fakt ještě neviděl. Navíc okořeněnou osobním dramatem supernařáchlýho hlavního protagonisty. Herecky je to skvělé, všechny ty neznámé ksichty se k tomu perfektně hodí. Syrovostí mi to připomínalo dánskou trologii Pusher. Občasné estetické statické záběry na venkovskou krajinu se mi fakt líbily. (03.11.2013)

Je strašná škoda (a mnozí to tu psali), že film nebyl čistě osobní drama, kde by téma hormonální mafie sloužilo spíše kontext než druhá hlavní linka. Takhle je snímek zbytečně rozmělněný, navíc jsou ostatní vedlejší linky (třeba ta o informátorovi) nedotažené. Kdyby se to téma vypustilo a naopak přitlačilo na osobním dramatu hlavního hrdiny, bylo by to na čtyři, ne-li na pět. Na Matthiasovi Schoenaertsi totiž film stojí a s ním i páda, respektive, když to zrovna není o něm, je to nudné, fádní a nenápadité. Jeho, dle mého velice originální, postava je totiž naprosto výtečně koncipovaná, vykreslená a hlavně zahraná (!) Všimnul jsem si herce již v jiných snímcích (Na dřeň, Dánská dívka), ale tady, vesměs na začátku jeho kariéry, podal velice působivý výkon, neřku-li dokonalý. To jak osciluje mezi hrubým vypatlancem a zmučenou duší, jak dokáže vyvolávat divákův soucit, aniž by sklouzl k patetičnosti, jak postavu stmeluje po fyzické i emocionální stránce...zkrátka ukázkové. Co se vizuální formy filmu týče, je velice chladná (zdá se mi, že příhodná pro evropský film), ale řemeslně dobře zvládnutá. Hudba adekvátní. Ačkoliv film celkově nehodnotím jako velmi dobrý, už jen postavou Matthiase Schoenaertse mi utkví v paměti a stojí se na něj podívat. (21.07.2020)