Režie:
Martin ŤapákKamera:
Tibor BiathHudba:
Ján ZimmerHrají:
Viera Strnisková, Emília Vášáryová, Štefan Kvietik, Mikuláš Huba, Július Antalík, Jozef Majerčík, Marek Ťapák, Jozef Čierny, Vladimír Petruška (více)Obsahy(2)
Rok 1914. Přichází válka a s ní i odchod mužů na frontu. Její dopad a krutost pocítí i jedna zapadlá oravská vesnice Ráztoky, kde po odvodech zbydou pouze starci, mrzáci a ženy – mezi nimi i mladá a krásná Eva Hlavajová (E. Vášáryová). Ta, jako spousta dalších žen, zůstala na všechno sama a může jenom doufat, že se její láska Adam Hlavaj (Š. Kvietik) vrátí domů živý a zdravý. Fyzicky náročná práce bez pomocné ruky ji však čím dál víc ubijí. Zcela zoufalá přichází prosit místního notáře Okolického (M. Huba), aby zařídil Adamův návrat z války. Ten využívá situace a podlomenou a zoufalou Evu znásilní. Po tomto aktu jí sdělí, že se o navrácení Adama postará, ale nesmí nikdy říct o tom, co se mezi nimi stalo, a ani prozradit otce případného dítěte. Měsíce však plynou, Adam se stále nevrací a Eva mezitím porodí děvčátko. Kromě úmorné práce a starání se o dítě se ale k tomu musí vyrovnávat i s tlakem jejího okolí, které si po narození dítěte na ni začne ukazovat. Eva se tak dostává na hranici svých sil... Sociálně kritické a protiválečné drama o dopadech první světové války na prostý slovenský lid bylo natočeno v roce 1966 podle stejnojmenné předlohy slovenského spisovatele Milo Urbana z roku 1927. Režisérem filmu byl slovenský začínající režisér Martin Ťapák, který k tématice slovenského folklóru měl více než blízko. Sám z oblasti Oravy pocházel, a také byl profesionálním tanečníkem a choreografem, jenž se zaměřoval na lidové tance. Do tohoto dvojdílného snímku zasadil prvky jemu vlastní – lyričnost, baladičnost a důraz na každodenní život a lidové tradice oravské vesnice. Což je patrné i v mnoha jeho filmech jako např. Balada o Vojtovej Marině (1964) nebo v další adaptaci díla Milo Urbana Krutá ľúbosť (1978). (Česká televize)
(více)Recenze (44)
Priznám sa, keď som videl tento film prvýkrát, bolo to ešte v škole v rámci výčby slovenskej literatúry a jej klasikov. Bol to jeden z veľmi malého počtu filmov, ktorý nám bol pustený v rámci výučby; fakt, pustených filmov by sa dalo spočítať na prstoch jednej ruky (Ťapákovci, Živý bič, O myšiach a ľuďoch, Na západe nič nového,...a ešte nejaký). Samozrejme a pochopiteľne, stredoškolákov takéto filmy absolútne nezaujímajú. Napriek tomu som si z neho zapamätal výkon Mikuláša Hubu a vždy, keď počujem jeho meno, keď o ňom niekto v telke rozpráva, vybaví sa mi ako prvá práve jeho scéna z tohoto televízneho filmu. Ale späť k filmu. Teraz po mnohých rokoch (a v digitálnej retuši) vidím krásu tohoto filmu, jeho majstrovstvo i vtip, zaujímavú réžiu Martina Ťapáka a široký psychologický rozmer, ktorý do svojho príbehu vtisol Milo Urban. Síce by to išlo aj bez toho lyricko-poetického spracovania, ale to by nebol Ťapák, aby to tam nedal. No a Hubov výkon je naozaj hodný majstra. ()
"Chceš vedieť kto ti skántril ženu?..." Živý bič právom patrí medzi najlepšie slovenské filmy, z dedinského prostredia určite a môžem ho pozerať opakovane. Hraje v ňom výkvet slovenského herectva, scenár i réžia je na vysokej úrovni a čiernobiela farba filmu výborne sedí. Pri vrcholných dielach slovenskej kinematografie veľmi často spolupracoval skladateľ Z. Liška. Tu pravdepodobne pre pracovnú vyťaženosť nestíhal, ale jeho zástupca sa za výsledok rozhodne hanbiť nemusí. Na dedinskej atmosféra má hudba veľký podiel. Obraz dediny bez chlapov, plný žien, detí a starcov výborne dopĺňajú neherci v krátkych záberoch, v ktorých dokážete čítať vyčerponosť a bezradnosť. Do filmu výborne zapadol i J. Majerčík v roli veterána z 1. svetovej vojny, ktorý sa vrátil bez ruky a nemý. A Viera Strnisková? To bola božská herečka..."Syna mi vráť!..." Filmová verzia - 80%. Dvojdielna tv verzia - 100%. ()
Jako ilustrace poměrů na Slovensku během první světové války asi dobré, ale příběh by se určitě dal vyprávět mnohem záživněji, bez neustálých nářků přítomných bab. Také hudební skladatel složil svou symfonii původně asi pro nějaký jiný účel. Velmi obtížně sledovatelné. Pan Ťapák zkrátka není režisérem mého srdce. 55% ()
....tak 21 rokov po vojne vznikol na Slovensku protivojnový film na motívy kolaboranta Milo Urbana (šefredaktor novín Gardista v rokoch 1940-45,ktorý propagoval myšlienky nemeckého fašizmu počas druhej svetovej vojny na Slovensku).Tomu sa teda povie PARADOX.Zaujímalo by mňa aké protivojnové dielo by napísal z obdobia druhej svetovej vojny.........Filmu sa až na pár prehnane patetických scén nedá nič vyčitať aj keď kniha je lepšia -pôsobí silnejšie a sú tam viaceré témy rozvinuté a nie také "ufiknuté" ako vo filme.PS: pre prof.Fraňovú - s odstupom času si myslím,že môj referát o tomto diele mal naviac ako na dvojku :) ()
Dielo ktoré dokonale vykresľuje slovenskú tvorbu v Československu a je spracovaním jedného z najlepších protivojnových románov napísaných našimi autormi (čo sa týka prvej svetovej vojny rozhodne tým najvýznamnejším) je zároveň naozaj typickým slovenským dielom dlhého obdobia našej kinematografie. Stvárnenie života na vidieku a SNP dostávalo mnoho priestoru a príkladom toho je aj Marek Ťapák v ktorého tvorbe dominujú tieto príbehy. Aj vďaka tomu že samotná predloha je dobrou knihou možno film zaradiť medzi tie najlepšie Československé. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (6)
- Natáčalo sa v lokalitách Huty, Orava, Oravský Biely Potok, Zuberec, Oblazy, Kvačianska a Ráztocká dolina. (Raccoon.city)
- Filmovalo se i v obcích Habovka a Čimhová. (M.B)
- O tomto filme sa režisér Martin Ťapák vyjadril, že v rámci jeho tvorby je preňho najobľúbenejší. (Marina111)
Reklama