Steins;Gate

Dlouho se to tváří jako sofistikovaná komorní víceméně konverzačka party „geeků“ (a jednoho předobrazu Ricka Sancheze v podání doktorovského Tennanta) během jednoho parného léta nad pravidly a možnostmi cestování časem/paralelními instancemi, pak se to nějakou dobu přetvařuje jako stále komorní a osobní napravovačka předchozích chyb a boj proti nezvratnosti osudu (kde již v případě potřeby jsou některá pravidla ignorována), aby se nakonec ukázalo, že nešlo o nic více než emocionální vztahovou pohádku, protože se v závěru trapnou deus ex machinou popírají nastavená pravidla úplně. Půl seriálu je to „cesta tam“ a půl zase „cesta zpátky“, kde mezi úvodem a finále mohlo být stejně tak o dvacet epizod méně jako o dvacet více a nemělo by to zápletkou na nic vliv. Když to však samo sobě podrazí nohy a přestane to fungovat jako „časové sci-fi“, tak to drží nad vodou, a nutno uznat že zdárně, postavy. Ty jsou natolik sympatické, že díky nim to drží pohromadě. První třetina je zdaleka nejlepší, navozuje pocit paranoi (jakkoli podpásově mnohdy tím, že všichni nosí po několik týdnů/světů/realit neustále stejné oblečení), dává do placu dobrá témata i pravidla cestování časem (jde o derivát nápadů z jiných děl/teorií, ale ne nezajímavý) a člověk jí odpustí, že spoustu okatých časohrátkových obezliček prokouknete právě proto, že si tvůrci pohrávají s teoriemi, které znáte či jste je viděli/četli zpracované jinde. Pokud byste se tedy nechali nachytat některým z online žebříčků „nejlepších filmů/seriálů o cestování časem“, kde toto anime často figuruje, hrozí nemalé zklamání, protože „sci-fi o cestování časem“ to sice je, ale kvůli druhé polovině a především pak závěru ne příliš dobré. Pokud vám však tohle je jedno a akceptujete, že cestování časem je tu pouhý prostředek "jak se dostat postavám na emocionální kobylku", tak to doporučit jednoznačně lze. Na nich to totiž staví. Tuturůů! (27.01.2021)

Musím říct, že mě pomalejší rozjezd Steins;gate neotrávil ani trochu. Naopak jsem si dlouhé seznámení s postavami, představení světa, vzájemných vztahů a hádání, co by se mohlo zvrtnout, docela užívala. Možná je to i tím, že jsem na to byla díky recenzentům, dobře připravená a nepouštěla jsem si první díl s očekáváním toho, že všemu budu hned rozumět.  Oceňuji, že se scénáristi nebáli sprostých slov a hentai vtipů, ale zároveň se jim podařilo nespadnout do laciností. Postavy jsou inteligentní a dospělé, ale občas vůbec nepřemýšlejí dopředu, což mě lehce zklamalo. Zaslepenost výzkumem tady vyhrála nad jakoukoliv pochybností. Přesto jsem si téměř všechny z nich velmi rychle oblíbila. Druhá polovina seriálu je úplně jiné kafe. Cukr a smetanu v něm budete hledat jen těžko. Seriál paralyzuje nemilosrdnou surovostí a vtáhne vás do své na první pohled neukázněně rozevláté teorie o pravidlech cestování v čase, kterou pomalu češe do stravitelného množství nevyváženě silných dějových linek. Některé hluboce zasáhnou, některé se diváka skoro nedotknou. Právě pravidla cestování v čase jsou tady však zpracována velmi dobře, přestože podle mě formát seriálu neposkytne dost místa na vysvětlení některých detailů (jiným se věnuje dostatečně, ale u mně to nezpůsobilo kýženě silný pocit, že do sebe naprosto všechno krásně zapadlo). Steins;gate mi tak ale nechal jistý prostor pro představivost, který jsem se rozhodla využít a hledala jsem si odpovědi na své všetečné otázky sama v sobě. A nakonec jsem se rozhodla připsat tento prostor pro DIY mindfuck mistrnému záměru, namísto neuvážlivé lehkomyslnosti. A naprosto uvážlivě a vůbec ne pod vlivem těžkých emocí, jsem se rozhodla dát plnou palbu. (07.11.2021)

Tutuduu, já tomu dám i plnou palbu. Proč ne? Příběh je sice kapánek nudný zpočátku a divák se úplně neorientuje, ale vše je postupně vysvětleno, linie se spojí a zábavně pokračují až do konce. Postavy jsou sympatické, vtipné, poměrně různorodé a velmi logicky uvažující, takže mi kupodivu nevadí, že na jevišti je až neuvěřitelně mnoho ženských protagonistek. A hlavně téme cestování času je zde pojato dosti citlivě; hlavní hrdinové bojují proti nezvratnému osudu s potřebným optimismem, tak i pesimismem v rámci přijatelných fyzikálních zákonů, takže nevznikají logické díry o velikosti kráterů a dokonce se dočkáváme smyslupného vysvětlení, což se podobným tématickým subjektům zdaleka nedařilo. Animace je super, konec je velmi potěšující. Nemám výtky. (18.02.2015)

Když propadl Okabe Rintaró nebo Hóóin Kjóma paranoie, přičemž to vůbec neznamenalo, že po něm nejdou, posílal své SMS do (nespoiluju), nechával se šokovat změny reality, které působily (nespoiluji), ani ve snu by mě nenapadlo, že koukám na harémovku. Rozplétání neznámého, snaha pochopit šílenství okolo, kterou jsem sdílel s hlavními hrdiny i strach, že SERN udeří - vše mě chytlo. Navíc, zdejší hrdinové by mně k sobě táhli, i kdyby se jim nedělo vůbec nic. +++++ Dosud jsem v žádném díle neměl možnost poznat hlavního (ani vedlejšího) hrdinu, který si hraje na šíleného, geniálního vědce, zatímco v skrytu duše dobře ví či tuší, že mu genialita chybí, psychiatr by o něj nejevil zájem a povahu má v zásadě dobráckou. Jeho obézní, rozvážný kolega, měl snesitelné množství odchylek, navržených s určitou schopností vcítit se do lidí s nadváhou. Ani naprostá většina hrdinek nepředváděly chování, jež by uráželo žánrový (sci-fi thriller) vkus. Pro mě s výjimkou příliš často se vyskytující Mayuri. +++++ To platí (a teď již SPOILUJI) pro část "odhalovací". V okamžiku, kdy jsou již odhaleny principy posílání zpráv zpět a Okabe začne napravovat minulé "chyby", seriál ztrácí napětí, zepizodní, zvolní v tempu. Chyb je mnoho, napravují se postupně a pomalu, přičemž napravení vede ke zlu ještě horšímu, takže se musí nápravy resetovat a seriál se ocitá na začátku, ovšem nyní již všemu rozumíme a jsme připraveni fatalisticky přijmout osud, nevyhnutelný. Finální Deus ex i toto popře: některé věci holt napravit jdou. Kupodivu hlavně ty nejvíce traumatizující. No, OK. (a již zase NESPOILUJI) +++++ Je to především exkurze do duší dívek a přepjatá emocionalita, jež vzala (thrillerovou) duši seriálu, po které již jen tu a tam se střídavými úspěchy opět sahal. Mohly být hvězdy navíc, takto jen silné ***. (01.01.2012)

Při sledování tohoto anime jsem musel neustále myslet na seriál Ztraceni, protože to bylo naposledy u nich kdy jsem cítil podobné mravenčení v zádech při odhalování jedné záhady za druhou, navíc díky dvaceti minutovému formátu se prakticky jedna vyřešila a nová čekající na vyřešení objevila se nová, navíc brilatně zvládnutná technologie cestování časem, škoda jen že se druhá polovina prakticky zastavila na místě, a dle mého zbytečně přeslazený konec. (30.01.2014)