Kazatel zla

Drsný finský thriller, který si bere vše dobré ze spousty známých drsných amerických thrillerů a převádí to do finských reálií. Policejní inspektor Timo je nešťastná troska (kvůli zavražděné dceři), která řeší nový případ - psychopata. Šedivý filtr kamery, atmosférická podívaná a dobří herci jsou hlavním důvodem k vidění, stejně jako ucházející scénář (i když se celý film krade na mysl myšlenka - "to už jsem někde viděl..."). 80 % (28.09.2011)

Severská kinematografie nám nabízí čím dál více koukatelné snímky. I tento, laděný jako psychologické krimi, má velmi poutavou většinu stopáže a to i díky výborně nastříhaným sekvencím, doprovázenou tomu přizpůsobenou "dusně laděnou" hudbou. To vše je navíc podpořeno neokoukanými tvářemi, kdy především skvěle vyznívá hlavní postava kriminalisty Tima, který trpí depresivními myšlenkami po tragické ztrátě dcery. Bohužel v další části se děj více přesune na postavu sériového vraha, z kterého se vyklube psychopat se "spasitelskými" sklony a nejednoznačnou vírou v Boha a jeho "příběh" trochu bortí původní dějovou linii. Konec je pak zbytečně až hollywoodsky akční (opět scéna,kdy hromada zakuklených policistů vtrhne do domu a náhle všichni někde "zmiznou"-ach jo). I tak,pokud máte náladu na takový film, si jej užijete. (18.01.2012)

Některá témata by měla být svěřována jen jistým tvůrcům, v tomto případě bych to rád viděl v rukou Davida Finchera zahrané Bradem Pittem. "Kazatel zla" určitě není špatným filmem, hned úvodní výtečně natočená a nasnímaná scéna diváka spolehlivě navnadí, jenže postupem času hlavně díky hojnému využívání flashbacků, které plynulost děje pouze zdržují a až primitivně vysvětlují okolnosti činů a pohnutek hlavního hrdiny, které divák i tak dokáže vytušit. Filmu navíc škodí místy televizní look alá "Kobra 11" a celá škála hloupých dialogů (titulky se mi zdály OK a finsky neumím, abych je mohl kritizovat) a v neposlední řadě zbytečně patetický (dojemný) konec. Škoda, očekával jsem solidní evropskou kriminální nakopávačku, ale dostal jsem jen průměrný film na nudný večer. 55% (06.07.2011)

Deprese, otupělost, zmar, bolest, samota. Aneb kriminálka na finský způsob. Kinematografii z krajiny tisíce jezer znám výhradně skrz díla Akiho Kaurismakiho, a i když jsou jeho filmy vesměs mlčenlivé, smutné, občas drsné a tvrdé, přesto nepostrádají jistou poetiku a radost ze života. Nic takového se tady nekoná, Kněz zla je syrová jízda ze země která jakoby vypadla z black metalové písničky. Lidé jsou tu agresivní, krutí jak k sobě tak k ostatním, a policajti vypadají jako několikanásobní vrazi a skuteční vrazi jsou ještě horší. V tomto světě žije Timo, elitní detektiv který po násilné smrti své dcery upadl do vleklé krize. Rozpadá se mu manželství, přestává zvládat práci, a jediné na co dokáže myslet je pomsta. Režisér je nemilosrdný, nechává diváka projít Timovým peklem a nepoleví od začátku do konce. Děj zvolna plyne a postupně zahušťuje už tak hutnou atmosféru, závěr je skoro hororový a vyždímal ze mě poslední zbytky emocí. Kněz zla určitě nesedne každému, ale milovníci severských dramat si přijdou na své. (06.01.2012)

Dosti drsná finská kriminálka, která je více zaměřená na pocity než na nějaké rafinované kontrukce kriminálního činu a spletité vazby. Vynikající kamera a zajímaví herci. Je vidět, že Fini točí trochu jiným stylem než zbylé skandinávské země. Některé záběry na vyhřezlý mozek a podobně byly už docela zbytečné. Jako krimi doporučuju. (30.05.2011)