Náš domov

Ako bude po smrti? V zhode s filmom Náš domov ponúka najlepšiu odpoveď básnik Krchovský. Citujem: "duše má, čeho ses lekla – očistce, mučení, plamenů pekla? to je moc humánní, mírné a všední...Jak bude po smrti? Tak jako před ní.". Pretože čo iné je strádanie duší, túžba navštíviť blízkych tam dolu a dlhodobý pobyt v ozdravovniach? Ak sa veľmi snažíte, tak po rokoch Vám pridelia dom. Alebo môžete skúsiť po smrti pozemskú púť v inej koži odznova ("tak jako před ní"). Naoko vyzerá vydizajnovaný svet bielych, čistých priestorov a nebeských záhrad ako čosi skvelé. Ide však len o ideál sna o svete, vymodelovaného už v pozemskom živote. Prečo iné by si ľudia budovali domovy plné harmónie, načančaných záhrad a voľkania si pri raňajkách pod korunami stromov? Mimochodom, sám hrdina takto spomína na vlastnú pozemskú púť. Milióny ľudí túžia podobne žiť, hoci im chýbajú zdroje. Tak fajn, po smrti budú mať tú možnosť - vraví film. Ale len ak máte v sebe vnútorné dobro. Samozrejme, veľa rečí je i o duši, o potrebe zbaviť sa egoizmu, o dôležitosti pomoci a udeľovaní energie. Liečivá sila dotyku a trpezlivosť robí zázraky. Ale to isté i tu, na Zemi. Nedá sa nesúhlasiť. Za to a za skvelú Glassovu hudbu tri hviezdy. Horšie je to s kázňami, pripomínajúcimi pozemské systémy riadenia. Zdôrazňovanie potreby práce, zdokonaľovania sa, odriekania a disciplíny. To je vzdialené slobode. Tá predsa spočíva v umožnení čohokoľvek, čo upokojí dušu. V tomto ponímaní je zaháľka, či túlanie rovnako dôležité ako tvrdá drina. Astrálne mesto naproti tomu pripomína skôr varovný prst šéfa, ktorý káže o potrebe neustálej vyššej výkonnosti na ceste k dosiahnutiu tých pravých hodnôt, ambícií. V duchovnom svete sa analogicky zdôrazňuje potreba neustáleho duchovného rastu, sebapoznania. Pokiaľ až, kde je strop? (10.02.2015)

Mierový pohodový film s duchovnom a dobrom, škoda, že niekde v polovici to stratilo zaujímavosť. Knihu som nečítal, no nemám dojem, že tu ide o akúsi náboženskú agitku, ono sa to celkom dalo, malo to v sebe dávku mystiky, akýsi futurizmus spojený s prírodnom, s vyššími zmyslami, proste taká kúzelná oddychovka. (03.09.2013)

CITÁT - ....a brzy jsem zjistil, že již nepatřím do světa živých......... Ty přechody z UMBRA (očistec) do reality (minulost) jsou velmi povedené. Pokud bude očistec vypadat takto, podle brazilské předlohy, tak to se máme po smrti na co těšit. CITÁT - Nadešel tvůj čas......... Vítejte v Nosso Lar. Že by to byl Ráj? Hlavní hrdina doktor André Luizi zemřel. Probudí se v očistci a zjistí, že modlením se dá postoupit o něco výš. Dostává se do jakého si ráje, ale jeho povaha je zatím neklidná. Příkladem je krádež polévky. Jsem zvědav, jak se s tímto novým světem zvaným Nosso Lar, vypořádá. CITÁT - Je škoda, že jsi sem přišel jako sebevrah......... A kdo by tušil, že hněv, nenávist, závist, egoismus a nesnášenlivost budou součástí diagnózy? Pěkná kamera (Ueli Steiger ASC), dobrá hudba, zajímavý námět. Je to hodně o víře, lásce, životě, smrti a reinkarnaci (znovuzrození). CITÁT - Díky Bohu, že jsem ateista.......... Svět ve kterém teď André žije je sice nádherný, plný barev, života, budoucích technologií, klidu a uzdravování, ale za mlhou je vidět byrokracie, zamlžování a....práce. CITÁT - Možná to není to nebe, o němž jste snili, budeme ale o každého pečovat s láskou............ André Luizi prožívá své Peklo. Je to hodně o náboženství a víře, ale je to divákům vkládáno postupně a nenásilně. Stačí se věnovat hudbě a vizuálním efektům a zapomenete na Boha. Jedna věc se tomu dá vytknout. Kdyby to všechno fungovalo tak, jak je v příběhu naznačeno, byla by naše Planeta plná dobrých lidí, ale opak je pravdou, zlo a nenávist se spíše množí. CITÁT - Život nekončí a Smrt je temná hra iluzí.......... Konec příběhu je fakt síla a já brečel víc než černá služka Ismálie. Během příběhu jsem si celkem klidně naplánoval svou příští inkarnaci. A co André Luiz? Ten dodnes pokračuje v práci. Natočeno podle spisů média Chico Xaviéra, jenž zatím napsal šestnáct knih o životě v duchovním světě. Sám si ve filmu zahrál malou roli a to sedícího a meditujícího muže u rybníka. (20.04.2013)

Film, který chce být "duchovním" - avšak jen ve smyslu New Age vlny (reinkarnace, přirozený řád, matička příroda apod.), ale přitom hraje na sci-fi strunu ("očistec" či co to bylo, světelné město, létací stroje, "ministerstva"). Ve výsledku hodně nevyvážený film, kde skvělou nebo alespoň zajímavou scénu následuje jiná, která je jak z grotesky (voda v puse například). Je fakt, že new age se hodně daří právě v Jižní Americe a hodně přednášejících po celém světě pochází odtud. Inu, v chudé zemi se nějak vydělat musí. Na druhou stranu film proti materialismu brojí. Každopádně lidem, kteří jej vezmou spíše jako sci-fi, dá pár podnětů k zamyšlení, skutečně věřícím lidem a zarytým ateistům pak přijde nejspíše zbytečný - věřící v něm budou postrádat myšlenku Boha (dokonce i lidské modlitby k Bohu jsou mírně bagatelizovány), pro ateistu půjde stále o blábol, protože prostě odmítá věřit, že po smrti může život, třebas v jiné, nehmotné rovině, pokračovat. --- Mimochodem, přesvědčivější než postava doktora mi přišla postava průvodce, tuším v podání Césara Cardadeiroa. (15.03.2012)

Aby bylo jasno, všechny tři hvězdy patří vizuální stránce filmu, za to futuristické zobrazení astrálního města by se nestydělo ani lecjaké vysokorozpočtové scifi. Očistec je tu jaksepatří temný a hnusný, naopak "ráj" zase načančaný až běda, všichni tu chodí v mravní čistotu symbolizující bílé, celé je to zalité zlatou září a příjemně se na to celé kouká. Pokud ale čekáte nějaké hluboké ponoření do úvah o smyslu a naplnění víry v duchu např. Scorseseho Posledního pokušení krista, budete zklamáni. Náš domov je sbírka nejběžnějších New Age klišé o smíření se sebou samým, reinkarnaci, lásce...no, vždyt' to znáte sami. Myslím, že to je film pro lidi, co jedí makrobiotickou stravu, vždy po ránu si zaběhnou na zahradu či do lesa obejmout strom, aby z něj načerpali životní energii a vždy za všech okolností věří, že pravda i láska zvítězí - hlavně proto, že je to zrovna v modě. (05.03.2013)