Pestrobarevný

Jo. Viděl jsem víceméně to samé co ostatní. Docela zajímavý příběh se spoustou materiálu k zamyšlení. Dost dlouhou stopáž, která mě místy přiváděla k jisté apatii. Slušnou animaci a dobrou hudbu. Ale hlavně - viděl jsem hrdinu, který mi místy přišel k politování a místy jsem měl sto chutí ho profackovat. Bylo to dlouhé, v něčem mě to možná i obohatilo, ale asi mám smůlu, že vždy když narazím na někoho, kdo se jmenuje Makoto, tak mě zpravidla neskutečně naštve... 6/10 (31.01.2016)

Přemýšleli jste někdy nád názvem pestrobarevný? Jak je ve filmu vysvětleno jedná se o škálu barev, různorodost. Máme zde odcizení, šikanu, prostituci, ošklivost, souznění, umění, uvědomění atd. Tento film není pro všechny, protože někdo dokáže ohodnotit pouze jednu linii bez toho aby vnímal ostatní křivky...Hudební doprovod byl zajiímavý (to, že vám to připomíná Křemílka není důvod k tomu to znehodnotit, jelikož Japonci těžko tento večerníček znají). Řemeslná stránka byla vynikající už při první scéně, kdy duše není vidět a pouze odpovídá přenosem myšlenek vyjádřeným textem, toť vše doprovazeno pohyby obrazu, například při přitakávání. Jedinou věc bych přesto vytknul a to je konec, jelikož už od poloviny je celkem jasná hlavní zápletka a tedy i závěr...Nicméně, přesto stojí za shlédnutí, pokuď jste schopni vnímat smutek jednotlivých postav tohoto barvytého příběhu.. (10.05.2011)

Námět byl od začátku velmi zajímavý, duch se dostane do jiného těla a postupně poznává život a charakter "dárce" této tělesné schránky. Pravda, moc jsem nechápal, že se v tomto těle měl ten duch "vyleštit", užívat si, že měl udělat něco, co nebylo blíže specifikované, aby dostal novou šanci a mohl se znovuzrodit. Mimochodem, mně znovuzrození připadá jako jeden z největších trestů, osobně budu rád, když mě nic takového po smrti nepotká. Postupem času mi to přišlo nějak nelogické (ten duch evidentně nemohl být dospělý, musel zemřít taky jako malý chlapec, proč se choval zle ke své "matce", se kterou neměl nic společného, kvůli její nevěře, proč tak hladově skočil po přátelství se spolužákem atd.), ale konec vše zcela vysvětlil. Taky mě to mohlo napadnout. Jinak je zajímavé, jak na konci musel ten kluk zapomenout, co nadpřirozeného se mu přihodilo. Jak to, že se nevrátil ke svému předchozímu způsobu života? Asi proto, že svůj život "vyleštil" a našel si kamarádi. (02.05.2013)

Pěkné, velmi pěkné. Dost povedený snímek o trošku natradičním tématu, tedy dostat druhou šanci na život, ač má jít údajně jen o "tréning" zda si ho daný zaslouží. Na úvod bych vypíchnul fajn hudbu, ta se mi velmi líbila a přispívala k hlubšímu prožitku mnoha scén, OST už jsem ulovil, příjemný poslech ústřední melodie i samostatně. Příběh toho poskytne v zajímavém balení opravdu mnoho - nadhodí téma vztahů, hříchů, zodpovědnosti, lásky, přátelství, poučení, školní šikany, trochy nostalgie (zrušená tramvajová linka) a především, téma váhy lidského života a jeho prožívání. Pro mne osobně velmi příjemným bonusem (i motivací ke shlédnutí) byl opravdu velmi povedený dabing jedné ze školaček, o který se postarala výtečným způsobem Miyazaki Aoi - ta holka dokáže fakt hodně i když není na obrazovce :-) 85% (04.02.2017)

Nedějové civilní anime o druhé šanci pro sebevraha, rodině a přátelích. Vyloženě líné tempo a brnkání na city mi připomíná příběhy Makoto Shinkaie a shodou náhod i hlavní hrdina filmu se jmenuje Makoto. Povedená neobvyklá animace je třešnička na dortu. Rozhodně to není film pro každého - neobsahuje žádné akční scény, není to horor, nadpřirozené prvky jsou naprosto minoritní a už vůbec to není pohádka. (04.09.2014)