Do naha!

Snímek Do naha! představoval naprosto nečekaný umělecký úspěch a zůstává v širokém povědomí diváků i po šestnácti letech, což lze říci jen o relativně malém množství filmů z téhož roku, natož těch britských. Ale proč? Domnívám se, že je to proto, že mimořádně zručně kombinuje tři různé tradice: britské sociální drama, britský černý humor a žánr sportovního filmu. Detailní rozbor filmu si můžete přečíst tady. (04.05.2014)

Britský humor má svoje kouzlo, byť možná není tak vděčný a podbízivý. Některé scény jsou jednoduše neodolatelné, Cattaneo pojal tu tragikomickou snahu stárnoucích postaviček přijít si na své a přemoci stud neobyčejně laskavě a decentně. Do filmu hladce zapadá i sociálně kritický podtext (ne nepodobný tomu z Billyho Eliotta) a vlastně všechna vážnější témata v něm nabídnutá. Třešničkou na dortu jsou precizní výkony všech zainteresovaných. Neobyčejně příjemný film! (16.02.2004)

veľmi dobre zahraná, napísaná a zrežírovaná VTIPNÁ britská komédia na sociálnu tému - sociálna téma nie je v britskej kinematografii vôbec cudzia (hneď popri historických romantických a romantických riešiacich slobodných úspešných ľudí v kristových rokoch je to tretia hlavná téma britských filmov väčšinového žánru) lenže cez "optiku" komédie, nie tragikomédie, ale čírej a vtipnej komédie, to sa len tak ľahko nevidí. Navyše musím vyzdvihnúť skvelú muziku a skvelého Carlylea, aj keď celý tento film šľapal na plné obrátky ako dokonale namazané hodinky (09.03.2006)

Uvědomoval jsem si tíživý sociální podtext, užíval si břitký anglický humor, vychutnával solidní herecké výkony, ale nechytlo mě to. Když o tom přemýšlým, nejspíš to bylo málo absurdní, abych se mohl nad některé hlouposti povznesl a současně moc střelené, abych tomu mohl věřit. Co musím ale rozhodně pochválit, je vkusnost provedení. (02.10.2007)

Opätovne nedokážem zdieľať spokojnosť až nadšenie mojich obľúbencov, a vlastne väčšiny užívateľov. Pritom moje sklamanie nepramení z nenaplneného očakávania, pretože to, čo som o filme vopred vedel, dávalo tušiť hrúbku ľadu, na aký sa režisér s týmto námetom pustil. Nepočítal som s tým, že sa mi podarí s niektorou postavou stotožniť (aj keď som bol sám nejakú dobu beznádejne nezamestnaný), ale ani s tým, že budú na mňa pôsobiť odpudzujúco. Podobný pocit som mal pri postave Biga Lebowského. Ťažko môžem sympatizovať s ľuďmi, ktorí sú ochotní robiť čokoľvek, len aby nemuseli robiť. A avizovaný humor mi pripadal viac trápny, než anglický. (07.02.2011)