Peter and Pavla
Black Peter
Československo,
1963, 86 min
Režie:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (více)Obsahy(1)
Miloš Forman byl u filmu a televize „mužem desíti řemesel“, než dostal možnost natočit svůj první polodokumentární film Konkurs složený ze dvou částí – stejnojmenného Konkursu o výběru nové zpěvačky divadla Semafor a Kdyby ty muziky nebyly o Kmochově kolínské dechovce. S Kolínem zůstal Forman spjat i ve svém následujícím hraném debutu Černý Petr. Nejen, že se příběh odehrává v onom svérázně krásném polabském městě, ale jednu z hlavních rolí v něm vytvořil neherec, kapelník Kmochovy muziky Jan Vostrčil. Film byl natočen v roce 1963 podle nepublikované povídky Jaroslava Papouška o prvních dnech učedníka v samoobsluze. Neobvyklá autentičnost příběhu je dána i obsazením hlavních rolí – šlo většinou o neherce (vedle Jana Vostrčila to byl především Ladislav Jakim v titulní roli, zpěvák Pavel Sedláček a Pavla Martínková). Nezapomenutelný je však i Vladimír Pucholt v roli zednického učně, jehož nenapodobitelné „ahój“ mezi mládeží tehdy takřka zlidovělo. Do té doby nezvyklá pravdivost právem přitahovala pozornost domácího i zahraničního publika a svému tvůrci přinesla řadu uznání a poct. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (36)
- Obsazování neherců bylo podle Miloše Formana původně v podstatě znouzectnost: "Tenkrát v Československu museli být všichni herci zaměstnaní. Jejich povinností bylo divadlo. Když jsem jel točit někam do Zruče nebo do Kolína a měl dobrého herce, tak se stávalo, že ho v devět přivezli na plac, jenže v jedenáct musel zase odjet, protože měl zkoušku v divadle." Postupně pak byl vytvořen takzvaný herecký soubor Filmového studia Barrandov, který si herce vždy platil a byli pro něj neustále volní, ale "za mé éry tohle ještě nebylo. Takže než abych někam tahal herce na hodinu nebo dvě a byl nervózní, že budou muset zase odjet, raději jsem si našel místního neherce. Ti mohli točit od rána do večera, byli zapálení a bavilo je to." (NIRO)
- Miloš Forman, veliký příznivec grotesek z němé éry, si později v souvislosti s tímto filmem zapřemítal nad principem gagů, které "mají své pevné zákony. Je mnoho způsobů, jak se pokusit rozesmát lidi gagem. Důležitý je moment překvapení. Hned na začátku vedoucí samoobsluhy Petrovi přikáže, aby hlídal zboží. Věděl jsem, že tím vzbudím v divákovi zvědavost, jestli tenhle očividně nesmělý učeň někoho chytne, nebo neobstojí. A k tomu posloužil gag, kdy dojde k mýlce, protože divák si je jistý, že Petr běží za zlodějem, a teprve až ho mine, se ukáže, že se jedná o omyl." (NIRO)
- Roli bezejmenného kamaráda (Pavel Sedláček) nabídl režisér Miloš Forman nejdříve jazzmanovi Jiřímu Stivínovi, ten ji ale odmítl, protože v té době právě dostal hudební angažmá. (sator)
- Podle vlastních slov měl hrát hlavní roli Martin Vačkář, pro kterou si ho vybral přímo Miloš Forman. V té době už měl za sebou zkušenosti z několika dětských filmů, ale zároveň bytostně nesnášel dlouhé hodiny čekání „na place“, a tak natáčení odmítl. (sator)
- Film se stal celosvětově úspěšným, promítal se po většině Evropy (Švýcarsko, Itálie, Francie, Dánsko, Maďarsko, Velká Británie, Finsko, Švédsko, Portugalsko), v Severní Americe (USA), v Austrálii a v Jižní Americe (Brazílie – Sao Paulo – 2. května 2014). (Varan)
- Ve scénáři byla původně i pasáž, v níž se hlavní hrdina Petr (Ladislav Jakim) účastní prvomájového průvodu a provolává slávu prezidentu Edvardu Benešovi. Ve filmu se tato scéna už neobjevila. (raininface)
- Na přání producenta se v Římě dotáčely choulostivější scény než jen šmírování dívek na plovárně. Tyto scény český divák neměl možnost spatřit. (sator)
- Film vyhrál první cenu na festivalu v Locarnu, kde porazil i největší režijní osobnosti své doby, jakými byl iniciátor francouzské nové vlny Jean-Luc Godard s filmem Pohrdání (1963) či Ital Michelangelo Antonioni se snímkem Červená pustina (1964). (Kubrickon)
- Film měl velmi omezený rozpočet, a údajně proto Miloš Forman obsadil do hlavních rolí neherce. Tím ovšem definoval poetiku své rané, ale i pozdější tvorby, kdy často sázel na neokoukané a více méně neznámé herce. Jedinou výjimkou byl Vladimír Pucholt (Čenda), který v té době studoval 4. ročník pražské divadelní akademie. (Kubrickon)
- Natáčelo se v Kolíně. (cariada)
- Natáčení i s dokumentem Kdyby ty muziky nebyly (1963) trvalo 7 týdnů. (cariada)
- Tvůrci nechali herce, ať mluví vlastními slovy, jen jim vždy řekli o čem to má být. (cariada)
- Prvé verejné predvádzanie filmu sa organizovalo v miniatúrnej projekcii filmového klubu preplnené množstvom ľudí z Barrandova. Miloš Forman po začiatku filmu radšej vybehol na chodbu, kde sa nervózne prechádzal počas celej doby premietania. Ako sám neskôr povedal: "Bolo to najdlhších deväťdesiat minút v mojom živote". (Raccoon.city)
- Režisér Miloš Forman pracoval s rozpočtom 2 milióny korún a musel si s ním vystačiť pre oba snímky, Černý Petr aj krátku poviedku Kdyby ty muziky nebyly (1963). (Raccoon.city)
- Božena Matušková (Petrova matka) súhlasila s prenájom domu na filmovanie najmä kvôli peniazom, aké jej v tej dobe padli vhod. (Raccoon.city)
- Film získal v roku 1964 čestné uznanie od ČSF a SČDFU, cenu Československej filmovej kritiky za rok 1963. Ďalej na XXV. MFF Benátkach cenu časopisu Cinema 60 a cenu Federácie talianskych filmových klubov. V roku 1965 na XI. dňoch krátkeho filmu Oberhausen v Nemecku získal cenu Mladej filmovej kritiky za debut a cenu za Najlepší zahraničný film. Hlavnú cenu získal režisér Miloš Forman aj na Umeleckej súťaži k 20. výročiu oslobodenia Československa. V roku 1966 film získal zvláštne uznanie na III. MFF v Lisabone a cenu za najlepší zahraničný film roku 1965 v ankete Zväzu filmovej a televíznej tlače vo Veľkej Británii. V roku 1969 nakoniec dostal ešte Cenu československej federácie filmových klubov "Granátové jablko". (Raccoon.city)
- Režisér Miloš Forman, scenáristi Jaroslav Papoušek a Ivan Passer sa počas natáčania oslovovali "Ty býku". Hlavným protagonistom Ladislavovi Jakimovi (Petr) a Pavle Martínkovej-Novotnej (Pavla) sa to tak zapáčilo, že sa rozhodli oslovenie použiť v spoločnom dialógu. (Raccoon.city)
- Postava Pavly Martínkovej-Novotnej sa pôvodne volala Aša, neskôr so zmenou scenára sa premenovala na Pavlu. (Raccoon.city)
- Jana Vostrčila (Petrov otec) objavil Ivan Passer, ktorý šiel hľadať kapelmajstra pre film Kdyby ty muziky nebyly (1963), lenže si nejako poplietol skúšobne a videl inú kapelu. Kapelník sa mu tak zapáčil, že Formanovi povedal: „To nie je človek, ale sopka človečenstva." (Raccoon.city)
- Najzložitejšiu scénu natáčali až na koniec. Potrebovali natočiť dlhú sekvenciu na tancovačke, ale nemali dosť peňazí na zaplatenie komparzu. Tak sa rozhodli najať v Kolíne na sobotu večer zimný štadión a kapelu, napísať na dvere "Vstup voľný" a natočiť to s ľuďmi, ktorí prídu. Za štyri hodiny museli natočiť sedem minút čistého času, pretože zopakovať sa nedalo. (Raccoon.city)
Související novinky
Miloš Forman 1932 - 2018
14.04.2018
Včera ve věku 86 let zemřel režisér, scenárista a pedagog Miloš Forman. Držitel dvou Oskarů, tří Zlatých glóbů a celé řady dalších mezinárodních cen vyrůstal jako sirotek u příbuzných v Náchodě. V… (více)