Režie:
Miloš FormanScénář:
Michael WellerHudba:
Galt MacDermotHrají:
John Savage, Treat Williams, Beverly D'Angelo, Annie Golden, Dorsey Wright, Don Dacus, Cheryl Barnes, Richard Bright, Nicholas Ray, Charlotte Rae (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Claude Bukowski (John Savage) má brzy narukovat, a tak si chce poslední dny v civilu v New Yorku užít. Náhodou potkává skupinku hippies a dámu na koni – Sheilu (Beverly D´Angelová), která se mu okamžitě zalíbí. Hippies jej přivedou k drogám a druhý den jeden z party zjistí, kdo je ona dáma na koni. Vetřou se na oslavu, jíž se Sheila účastní, ovšem jejich anarchistické chování vyústí v zatčení a soud. Mají na výběr třicet dnů káznice, nebo zaplatit padesát dolarů. Hippies pochopitelně peníze nemají, ale Claude ano. Stačí pouze na kauci pro jednoho z nich, a tak od soudu odchází šéf hippies Berger (Treat Williams). Ten slibuje, že další peníze přinese. Claude s Bergerem se stanou velkými kamarády a skamarádí se i se Sheilou, jenže za dveřmi je strašák války ve Vietnamu. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (683)
Hippie-muzikál, kterému vůbec neškodí, že byl natočen až v době všeobecného vystřízlivění. Své neztratil dodnes a je jednou z nejhlasitějších Formanových poct svobodě čehokoliv. Velmi sympatický, příjemně volný a dostatečně humorný příběh. Překvapivě propracované postavy. Životní a bohužel poslední skutečně vyčnívající role Treata Williamse. Za povšimnutí stojí (a mě to obzvlášť potěšilo) i generálská rolička režisérského mága Nicholase Raye, který mimochodem zesnul právě v roce 1979 :( ()
S három mám problém. Iste, ako revolučne naladenému pubertiakovi, vlasy rebélie a vzdoru proti vojne a establišmentu, voňali. Och: a ako! Tie tézy aj po rokoch zostali: vojny rozohrávajú psychopati, zomieranie v nich je riadenou reguláciou a riešením nezamestnanosti mladých, láska nech je určená momentálnym očarením a mocným tohto sveta ukážeme, že sa dokážeme presadiť aj na rádovo minimálnej majetkovej úrovni. Lenže tu je práve ten problém: hoci film slovne deklaruje tieto a podobné hipi tézy, tak v správaní sa bandičky, vedenej Vodcom sa začínajú čoraz viac objavovať momenty, ktoré hipíkov posúvajú k neznesiteľným jupíkom. Čo sa vlastne aj v skutočnosti stalo - rozbláznené deti lásky a ne-majetku, čistého batikovaného altruizmu indických vonných tyčiniek vyrábaných ručne (nag čampi) sa postupne stali ambiciózni mladí, ktorých ideály transformovali do dnešných neznesiteľných vševediacich manažérov (to už sú potomkovia pôvodných hipíkov). Nuž ale ja som nechcel popis reality, ja som chcel sen, a to sa Formanovi podarilo len čiastočne. Film akosi zastaral - pesničky sú také skôr popové, rebélia miestami trápna, hlavní predstavitelia zvolení dosť nešťastne (napr. tá Šejla ako femme fatale - čo ja viem) atď. Ale myšlienky víťazia a hlavne: film som videl štyrikrát, z toho tri razy v kine. A to sa počíta: čo uzretie to hviezdička. A. A. A. Aj za tie ideály. ()
Ak by mal celý film kvalitu prvých 40 minút, bol by to pravdepodobne najlepší muzikál 19 storočia. Veľká škoda, že sa Miloš Forman snažil druhú polovicu filmu režírovať skôr do obyčajnej komédie, než do muzikálového žánru a práve preto, som sa ku koncu filmu začal do cela nudiť čomu dopomohla určite aj dlhá stopáž, ktorá mohla byť o 20 min kratšia. ()
Skvělý muzikál za velkou louží slavného českého režiséra Miloše Formana. Prvních deset minut bylo hodně nestravitelných, ale když divák přistoupil na pravidla žánru - pak to byla jízda. A konečná (protivietnamská) katarze povýšila Vlasy na geniální dílo. Pro mě naprosto nezapomenutelný filmový a hudební počin, který rozhodně musím vidět minimálně ještě jednou... ()
Nádhera. A kultovní záležitost. Kdysi prý Miloši Formanovi tvrdili, že je to pořád ještě příliš evropský film. Samozřejmě, nejsa Američan, to nemůžu tak úplně posoudit. Ale mám dojem, že film o svobodě může mnohem lépe natočit ten, kdo přichází z komunistického Československa, než ten, kdo se rochní v americké svobodě, a pro její permanentní přítomnost si ji naplno není schopen uvědomit. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (40)
- Vlasy vznikly podle úspěšného muzikálu, který se od dubna 1968 do července 1972 uváděl na Broadwayi. Za ním stála tvůrčí trojice Gerome Ragni, James Rado a Galt MacDermot, která po uvedení filmu do kin dala najevo svou nespokojenost se znatelnými posuny na úrovni postav i tématu. Původní muzikál pojednával primárně o mírovém hnutí, Claude i jeho milá Sheila byli od začátku součástí skupiny hippies. Miloši Formanovi bylo vyčítáno, že tuto rovinu rozmělnil a květinové děti eliminoval na podivné excentriky. K tomu mu úplně nevyšlo načasování – příběh z konce 60. let se v kinech objevil až o deset let později, kdy už válečný konflikt ve Vietnamu utichl, a film tak ztratil na své naléhavosti. (Letní filmová škola)
- Ve filmu se počítalo ještě s pěti písněmi z původní divadelní verze, ale při stříhání filmu byly tyto už natočené zpívané scény vystřiženy. Odstraněné písně z filmu byly i přesto vydány v původním soundtracku k filmu, při dotisku v roce 1990 však byly vynechány i zde. (PußyMagnet)
- Píseň „Easy to Be Hard“ ve filmu zpívá Cheryl Barnes, uklízečka z motelu v Maine, která na konkurzu všechny okouzlila. (Zdroj: ČSFD)
Reklama