Konkurs

Nemůžu si pomoct, ale 5! Možná je to hudbou, možná Láďou (Jakimem) a v předcházejících "Muzikách" Vláďou (Pucholtem), kteří se nám tu poprvé představují, stejně jako unikátní Jan Vostrčil - ale také Věra Křesadlová, skutečně krásná, a samotní Jiří Suchý se Šlitrem a vůbec celá jedna generace, hledaná a pozorovaná neskutečným a originálním Milošem Formanem. Setření hranic žánrů hraného a dokumentárního filmu, spontánní podoba natáčení (kamerou, nesenou panem Miroslavem Ondříčkem), neuvěřitelný Formanův cit. Co se stalo Věře Křesadlové, nechápu, ale je mi to strašně líto. A s kytarou Ladislav Jakim s kamarádkou (Markéta Krotká?) sice v konkurzu vybráni nebyli, ale zato se, ten kluk, rolí v Černém Petrovi postaral o navždy nesmazatelnou věc (na startu nesmazatelné české a slovenské filmové epochy). Pět palců nahoru, s tím, že bych v té době chtěl vyrůstat. (07.01.2009)

Souhlasím s názory, že Konkurs  je pouhou předzvěstí Formanovy následující legendární (a pro mě zcela geniální) české trilogie Petr-Lásky-Panenka a i kdybych se chtěl podívat na Semafor ve zlaté éře, dal bych radši  přednost Kdyby tisíc klarinetů nebo o rok novějšímu Recitátu. Přesto dostane Konkurs čtyři hvězdy, protože to jsou pořád šedesátá léta a  šedesátkový Semafor a i v tom předcházejícím hudebním čísle Křesadlové s dvěmi dalšimi děvčaty je šedesátkové atmosféry až, až (Ty ji znáš? Neznám, ale je mi protivná. Proč? Mně se líbí. Tak jak zpívá, prosimtě) Možná  jsem jenom byl zklamán, že samotný konkurz s malým k tvoří slabou půlhodinku 78minutového filmu. Co si ty slečny asi myslely, když to později viděly? Každopádně takové natřásání před pány Suchým a Šlitrem má vážně svou hodnotu ve vyobrazení tehdejší situace. Ten závěr je trochu podobný s koncem Platovlásky, kde si Andulka vymyslela chlapce, zde děvčátko úspěch v divadle. Před semaforskou druhou částí má první povídka Kdyby ty muziky nebyly zdlouhavé motorkářské scény, ale v monolozích tří dirigentů už se hodně projevuje ta Formanova touha a schopnost  zachytit autentické momenty života. Zpočátku to možná ještě  není tolik vtipné, ale pak už se začnou objevovat perly. Nehrajeme proto abychom někomu vyrvali slzy, ale příbuzní ať si zapláčou. Zaplatili jsi to.  (31.10.2022)

Druhá povídka filmu Konkurs se mi moc nelíbila. Vím, že měla na rozdíl od Kdyby ty muziky nebyly dokumentární aspekt, ale jako celek mě to nudilo. Scénář dobrý, vtipné hlášky, ale provedení nestálo za moc. Nebýt Křesadlové a pánů Šlitra a Suchého, tak bych dal ještě nižší hodnocení, ale jinak oceňuji záměr natočení. Ukázat divákům jaké to tu bylo v 60. letech a hlavně ukázat na plátně opravdové lidi splňuje Konkurs dokonale. U mě hezké tři hvězdičky. Jediný Formanův snímek, jenž mě příliš nezaujal. Nebo spíš část snímku, když šlo o dvě povídky z čehož jedna se mi líbila velice. (05.11.2017)

Patrně jsem staromódní, ale když se koukám na Konkurs, tak bych se rád dozvěděl, koho to vlastně hledají a rozhodně by mne zajímalo, kdo ho vyhrál. Pan Forman se však podobnými detaily nezabýval. Prostě mne zavedl mezi zpívající či kvílející slečny, které se svým projevem snažily zalíbit Suchému Šlitrovi natolik, aby mohly opustit své slibně se rozvíjející kariéry švadlen, jeřábnic, účetních či svářeček. Mně se tedy hodně líbila atmosféra Semaforu a když nad tím moudře podumám, tak zachycení tehdejší doby považuji za jediný klad tohoto snímku (05.03.2015)

Formanovské základy jsou zde již patrné, i když (stejně jako v případě "Kdyby ty muziky nebyly") se pan režisér a stejně tak i parta okolo něj teprve rozehřívali a brousili si nástroje na "Černého Petra". I tak je to příjemná podívaná, která v dnešní době Superstar a X Faktorů stále nabývá na aktuálnosti. 70%. (25.10.2009)