Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Život je jako schody na jeviště. Jen si nezlámat vaz. Jedno z nejlepších děl americké muzikálové tradice převedl do filmové podoby legendární choreograf a režisér Bob Fosse. Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Britský student Brian si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné americké kabaretní zpěvačky Sally. Do jejich vztahu však vstoupí aristokratický boháč Maximilian, který svede oba dva. Zamilovanou dvojici vytvoří též obchodník Fritz a dcera zámožných židovských rodičů Natalia. A zatímco všichni prožívají své milostné trable, v ulicích německých měst dochází k násilnostem. Mládež v hnědých košilích organizuje svůj vlastní druh podívané, a na rozdíl od kabaretních umělců to myslí smrtelně vážně... (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (35)

  • Písně z divadelní muzikálové předlohy "Don't Tell Mama", "It Couldn't Please Me More" a "Married" ve filmu zazní pouze v krátkých motivech jako kulisa z gramofonu. (HawkeyeSaw)
  • Film drží rekord pro počet výher Oscarů, aniž by vyhrál cenu za nejlepší film. Vyhrál osm cen, sošku pro nejlepší snímek si však odnesl snímek Kmotr (1972). (GreatestFan)
  • Hlavní roli v muzikálu odmítla Barbra Streisand, protože se nechtěla věnovat stále stejným rolím. (Krissty)
  • V divadelní verzi filmu způsobila velký rozruch píseň "Tomorrow Belongs to Me". John Kander a Fred Ebb ji v duchu německých oslavných balad napsali tak výborně, že byla jeden čas mylně považována za "nacistickou hymnu" a oba autoři čelili obvinění z antisemitismu. (Terva)
  • Mark Lambert odmítal účast na natáčení, protože si nechtěl nechat obarvit vlasy na blond. (Terva)
  • Žena kouřící cigaretu v jedné z úvodních sekvencí z klubu je inspirována obrazem "Portrét novinářky Sylvie" Otta Dixe. (Terva)
  • Natáčení probíhalo v Západním Berlíně. (Terva)
  • V roce 1995 byl Kabaret vybrán pro uchování v národním filmovém registru jako kulturně, historicky a esteticky významný snímek. V roce 2006 se umístil jako 5. na seznamu nejlepších muzikálů Amerického filmového institutu. Titulní píseň je na 18. místě v seznamu 100 nejlepších písní století. Seznam byl sestaven v roce 2004. V roce 2007 se zařadil na 63. místo v seznamu 100 nejlepších amerických filmů, také v Americkém filmovém institutu. (AngelusCZ)
  • V roku 2007 Americký filmový inštitút označil film ako 63. najlepší film všetkých čias. Bolo to prvé zaradenie tohto filmu do takéhoto zoznamu. (Arsenal83)
  • V rozhovore v roku 1972 herečka Liza Minnelli uviedla, že dala osobné inzeráty do novín v márnom pokuse stretnúť sa s Jean Ross, na ktorej Christopher Isherwood založil postavu Sally Bowles. Ross sa odmietla stretnúť s Minnelli, pretože sa jej nepáčilo jej komercionalizované spojenie s touto postavou. (Arsenal83)
  • Básnik Stephen Spender lamentoval nad tým, ako Cabaret glosoval zdrvujúcu chudobu Weimarského Berlína: "Vo filme Kabaret nie je jediné jedlo alebo klub, ktoré sme si s Christopherom [Isherwoodom] mohli dovoliť [v roku 1931]. Väčšinou sme poznali Berlín chudoby, nezamestnanosti, politických demonštrácií a pouličných bojov medzi silami extrémnej ľavice a extrémnej pravice.“ (Arsenal83)
  • Skúšky a natáčanie prebiehali výhradne v Západnom Nemecku. Z ekonomických dôvodov sa interiérové ​​scény natáčali v Bavorských filmových štúdiách v Grünwalde  mimo Mníchova. (Arsenal83)
  • S týmto filmom dokázala Liza Minnelli dosiahnuť niečo, čo jej matka Judy Garland nikdy nedokázala: vyhrala cenu Akadémie. V skutočnosti sa v tlači špekulovalo, že Minnellin Oscar bol možno len odškodnením za to, že Judy bola po všetky tie roky ignroovaná. (Arsenal83)
  • Po úspechu filmu z roku 1972 bola Jean Rossová (ktorá inšpirovala postavu Sally Bowlesovej - Liza Minnelli) prenasledovaná novinármi pred jej smrťou v roku 1973. S trpkosťou poznamenala, že reportéri vždy tvrdili, že hľadajú informácie „o Berlíne v tridsiatych rokoch“, a predsa tých nezaujímalo nič, čo sa týkalo "nezamestnanosti alebo chudoby alebo o nacistoch pochodujúcich ulicami. Jediné, čo chceli vedieť, je, s koľkými mužmi som išiel do postele." (Arsenal83)
  • Podivná žena, ktorá sa objavuje na začiatku filmu a sedí vzadu v Kit-Kat Clube a drží cigaretu, je založená na maľbe z roku 1926 „Portrét novinárky, Sylvie Von Harden“ od nemeckého expresionistického maliara Otta Dixa. (Arsenal83)

Reklama

Reklama