Mýtus o pyžamové party

Vždy mě dostane, když šestnáctileté   studentky hrají herečky v průměru o deset let   starší. Většinou se tak děje v amerických   filmech jako právě v "Mýtu o pyžamové   párty". Příběh probíhá v pozvolném   retro stylu a přitom nenudí. Na pozadí   dětinskosti se parta kluků vydá na házení   vajíček a rolí toaleťáku na domy sousedů a   procházející spolužáky, zatímco dívky se   dají do vyvolávání ducha pomocí desky Ouija.   Jejich hry se odehrávají v napětí sexuality a   potenciálního nebezpečí, a to ne zrovna kvůli   přítomnosti alkoholu, drog, ale kvůli   zranitelnosti nezkušeného mládí. Bez   přítomnosti dospělých, až na jednu spící   babičku, která zřejmě měla dohlédnout na   pyžamovou party. Sympatická jsou dvojčata Ady a   Anna, méně už Maggie, i když tanec u bazénu   je perfektní. (01.11.2022)

Ač tento neznámý snímek může zprvu vypadat jako klasická odlehčená teenagerská záležitost, tak ubezpečuji, že tomu tak není. Spíše ve volnějším tempu plynoucí nízkonákladový snímek mapuje období přerodu jedince z bezelstného dítěte v dospělého člověka, tedy složité, emocionálně nevyvážené období puberty. To vše je zasazené do amerického prostředí. ~ Přestože se příběh od autora předlohy a režiséra v jedné osobě D. R. Mitchella tváří poměrně jako jedno velké klišé (párty, hledání lásky,…), nabízí mnohé skryté souvislosti a aspekty, jež tematiku dospívání posouvají zase o něco dál, a díváme se na ni z jiné perspektivy (viz např. linie s dvojčaty, hledání dívky ze supermarketu). A to i díky hodnověrnosti psychologie postav. Mitchella zajímají jejich emoce a tužby, spojené s nejistotou a pomíjivostí, přičemž se vyhýbá jakémukoliv moralizování. ~ The Myth of the American Sleepover je filmem o tom BÝT TEENAGER, o nezastavitelném procesu ztráty dětství a zároveň o setkávání se s prvními láskami, byť pouze platonickými, o vratkosti přátelství či o dobrodružstvích spojených s účastmi na (např. pyžamových) parties apod. ~ ~ Ahoj, chceš si přisednout? / Ve skutečnosti mám přítelkyni, tak… / Oh. Rozumím. / Doufám, že si najdeš někoho, kdo si s tebou sedne. (05.08.2012)

Pomaly plynúci a postavami rôznorodý inďák. Mitchell necháva svoje postavy rásť ako večer plynie a robí to nenásilným spôsobom. Nerobí to explicitne, nerobí to nasilu a cítiť z toho jemnosť a snaha vypovedať o teenageroch niečo skutočnejšie, ako len neustále jebačky a drogy a chľast. Príbeh z dvojičkamy bol pre mňa ale najlepší. Mal v sebe také to kúzlo fantázie a pritom aj silu prirodzenosti. Ja som spokojný, aj keď to vlastne neponúka nič nové. Na spestrenie večera pomerne bezpečné aj vďaka desiatke krásnych dievčat. (07.06.2015)

Prci prci prcičky v artovom prevedení. Mitchell tu prináša unikátny pohľad do duše teenagerov a ich klasických trápení či radostí. Celkom príjemne sa na to pozeralo a ani postavy neboli nesympatické. Trošku by som očakával väčší emočný presah, nakoľko som mal pocit, že tí herci to hrali až moc strojene a v konečnom dôsledku sa to minulo účinku. Preto uberám jednu hviezdu. Každopádne ale zaujímavý teenage movie. 60 % (20.07.2020)

Ty charaktery nejsou samy o sobě vůbec špatné, ale ono to jako celek prostě nefunguje. Jsou zde okamžiky, které by měly být vyhrocené, ale ve skutečnosti vyznívají celkem nudně, což je tím moderním trendem pomalého tempa, které prostě není vždy k užitku. Samotné postavy, které jsou výborně zahrané, to nezachrání. (15.06.2015)