Teď a tady

Problém vidím především v tom, že oproti jiným filmům s touto tématikou je Now is Good nevýrazný. První polovina je díky hlavní postavě trochu otravná, jakmile ale začne jít do tuhého, deprese padne na diváka naplno a musím říci, že ji bylo na mě v závěru až moc. Scény s hroutícími se rodiči mě dostanou pokaždé. Sice naštěstí nemluvím z vlastní zkušenosti, ale dle mého názoru je horší, než umírat na rakovinu, je mít dítě, které umírá na rakovinu. Každopádně zatímco 50/50 mělo vtip a The Fault in Our Stars příjemnou romantiku, Now is Good je v obou ohledech mírnější, až moc reálný a tudíž i těžší a ne moc zábavný. Dakota hraje skvěle, ale přesto to na víc jak 3* nevidím. (28.08.2014)

Námet možno nie je práve najoriginálnejší, v poslednej dobe je filmov o umieraní viac než dosť, ale aj tak ide o silný, dojemný príbeh. Hlavne zásluhou perfektného výkonu Dakoty Fanning. Nemôžem sa však ubrániť porovnaniu s filmami Pre moju sestru (2009) a Neklid (2011), ktoré aspoň pre mňa, predstavujú v tomto žánri absolútnu špičku. Pravdou je, že ma to emotívne zasiahlo menej ako tieto filmy. Ťažko vysvetliť prečo, atmosféra vo filme bola síce dojemná, ale nedokázala navodiť taký pretlak citov, aby potom na konci prišiel očakávaný výbuch. Bolo to smutné, bolo to dojemné a perfektne zahraté, ale pomyselnú hranicu geniálne emotívnej drámy to neprekročilo. 80/100 (02.04.2014)

Takové téma mě rozbrečí vždycky, ale tady to není díky scénáristům či snad hlavní hrdince. Vše je tak nereálné a pokroucené, že mě to spíš rozčilovalo. A tak mě víc dojímá otcův pohled a vedlejší role Kay Scodelario. Příběh silný, ale kamenný výraz Dakoty byl až příliš nepřístupný. Jeremy byl ale roztomilý. Nadprůměrné téma podané průměrným způsobem, který se rád ve věcech šťourá, ale nepřináší nic navíc. (15.02.2013)

Sorry, ale pro mne tu jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním rozhodně nevybalancovali. Kde kurňa byla třeba altetrnatvní léčba? Nebo mi chcete říct, že existuje někdo jako byla Tessa, kdo nemá pud sebezáchovy?Snad ano, ale podle mého názoru to není člověk náturou jako byla ona. Takže jsem tu bulela skoro půlku filmu, ale nakonec jsem vlastně byla naštvaná co si vůbec tvůrci myslí.A jelikož jsem se dívala včera večer, šla jsem ráno do práce s pěkně opuchlým obličejem a za to mi to vůbec nestálo! (19.01.2015)

Život je sled okamihov, to má byť hlavná myšlienka filmu o prirodzenej láske človeka k životu. Dakote krátke vlasy nesvedčia, ale o to tu nejde. Ak si pozriete Kým si po nás príde a pozeráte sa na dvoch pánov v rokoch s rakovinou ako vystrájajú rôzne bláznovstvá, to je stráviteľné. Film o teenagerke s rakovinou však tak ľahko stráviteľný nie je a obávam sa, že kniha, ako aj film, boli vytvorené účelovo s cieľom dojať diváka, ktorý od začiatku pozná koniec. Napriek peknej hudbe, pár dobrým obrázkom a troche romantiky je film v podstate nepríjemný, hnusný. Keďže sa hovorí, že kniha je ešte depresívnejšia, tak to autorke gratulujem, to musí mať iné psychické stavy. (30.01.2017)