Probudím se včera

Překvapivě dobré. Dokonce moc dobré!! Žánr české komedie už pár let solidně nefunguje, takže moc nechápu ta odsoudivší slova všude kolem. Já se (což se u tuzemské komediální kinematografie moc často nestává) trapně necítil a dostal oddechovou a navrch vtipnou jednohubku, kterou tu a tam všichni potřebujeme. Profesor češtiny a dějepisu na gymnáziu Petr si uvědomí, kde pramení jeho série nevydařených partnerských vztahů. Za vším může fakt, že z hlavy nikdy pořádně nedostal (ani pod sukní nebyl úspěšný) bývalou spolužačku Elišku, s kterou léta páně 1989 navštěvoval gymnázium. O pěkných pár kilo těžší, o několik vrásek a pytlů pod očima „hezčí“ se to rozhodne změnit. Stačí moderní technologie v opuštěné továrně (co už?) a Petr se znovu ocitá ve svém osmnáctiletém já. A tady teprve začíná slušná zábava, pramenící ze slastí i strastí studentského života. Zvlášť když mladík zná budoucí (revoluční) změny. A nejen z toho tvůrci poměrně umně těží. Osobně jsem nečekal nějakou radikalizaci společnosti bojující proti neudržitelnosti tehdejších poměrů, pustil jsem si oddychovou látku (smysl experimentu musíme pochopitelně nechat za hodně bytelnými dveřmi) a tu jsem také dostal. Je toho opravdu hodně, co nefunguje, promíchává nepromísitelné a zůstane na půli cesty, ale také (i když si vybírá poměrně jednoduše zesměšnitelné situace) se dokáže trefit do diváckého vkusu. Na vlezlý product placement si už divák musel zvyknout, karikaturní postavičky z našich filmů zřejmě nikdy nevymizí a Šmídmajerův problém s tempem pro tentokrát omluvím. Mádl je fajn, taneční vsuvka potěší, Krejčíř v lavici překvapivě taky!! Pro mě hodně silné tři hvězdy.. (27.04.2013)

Mezi jeden z největších nešvarů současné české komedie je snaha o vtipnost v každém záběru. Děj tak působí necelistvě díky přílišnému rozštěpení na jednotlivé vtípky provázané velmi primitivním rámcovým příběhem. Ukončení většiny jednotlivých dialogů více či méně vtipnými gagy rovněž napomáhá vzniku většího odstupu od diváka a tím pádem i vyvolává pocit umělosti celého díla. A to je problém i tohoto Šmídmajerova snímku. Což je docela škoda, protože tenhle námět spolu s nostalgii po osmdesátých létech mohl být příjemným překvapením. (05.11.2013)

Celkem milé překvapení, jako romantický film to bylo fajn, jako komedie už to bylo slabší, málokterý vtípek vyzněl opravdu vtipně. Škoda velmi trapné scény se vsazením tiketu a já navíc nemusím Mádla (taky ta podoba s dospělým byla úchvatná), i když mu samozřejmě nemůžu upřít, že umí hrát a časový paradox mi přišel nelogický. Možná to zní jako samá kritika, ale fakt to nebyl vůbec špatný film. (06.10.2013)

Člověk musí být hodně shovívavý, aby dokázal překousnout mizerně hrajícího Mádla, neexistující chemii mezi dvěma zamilovanými anebo zvláštní střih scén. Zápletka má k nějaké fakt promakanosti fakt daleko ale na druhou stranu potěší v menších rolích herci jako Preiss, Táborský nebo rodičovské duo (Krbová, Skopal). Jinak je to docela bída. 50% (01.08.2022)

Pasáže v současnosti s Blažkem jsou tragické, plné scenáristické křeče a hlavně product placementu, v jehož umisťování do děje jsme definitivně ten nejjalovější národ. Pasáže s Mádlem jsou o hodně lepší, člověk se u nich sice neumlátí smíchy, ale jeho chemie s Josefíkovou funguje a hlavně z něho vyrostla parádní držka, která vás prostě baví. Nechci rozebírat, jak moc se tvůrcům podařilo přenést rok 1989 na plátno, protože jsem se v něm teprve narodil, ale nemůžu říct, že by mě něco zvlášť iritovalo. Jako ignorant sociálních sítí navíc musím uznat, že mě jeho komunistická verze pobavila a Josefíková je k nakousnutí. (14.08.2013)