Obsahy(1)
Světoznámý spisovatel Terry Pratchett bojuje poslední léta svůj marný boj s Alzheimerovou chorobou, jak už jsme se o tom mohli coby diváci přesvědčit mj. v dokumentu Terry Pratchett: Living with Alzheimer's z roku 2009. Na své smutné pouti dorazil k bodu, kdy si tváří v tvář nevyhnutelnosti své choroby začíná klást ty nejbolestnější otázky. Tou nejzásadnější z nich je legitimita jeho práva na asistované ukončení života, tedy euthanasii. Jelikož ale tato vysoce kontroverzní metoda není ještě zakotvena v britském právním systému, vydává se s kamerou doprovodit několik podobně postižených Britů do Švýcarska, kde je euthanasie již nějakou dobu legální, a to dokonce i pro nešvýcary. Vydejme se na tuto smutnou pouť s ním. (Radek99)
(více)Recenze (20)
Tento dokument dost podstatně změnil můj pohled na život...nikdy nevíte, kdy u Vás, nebo ve Vaší rodině objeví zákeřná nemoc. Tleskám, že nás pustil tak blízko sobě a tleskám všem rodinám, které se s touto volbou musí potýkat....Respekt! A víte co, ráda bych ho na poslední cestě vyprovodila, třeba jen symbolicky.... ()
Za prvé, dnes je den, kdy Terry Pratchett zemřel. Kdy jindy se na tenhle dokument podívat? A upřímně, tenhle dokument je skvělý, jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl a nedovedu si představit, jak by mohl být natočen lépe, dokonce si myslím, že tenhle dokument je vhodný pro každého, pro kterého jsou podobné otázky z různých důvodů na pořadu dne (a to říkám jako člověk, který pracuje se seniory a dobře se zná s mnoha mladými lidmi, která čeká předčasná, hnusná a plíživá smrt). Přitom se Pratchett dokáže vyhnout zbytečnému patosu a emoce jsou zde ukázány tam, kde mají být a nejsou zneužívány pro bulvární záběry, k čemuž by dost možná s jiným štábem došlo. Navíc, v závěru příjde jedna z nejniternějších a nejsilnějších filmových scén, které jsem kdy viděl - scéna, kdy nevyléčitelně nemocný vypije jed a následně, v obětí své ženy, umírá. Scéna natolik silná, že si protentokrát odpustím i jakékoliv zmínky o chapadlech. a teď vzhůru na nějakou zeměplochu, není lepšího způsobu, jak uctít památku tohoto mistra slova.. ()
Výborný dokument, který upřímně a lidsky seznamuje s problémem euthanasie. O tom, že by měla být povolena jsem byl přesvědčen už před tím, než jsem dokument viděl, a po jeho shlédnutí jsem se v tom jenom utvrdil. Není to ale tak, že by se diváka snažil přesvědčit - spíš naturalisticky ukazuje: takhle to probíhá! Osobní závěr si z toho může každý vyvodit sám. ()
hodně sugestivní dokument svou přirozeností, otevřeností a přímočarostí. Zajímavý byl nejen účastí Terryho Pratchetta, ale i svou formou zpracování, kdy lidé (včetně příbuzných) týkajících euthanasie mají možnost bez nátlaku a cenzury vyjádřit své, i když rozličné názory a každý divák si z toho může vzít pro sebe, co chce. Jasná dokumentární stovka. ()
Patetický Pratchett. Toho jsem se dožít nechtěl. Vložte mi do ruky kelímek s jedem, ať zapomenu. Smrt je vážné téma. Obzvláště, když začne člověk usilovat o tu svou. Od Pratchetta bych ovšem čekal naprosto odlišný přístup. Pokud si nedokáže udělat nezřízenou srandu z vlastní smrti, a vlastního Alzheimera, není to až takový humorista. Ovšem výběr protagonistů byl téměř dokonalý. Manželé, kde ženuška čeká na poslední zachrápání svého muže, aby mohla zavolat tomu mladšímu. Synáček, kterého doprovází ohavně nastajlovaná matička plná takového(!!?!??) soucitu. Oj, v takových vztazích já žít, také uvažuju o službě za 300 000,- (jak nemorální poplatek, když vezmeme v potaz jaké že dobro to ti zvláštní lidé dělají). Mistrovství v bezcitnosti, které protagonisté předvedli, bylo neuvěřitelné. Ano, do tří čtvrtin dokumentu jsem si říkal, že to bude tou obtěžující kamerou, která jim prostě nedovolila projevit se jako člověk. Poslední čtvrtinu jsem toto myšlení zavrhnul. Nebyli to lidé, ale postavy z Palahniukova románu. Bizarní zrůdy doprovázené patetickým, v pravý čas smrkajícím. ()
Reklama