REVENANT Zmrtvýchvstání

"Můžu tě udusit, jestli chceš." Stačí mrknout a je to. No tak sranda to tedy nebyla, ale ani Iñárrituovo tradiční ždímání emocí na mě nikdy moc neplatilo. Takže jsem jen sledoval, kterak je pobyt v přírodě prospěšnej zdraví. V podstatě mrtvý individuum, schopný pouze čekat na odpojení od neexistujících přístrojů, se při pobytu na čerstvým vzduchu najednou rozplazilo, rozplavalo, rozpajdalo a najednou i rozběhalo a to je zázrak. Aleluja, velebte Pána. Anebo scénáristu, který vášnivě popustil uzdu svý fantazii. Takže to vlastně byla sranda, protože Bůh prej je veverka, spaní ve vyvrhnutým koni je vrcholem luxusu a při plavání v ledový řece huňatá kožešina zahřeje. Mě to tedy nakonec bavilo o něco víc, než jsem po vyslovení jména "velkého" režiséra očekával, ale těch dlouhejch obrazových důkazů krásy americký přírody jsem viděl o dost víc, než bych potřeboval. (26.05.2016)

Leonardo ho tentoraz dostane. A nie preto, že by hral lepšie ako vo Vlkovi, ale preto, nakoľko si to vytrpel. Takto veľkoprodukčný, superhviezdny, Lubezkim nasnímaný a lokáciami a počasím poctivý survival nepotrebuje zahustenejšiu zápletku. STAČÍ, ŽE PROSTE JE. Rovnako ako stačí Eiffelovke, že proste stojí. Pretože niekoľko desiatok rokov žiaden ďalší s podobnými proporciami nevznikne. Vtipné je, ze absenciu hutnejšieho príbehu Revenantovi vytýkajú diváci, ktorí šli opakovane na prefarbeného Mad Maxa, v ktorom nie je reálny jediný exteriér, a v ktorom niekto dve hodiny uháňa autom cez púšť, aby ho pred cieľom napadlo sa vrátiť. Príbehom Revenanta je kontinuálny boj o prežitie. Zrada druha, stretnutie s indiánom s krvácajúcim srdcom, pomoc bezbrannému nevinnému. A toho všetkého NÁSLEDKY. Osud a naša možnost ho ovplyvňovať. Karma. A pre nás, súčasníkov, tiež uvedomenie, že zatiaľ čo my dúfame v užitie si, niekto pred nami dúfal v prežitie. Každý deň. Poetické artové vsuvky Revenanta nie sú pseudoart, je to art pre masy, podobný, aký obsahoval Ridleyho Gladiator. Akurát menej gýčový, pretože Inárritu od masového diváka za tú dekádu očakáva nejaký vývoj vnímania. Alejandro, je neuveriteľné čo si ochotný podstúpiť (a riskovať) pre nakrútenie dosiaľ nevideného. Chivo, si Boh. Úžasný zvuk a mejkap. Alive a The Edge sa stávajú snehovými vločkami v Revenantovi, poletujúcimi vo vetre Tanca s vlkmi. Ďakujem kinematografii, zase raz po dlhej dobe. Pre toto žijem. (17.01.2016)

Tak musím s politováním konstatovat, že to Iňáryju zas až tak v prdeli ještě nebude. Po Birdmanovi, nejhnusnějším, nejafektovanějším a nejotravnějším to velesvinstvu jaké kdy zprznilo celuloid, se artista vrhl na Rodokapsy, a na vrážení si vidliček do očí a hřebíků do uší to tentokráte opravdu není. Akorát mi to kapku připomínalo ten starý vtip, jak z pohřebáku vypadne na silnici mrtvola, po chvíli ji všemi šesti koly přejede kamión, řidič panicky odtáhne tělo do pole u silnice a ujede. V poli sklízí zrovna kombajn obilí a frajer mu totálně ucpe mlátičku, načež ho kombajnista pohodí v lese, kde právě probíhá hon, a několik myslivců do něj ještě nedopatřením našije pár ran z kulovnice. Ti pak zavolají záchranku, druhý den se jdou do nemocnice optat, jak to s poškozeným dopadlo, a doktor jim oznámí, že to sice byla šichta, ale pacient bude žít. Já vím, že když to říkal Džim Bridžr, tak to asi musí být pravda, ale nad takto podaným jakože skutečným příběhem by si nejeden traumatolog prochechtal fonendoskop. Tomu nepodchladitelnému Poslednímu Dykapryjovi by záviděl snad i nejslavnější zimní plaz na osm – Meresjev. Nejprve mu naprosto fantasticky podaný medvídek grizzly oholí dozajista vysterilizovanýma tlapičkama záda až na kost, prohryže mu snad všechny měkké tkáně, poláme hnáty a šlápne na hlavu, načež se náš hrdina nahrubo sešitý a reponovaný odborným traperským koželuhem a alkoholikem vykope z vlastního hrobu a jme se urazit v kurevské zimě tři sta kiláků během šesti týdnů. Při tom plazení a pajdání mrazivými severními teritorii se dostává do formy zejména tím, že třeba cvičně zhučí volným pádem ze stometrové skály, nebo si hoďku rehabilitačně zaplave zabalen v zázračně nadnášející stokilové koupací medvědí kožešině peřejemi s teplotou kolem nuly. Po připlazení se do civilizace se ani neohřeje a vyrazí za pomstou, kdy v sáhodlouhé bitce naporcuje nožem dobře živeného, odpočatého a nezraněného dvoumetrového zálesáka. Inu, na Mistrovství světa v rychlohojení a pohrdání gangrénami by frajer dozajista skončil na bedně, ale tomuhle v anotaci trochu chybělo sci-fi / fantasy. Nicméně, natočeno je to naprosto famózně a jedná se o totálně strhující paralympijskou pohádku s úchvatnou výpravou, při které uteče i ta prasácká stopáž jako jednonohý slepý překážkář na steroidech svému vodiči. Ale víš jak, milé Iňaryju, za to trauma z Birdmana už u mě budeš navěky v hajzlu a automaticky jedna dolů za dříve způsobená příkoří, ať natočíš cokoliv. (28.12.2015)

Tak se nám Leo doplazil až k sošce (a právě akademii věnoval i svůj poslední pohled)…ne, konkrétně jemu nic vytýkat nemůžu (ani Hardymu ne). Ale popořadě. Co se týče vizuálu/technické stránky, to jsem místy skoro slintal blahem. Stejně jako u úvodního přepadení. Neměl jsem větší problém ani s příběhem, délkou či „snovými“ scénami. To spíš s „detaily“ jako: „schování“ Hawka (Bridger oslepnul?), chyba s prohozením lahví, úsměvné zobrazení Francouzů, náboženský podtext (nejvíc to milosrdenství) a líčení Hugha čistého jak okvětí bílé lilie (např. férovka či „nečekaný“ příjezd rudochů těsně před možným „zkompromitováním“). Skutečný problém ovšem vidím jinde…Ehm, tuhý kořínek je pěkná věc, ale zas „vocamcaď pocamcaď“. Už u „medvídka“ mi skřípaly zuby. Ale s (místy až úsměvnou) Glassovou nesmrtelností jsem se pral celý film. Pak jde ta snaha o realistické pojetí (ač nejhůř jsem se paradoxně cítil u „mrkací“ scény) víceméně do kytek. Přitom stačilo netlačit tak moc na pilu…ve výsledku mi to tak bohužel vychází jen na lepší průměr. (13.07.2016)

OK, "musel" jsem si udělat čárku. O nic moc bych vzásadě nepřišel, snad jen že to byla nikoli nejprovařenější epocha dobývání amerického kontinentu se sympaticky nesympatickými frantíky. Drajv DiCapria na Oskara byl zoufalý, žraní syrového masa v mnoha podobách a další ponižující herecké úkony ve větším množství. A samozřejmě levicoliberální dojímání se nebohými indiány. No dobře, to se muselo hlasujícím líbit. (20.01.2018)