Rivalové

Chci si umět užívat žvota jako James Hunt a přitom být životním perfekcionistou jako Niki Lauda. Jenže na druhou stranu se nechci uchlastat k smrti jako James Hunt a plápolat jako Niki Lauda mne rovněž neláká. Takže vezmu zavděk svým obyčejným životem, který jsem si zpříjemnil skvělým filmem s burácejícími motory, sexuálními výstřelky a neustálým špičkováním mezi hlavními hrdiny. Jen pro mne bylo poněkud obtížné udržet se v napětí, neboť si sice nepamatuji, co jsem měl včera k obědu ani kolik mám koupit rohlíků, ale sezónu formule 1 z roku 1976 se mi dosud z paměti vymazat nepodařilo. (27.10.2013)

"A takhle jezdí Niki Lauda!" Intenzivní divácký zážitek a film nepostrádající dynamiku ani v jediné scéně. Ron Howard se pro biografické snímky snad narodil a opět potvrzuje, že v tomto "žánru" nemá konkurenci. Daniel Brühl v roli Nikiho Laudy exceluje, ale bez skvělého režijního vedení a parádní kamery i střihu by i tak byl jen poloviční. Kdo by to tušil, že tohle sportovní drama bude jedním z nejlepších filmů roku. (29.12.2013)

Nepamatuju si to. Rok 1976 se stal deset let před tím než jsem se narodil. Díky Howardovi to nevadí, protože s přehledem dokáže zprostředkovat to nejlepší z doby, kdy závody ještě nebyli čistým kalkulem (geniální závěrečný rozhovor do toho problému hodně rýpe) a kdy lidi jako Hunt byli hrdinové - rytíři. Perfektně vyvážený scénář, který má co říct, oddaná režie, precizní a zároveň je vidět, že jde o srdeční záležitost. Hemsworth nikdy nehrál tak dobře (nebo nehrál a je takový?) a Brühl se v Laudu přímo transformoval. RUSH je snímek, který navrací víru v závodění, ve filmy o závodění a dobře vyprávěné příběhy ze života jako takové. Dialogy jsou vybroušené, vizuální stránka něco mezi moderním pojetím a věrným zachycením let sedmdesátých, napětí se dá krájet a za ty dvě hodiny se nemáte v kině šanci nudit. Čekám minimálně tři Oskarové nominace. Letos zatím nejlepší film. Zimmer tématicky sází na jistotu. P.S: Holkám se to bude líbit taky, i přes to že neholdují závodění, kterého je tu všehovšudy čtvrt hodiny. Štěstí je nepřítel. (10.10.2013)

Zhlédnuto v kině. Byl jsem v šoku, jak dobrý je tento film. Totiž, věděl jsem, že Ron Howard tento projekt připravuje, věděl jsem, kdo tam hraje, ale formule nesleduju, protože mi prostě nic neříkají. Takže když vyšel první trailer na tento film, říkal jsem si, že to asi fakt nebude pro mě, protože mě taky nezaujal. Jenže pak přišel druhý a třetí trailer a ty vypadaly mnohem lépe a já si řekl, že tomuto filmu přeci jen dám šanci. A nelituju. Rush je intenzivní zážitek, který se opravdu musí prožít v kině. A to nejen díky jako vždy parádnímu soundtracku od Hanse Zimmera, ale i kvůli zvuku jako takovému. Celkově je tento film především po technické stránce špička, holt se pozná, že Ron Howard má sice občas smůlu na náměty, ale řemeslo má pevně v ruce. Navíc casting se také povedl, takže se film nemusí opírat jen o technickou stránku, ale i tu hereckou (exceluje především Daniel Brühl). Jak jsem řekl, na to, že jsem málem na tento film ani šel, jsem spokojen na 100 %. Rozhodně překvapení roku 2013 (alespoň pro mě). (03.12.2013)

Když se ženete ulicemi Monte Carla rychlostí 300 km/hod a v ruce vám zůstane trčet utržený fofrklacek, za vámi se hromadí monoposty a spékají se v jeden velký pamětní monolit, ženy na tribuně vystrkují štrůdly z trička s logem Ferrari ven, víte, že jste opravdový frajer, který ví, kde má ručník. Jednou o tom napíšete do análu a jednou o tom natočí film. Film, který ovšem není ničím. Není tak úplně historickou rekonstrukcí, není tak úplně životopisný, není napínavý, není akční, není romanticky a přitom to vše v sobě má a vůbec nenudí, informuje i napíná. Ehm, a to je dost zvláštní. Asi lze tedy říct, že je mistrně natočený. Bavil jsem se skvěle a to jsem se u jakéhokoliv Grand Prix při sledování nikdy nedostal dál, než do klasifikace. Rivalové byl fantastický filmový zážitek. Některé scény dokonce předčily animované sekvence z NFS 2. A velmi mě potěšilo, že v druhé půli filmu hrál Nikilaudu Jan Přeučil. Ach, ta čest. Nikilauda byl vedle Gagarina, San Dokana a pana Tau, mých hrdinů z dětství, asi jediný opravdový a proto mě tato pocta jeho skutkům velmi oslovila. (14.03.2014)