Slova

Ako bolo v jednej recenzii trefne poznamenané, film pripomína atmosférou Pokánie. Musím dodať, že nielen atmosférou, ale aj kvalitou. 3 úrovne filmu sú nakrútené veľmi prehľadne, divák nemá pocit chaotickosti, nestráca sa, naopak, vďaka týmto dejovým líniám sa mu odkrývajú tajomstvá. Trojica Irons- Quaid- Cooper bola snáď tým najlepším riešením, čo sa týka zahrania charakterov postáv. Ide o filozoficko- umelecký film, ktorý mňa osobne pohladil na duši. (02.05.2016)

Ten samotný koncept příběhu v příběhu v příběhu sice WORDS dělá tím čím jsou, ve výsledku velkým a poutavým příběhem, také je ale i tím hlavním důvodem, proč se to ve mně neumocnilo jak jsem celou dobu předpokládal. Vadí mi ta zvláštní roztříštěnost, že to do sebe nebylo poskládané tak, aby vzešel skutečně JEDEN kompaktní film. To je čistě o mém dojmu. Jinak formálně bez chyb a herecky pikantní, podnětné k zamyšlení, jenom prostě... nedrží tak skvěle pohromadě... (31.07.2014)

Baví mě příběhy o spisovatelích. Zrovna jsem dohrál počítačovou hru Alan Wake a měl jsem tu čest vidět i The Words a obojí má v sobě takové zvláštní napětí. Oba příběhy v sobě mají takový roztomilý (trochu zcizovací) prvek, kdy postavy z děje vytvářejí příběh ve své hlavě a za běhu. I když jde v ději The Words jen o "blbou" jednu knížku, autorům se podařilo vystavět brilantní mnohavrstevnaté drama. S moc příjemnou hudbou, která stojí i za samostatný poslech a s několika necharismatickými (Olivia Wilde a Zoe Saldana) a s několika charismatickými herci (Bradley Cooper, Nora Arnezeder). Zvláštní kolonku si zaslouží Jeremy Irons v jedné z nejlepších rolí své kariéry. (13.09.2012)

Jednoduché a divácky vřelé převedení sofistikované vyprávěcí struktury do filmu a zároveň velké překvapení, které se nescvrkává jen na uslzené americké melodrama, ale nabízí také témata a otázky spojené s autorstvím a hranicí mezi fikcí a realitou. Nedořečenost závěru vlastně ani nezavání tím, že by debutující režiséři nevěděli, jak svůj snímek zakončit - i tady opět odkazují k podstatě sebe samého a ukončují příběh naprosto stejně jako všechny tři vrstvy vyprávění tím, že vlastně žádný konec nemají. Ten totiž následuje až po posledních slovech knihy a vlastně i po závěrečných titulcích filmu, který symbolicky načrtává čtvrtou strukturu celého příběhu. Perfektní herecké výkony a vysoká technická kvalita navíc Slovům přidávají na diváckém zážitku, který tentokrát zůstává těsně pod maximem. (20.11.2012)

Možná ne bůh ví jak hluboké, ale svou myšlenkou a vrstvením (příběh v příběhu příběhu) posunuje problém morálky, kreativity, vlastního pocitu vyhoření a srážka ega a tužeb s realitou do popředí divákovy mysli. Určitě se nenechte odradit relativně nízkým hodnocením, tenhle film stojí za vidění a zamyšlení. To, že mě mrazilo nejen v závěru, ale ve většině scén s Jeremy Ironsem beru jako vlastní emoční selhání... Ve Slovech je toho víc, než by se někdy na první pohled zdálo. PS: kvůli fanynkám jako je Olivie Wilde asi začnu psát knihy... (02.01.2013)