Vrásky z lásky

Vrásky z lásky jsou přesným opakem Magnuskových Pamětnic (či Školního výletu) .. nejde o laciný výprodej starších českých herců, kteří se kdysi objevovali na filmovém či televizním plátně ve vedlejších rolích, ale o připomenutí si těch nejlepších, na které se pořád dobře dívá. Právě Pamětnice mě dost odrazovali pustit si tenhle film, jenže zvědavost nad tím, jak že si vedli Jiřina Jirásková či Radoslav Brzobohatý ve své poslední roli, mě přemohla. A to bylo moc dobře, protože z Vrásek sálá jednoduchost a radost při tomhle filmu být (stačí si přečíst výčet jmen) a mihnout se po boku těch velkých hvězd českého filmového plátna. (03.03.2013)

Príbehy o vyrovnávaní sa so starobou a snahou niečo ešte dokázať, realizovať sú veľmi potrebné v spoločnosti, ktorá by starých najradšej izolovala v ústavoch. Námet obstojný, humor vydarený, no miestami zaváňa inscenačnými postupmi v duchu hesla: Prijateľnosť pre všetkých. Celok napriek tomu drží pokope, nedostavujú sa závažnejšie pokrútenia hlavou nad trápnosťou. Výhrada smeruje k takému typickému českému sociálnemu a zemepisnému ukotveniu: učiteľ a herečka rôznorako putujú krajinou. Dočkajú sa niekedy filmového spracovania staroby murári, dojičky kráv či predavači v supermarketoch? Snáď nie je vyárendovanie toho priestoru zabrané naveky vysokoškolákmi alebo vysokoškolsky vzdelanými potomkami dôchodcov, ktorí profesne po celý život (za peniaze) duchovne či umelecky povznášajú národ? (25.01.2015)

Strach je jeden z mála českých režisérů, který si umí zajistit kvalitní scénář a ten ještě perfektně odvyprávět. To moc režisérů neumí. Věřím, že kdyby nebyl bábovka a měl větší ambice, mohl by klidně točit historické velkofilmy. Škoda, že si nevzal na bedra Lídu Baarovou, kterou Renč totálně zprasil. Jinak Vrásky z lásky je spíše humorný film, který se však důstojně loučí s velikány českého herectví: Radkem Brzobohatým a Jiřinou Jiráskovou. Když k tomu přičtu fantastickou Bohdalku, tak není o čem. :-))) (10.02.2016)

Příjemné překvapení, ale úplně jiným způsobem, než jak jsem to od Jiřího Stracha čekal. Vlastně mě ještě víc pozitivně překvapil Marek Epstein. Jen škoda, že takových scén jako byl konkurz v barrandovském studiu, není ve filmu víc - přejít během jedný minuty z šaškárny a parodie do mrazivého ponížení ... vynikající. (10.04.2012)

Vrásky z lásky jsou filmem o stáří. A stáří je svině, o tom žádná. Nikdo mi to nevymluví. Netěším se na ten podzim života. Tělo pozvolna chřadne, polovinu času člověk stráví u doktora, za důchod si nic nekoupí a odchází jeden kamarád za druhým a není nic horšího než jak říká textař Horáček - škrtat jména přátel v notesu... Děsím se všech stařeckých demencí, alzheimerů, slepoty, inkontinence.... Stáří je nefér. ---- Film byl zajímavý, ale nijak výrazně nevybočoval. Nic na tom nemění ani účast nedávno zesnulých herců Jiráskové a Brzobohatého. Jen kvůli tomu sázet hvězdy nebudu. Paní Jiřinu jsem nikdy ve filmu moc nemusel vyjma skvělého hlasu pro večerníčky a tím spíše ji nemusím teď na stará kolena. (A o jejím posledním účinkování v hororru kámošky jezevce z Vysočiny ani nemluvě). Film mi přišel takový plochý. I přes vážnost tématu - Brzobohatého hledání dávné lásky a ,,great escape'' Bohdalové, mi to přišlo tak nějak málo uvěřitelné. Jakoby tvůrci vsadili na známé figury a nechali je si s tím nějak poradit jak kdo umí... Marně nás Strach oblažuje čarokrásnými průhledy do podzimních hor, podmaněnými nevtíravým klavírním doprovodem... Na komedii se u filmu moc nezasmějete a vyloženě dramatických okamžiků ve filmu také moc nehledejte. Resp. oni tam jsou, ale nefungují. - Zkrátka, přišlo mi to málo a ducha skvělého Brainstormu se už znovu vyvolat nepodařilo. Bohužel. * * * (31.01.2013)