Eugéniové

Jako výukovej materiál stupidních dětí ze základky, kteří když slyší eugenika, tak se jim vybaví neexistující pornoseriál o orálním sexu s osly nebo jméno starověké bohyně, by to mohlo být víceméně užitečný. Jenže já nejsem dějinami minutej polodement a nelíbí se mi, když ke mně někdo mluví rádobyzábavně a hlavně jako s úplným kreténem. Vědecky extrémně plochý, ničím objevný dokument zajímavý pouze formálně slušně odvedenou prací Róny. A to se nebudu pouštět do tvůrce pro jeho primitivní a tendenční antikomunismus. (ještě bych zákeřně připomněl, že se na dokumentu pracovalo prej asi 4 roky, smutný,co?) (07.07.2014)

Strhující, velice vhodně volená, umělecky silně vyznívající forma postavená na excelentních animacích a místy výrazně expresivních výtvarných dílech (Rónova ,,věž", stejně jako třeba skvělé animované předěly knih s až Švankmajerovskými ruchy, skutečně mistrný komentář z pera Patrika Ouředníka...) popisující věci tak obludné a hrůzné, že by se jim chtělo spíš smát než věřit...a o to víc je třeba je stále připomínat... Trochu jsem osobně postrádal informace o eugenice v kontextu evropské civilizace 19. století, vždyť třeba o eugenických tendencích v rámci Commonwealthu nepadla ani zmínka, stejně jako o nacistickém projektu Lebensborn, chápu ale, že tvůrci byli limitováni formátem díla. Výrazný didaktický podtext celého snímku by se dal dobře využít pro potřeby školních projekcí a jako názorná pomůcka při hodinách dějepisu či občanské výchovy... (26.10.2013)

Zajímavý dokument o tom, co to vlastně znamená čistá rasa a šlechtění člověka. Přiznám se, že nevím, co chtěl vlastně dokument přesně říct, ale rozhodně vás donutí přemýšlet o tom, co člověk dovede udělat, když si jde za nějakou konkrétní myšlenkou, ať už je špatná, pravdivá, děsivá, nebo pokroková. (02.12.2016)

Poměrně zajímavý a velice přínosný dokument, který diváky seznamuje s velice významnou vědní disciplínou s obrovským potenciálem. Jak už to tak s podobně významnými věcmi bývá, tak úplně stačí, aby se takové věc dostala do nepovolaných rukou a může způsobit katastrofu. Samotná vize s vyšlechtěním dokonalého člověka rozhodně není zlá (alespoň bych si měl konečně s kým popovídat), nicméně rozhodně neexistuje nějaká morálně čistá cesta k dosažení této vize. Tuto vizi už se kdysi snažil naplnit jeden pán a nesetkalo se to s pochopením. Právě o tomto pánovi je valná většina dokumentu a já tak nedostal přesně to, co mi bylo názvem slíbeno. Samozřejmě je zde vysvětleno, co to ta eugenika je, co přecházelo jejímu vzniku a jak vlastně ovlivňovala svět. Je to ovšem pouze takový kratičký úvod a dále už se věnuje dokument čistě nacismu. Neříkám, že je to špatně. Dozvěděl jsem se spoustu nových informací z dané oblasti a to už jsem si zaslepeně myslel, že to není možné. Je vidět, že to tenkrát nacisti brali zodpovědně. O nějakých rasových kartách a životním osudu založeném na tom, kolik rasových bodů jste si odnesli, jsem neměl tušení. Velice bych pochválil dobové záběry, které neměly chybu. Bohužel se našly i takové pasáže, které jsem si zrovna dvakrát neužil a myslel na tisíce dalších věcí. Celkově na takové pěkné 3 kousky. (06.09.2016)

Spíše umělecký počin než dokumentární film, který by chtěl co nejmnohostranněji zmapovat fenomén jedné (pseudo)vědecké disciplíny, v níž člověk hodlal vyrvat evoluční proces z "božských" rukou či přírozeného řádu. Film osloví především působivou imaginací v práci s unikátními archivními materiály: do nich neustále vstupují svěží animace čerpající z expresivních kreseb choromyslných a poodhalující za "zdravým" odstupem kamery zvrácené a úzkostné jádro, či prostřednictvím ironických intervencí znevažující primární funkce dobové ideologické rétoriky. Každá z kapitol je tak do jisté míry svébytným kreativním uchopením jednoho z aspektů, bohužel ovšem nedostatečně vnímá přítomnost celkové výpovědi a vazeb přesahujících jednotlivé sekvence. Otevřená esejistická forma sice hledá nové souvislosti mezi historickými záběry, ale svoji náznakovostí a zastřeností příliš neprohlubuje danou problematiku, ani nenabízí prostor pro otázky a reflexi. Spíše jde o letmý průřez problematikou, která Štindla zaujala především svým tvůrčím a emotivním potenciálem, než možnostmi vytvořit nad tímto tématem skutečnou myšlenkovou rozpravu. I jím zvolený postup však funguje dobře a určitě podnítí k dalším náhledům do historické problematiky, byť již probíhajícím v prostoru knihoven či internetu. (26.10.2013)