Ztracená revue

Nemám rád trapné (!) klauny a filmy bez děje, které jsou zbytečně dlouhé. Mám ale rád tuzemskou hudební tvorbu šedesátých (a následujících) let, a tak jsem se s chutí podíval na, pravda, místy příšerně zmatené pásmo poskládané z písní všeho druhu, na některá ta semaforská esa, rád jsem si poslechl energickou hudbu nahranou vlachovci a krautgartnerovci, pokochal se i členkami baletu ABC... A to bylo asi všechno. Zdeněk Podskalský se evidentně připravoval na Sedm žen Alfonse Karáska, které ale díky celistvějšímu příběhu a hlavně díky hlavnímu hrdinovi dopadly lépe. (28.09.2011)

Přiznávám se, že podobné pořady mě nikdy moc nebavily. Zdánlivě související krátké scénky v nichž se většinou míhají známí herci a zpěváci, které všechny propojuje jedna postava, to vše v ulicích Prahy a za zvuků známých melodií, to není nic až tak nového. Zhruba v těchto letech bylo takových pořadů natočeno mnoho. Zde je to tedy ozvláštněno ještě pantomimou. První polovina nic moc, druhá se víc rozjela a už mě bavila. Také se tu mihla třeba neznámá Aťka Janoušková, pro níž se jednalo o teprve druhou televizní práci. (22.02.2023)

Zdeňka Podskalského mám moc rád a většinu jeho filmů miluji. Ale zábavné hudební komedie, ještě k tomu ve stylu grotesky mě nikdy nesedly. To samé platí i o Ztracené revue, kde se zpívá a tančí v rytmu charlestonu. Svižnou hudbu složil Evžen Illín a nahrál orchestr Karla Vlacha a Karla Krautgartnera. (27.05.2019)

špičkový hudebně - zábavní film/ pořad....první polovina skvěle pracuje s interiéry...mizascéna má propracovaný výtvarný charakter...ubíhající šikmé linie evokují grafický design tehdejších dobových plakátů ( viz. úvod), potažmo sahají možná až někam k německému expresionismu a tomuhle typu modernity 20. let (samosebou v decentnější, méně "vyšinuté" formě)...zřejmě vklad Ester Krumbachové, která se na filmu podílela...druhá polovina je zase našlapaná nápady postavenými na asociativní bázi...má to až anarchisticky ulítlý charakter ( "mé srdce zahoří pro tebe láskou" :))))))...skvělá muzika, obraznost...spousta slavných tváří, které se často jen mihnou a hned zase zmizí... (15.01.2012)

Nápaditý televizní film o němém klaunovi z plakátu, který po všední Praze trousí noty písní a postupně tak nakazí množství známých (Matuška, Suchý, Jirásková aj.) i neznámých lidí na ulici tancem, zpěvem, hrou na hudební nástroje a dobrou náladou. Film čerpá některé nápady z němých grotesek a vyžívá se v krásně absurdních situacích. (25.08.2007)