Neodvolatelná mise

"Máme pojistky pojistek!" tvrdí generál Bogan a skutečně věří tomu, že k zahájení nukleární války je potřeba souhlasu všech zodpovědných mozků, synchronizovaného otočení klíči a zmáčknutí červených tlačítek. Drobný technický problém však vyšle směrem k Moskvě šest bombardérů, jejichž velitelé jsou vycvičeni ke splnění úkolů a k ignorování vizuálních signálů i hlasových pokynů prezidenta. V Pentagonu se zatím začíná prolínat demagogie a paranoia ("Co když jsou za tím Rusové?") se zoufalými pokusy o záchranu světa. Je to napínavé i mrazivé a závěrečný výčet zemí vlastnících jaderný arzenál dává tušit, že něco podobného nemusí být do budoucna jen filmovou fikcí. (13.03.2010)

Po trochu nudném úvodu (ale vzhledem ke stopáži opravdu krátkému úvodu) začíná jít do tuhého. Jak postupuje čas, atmosféra je opravdu napjatá, no a konec, přestože není nic vidět, masakr. Pachuť studené války je z toho cítit na míle daleko, což je určitě velké plus a vůbec si nedokážu představit, jak se cítili lidé, kteří v 60. letech viděli originál. To by muselo vyřešit asi moc hodně panáků. Přece jen tomu ale něco malinko chybí a televizní háv (i přes vynikající herecké obsazení i výkony) se nezapře. Nakonec dám 4 body, jelikož podobně laděný snímek "Den poté (1983)" mě dostal přeci jen o trochu víc. (21.05.2013)

Neodvolatelná mise představovala svého času v oblasti televizní tvorby totéž, co v hraném filmu Kubrickův Dr. Divnoláska. Byla to klasická televizní inscenace varující před nebezpečím jaderných zbraní a vznikem jaderné války. Když jsem viděl Frearsův remake, považoval jsem ho v první chvíli za původní televizní film - tak přesvědčivá byla scéna, kostýmy a černobílý obraz. Tomu pocitu autenticity původní inscenace Frears podřídil prakticky vše a až herecké obsazení mě přesvědčilo o omylu. Případné pocity diváka z určité omšelosti, naivity a zastaralosti zpracovávaného pohledu souvisí právě s tím, že se převyprávěl text a scénář starý mnoho desítek let. Mimochodem, původní televizní inscenace se dnes v amerických televizích ale ani v jejich západoevropských protějšcích už prakticky nevyrábí, jde o vymřelý žánr, který do určité míry nahradily hrané dokumenty a rekonstrukce. Jen z málokterého dramatického díla čiší tak dokonalá paranoia let studené války a všudypřítomné hrozby jaderného konfliktu. Z tragiky příběhu vyčnívá postava politického poradce hraného Hankem Azariou, který svým cynismem a dogmatičností spíš připomíná Kubrickovu satiru Dr. Divnoláska. Celkový dojem: 90 %. (19.05.2010)

Parádne vystihnutá atmosféra na americkom vojenskom štábe pri hroziacom jadrovom útoku počas studenej vojny. Film je čiernobiely a odohráva sa v jednej miestnosti. Možno ho priovnať k 12 angry men, aj keď samozrejme nie obsahovo, ale po stránke prevedenia. Zvlášť silne sú zobrazené záverečné udalosti filmu. Tento snímok som videl už dávno, ale zážitok z neho u mňa pretrval do dnes. (08.06.2008)

Neviděl jsem originál z roku 1964, podle ohlasů je toto téměř přesná rekonstrukce původního filmu. Člověk ovšem musí skutečně v jednom kuse myslet na Dr. Divnolásku, protože je to parkticky totéž a rozdíl je jen v pojetí, kdy Divnoláska se na vše kouká se sarkastickým nadhledem, zatímco Fail Safe je zcela a naprosto vážné, a to včetně válečného štváče prof. Groetescheleho. Příběh se odehrává ve třech kancelářích a dvou kokpitech a dokáže být sugestivnější a než většina normální produkce, postavený jen na síle zápletky, scénáři a hercích. Snad přecejen trochu tu přesvědčivost nabourávají parametry bombardérů "vindicator" představovaných ve skutečnosti typem B-58 Hustler, který sice dosahoval dvoumachové rychlosti, ale v žádném případě by nedolétl od Aljašky až k Moskvě, aniž by jej zachytila protivzdušná obrana, kromě toho měl velmi špatné vlastnosti v přízemním letu, proto byl již v roce 1970 vyřazen z výzbroje. Rovněž nikdy neměl obranné rakety vzduch-vzduch. V roce 1964 tak těžko existovalo 6 bombardérů, na kterých by tolik závisel osud lidstva. Ale to je jen malá poznámka technického šťourala. Rozhodně bych byl rád za více takovýchto inscenací, kde se nechá divákův mozek a představivost pracovat. (23.02.2014)