Phenomena

Argento zraje jako víno a i v dnešní době po více jak 30 letech má pořad něco do sebe. Ta atmosféra Phenomeny je prostě opojná...Alpy, kvílející Goblini, brutální vrah a mladá Jennifer. Filmový zážitek. Po druhém shlédnutí musím jít s hodnocením nahoru. Do konce 80. let neměl prostě Argento v horrorech konkurenci. (26.03.2017)

Hodně zajímavá věcička. Vezmu-li v potaz dobu vzniku, pak musím smeknout. Výborně hustá atmosféra, kterou ještě více umocňuje, bohužel někdy né příliš se hodící, hardrockový hudební doprovod, naprosto dokonalá a neuvěřitelně roztomilá Jennifer Connelly (čtrnáctiletá!) a stylové a emotivně vyhrocené finále. Tři hlavní body, na kterých stojí tenhle film. Plus špetka mystična, tajuplné Alpy a sériový vrah, který nezanechává mrtvoly. Ta opice tam možná být nemusela, ale jsem s tím prostě smířený a beru to tak, jak to je. Je to mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a za ten excelentní závěr musím dát čtyři. [únor 2006] (15.02.2006)

Kým pri Suspirii dokázal Argento dokonalo zakryť mizerný scenár dychberúcim vizuálom, Phenomena odkrýva jeho scenáristickú neschopnosť. Príbeh síce je jednoduchý, ale zaujímavý, no zároveň rozháraný a s katastrofálnymi dialógmi. Ťažko ukočírovať hercov, keď majú z úst vypúšťať také vety. No hneď, čo atmosféra začne tuhnúť, Goblin začne na plné pecky hrať (až na tú jednu strašnú heavymetalová skladbu) a začnú masakre, Argento ukazuje, v čom má talent - v réžii a obrazotvorbe. Bohužiaľ tempo filmu je pomalé a väčšinu času sa nič prelomové nedeje. No výdatný koniec to vynahradí. Slabých 80%. PS: Chcem také tričko s Bee Gees ako mala tá dievčina! (14.11.2010)

Monty Python presents: Phenomena - Revenge of the Shimpy…..Počkat, to nebyla parodie? .... Žasnu, co za příšerné nesmysly procházejí u skalních fandů Argenta. Přesně, jak říkal Fulci – Argento je zručný realizátor na oko působivých scén, ale příšerný scenárista. Už tam chybělo jenom, že vrahem byl ten šimpanz, a vlastně bych se ani v kontextu dění ve filmu nedivil. Koneckonců, jeho entrée s břitvou v samém závěru tomu dalo korunu. (11.06.2019)

Hororový úvod, jak má být. Žádné zbytečné rekvizity, jen poctivý flák učebnicových hororových postupů - Mařce ujede kdesi ve Švýcarských horách bus. Huláká a mává jako o život, ale bus si jede umanutě dál a Mařce nezbývá, než se porozhlédnout po okolí. Přichází k domu, jako správný buran se vetře dovnitř a dožaduje se pomoci. Divák mezitím sleduje záběry na řetězy, jež se nějaká bestie snaží vyrvat ze zdi, aby mohla Mařku patřičně uvítat. Brzy se Mařčin krk seznámí se zmíněnými řetězy důvěrněji, než by chtěl, a tak Mařka po chvilkovém zaváhání záporáka uhání od domu pryč, nakonec je ale ve skalnatém koridoru dostihnuta, ocejchována nůžkami a její hlava se vydává na plavbu divokou horskou říčkou. Výborné, prosté, působivé. Pak bohužel začne příběhová část, která je dost rozpačitá. Hraje v ní roli náměsíčnost a schopnost komunikace s hmyzem, přičemž to první je přítomno čistě pro efekt a to druhé působí v některých scénách nechtěně směšně. Hromadí se zde docela dost klišé a je jedině dobře, že se nakonec prokáže určité klamání tělem. Naprosto neuvěřitelným krokem bylo začlenění několika metalových skladeb do soundtracku. Sprostě a drasticky likvidují veškerou atmosféru a když začala v jinak skvělé závěrečné dvacetiminutovce hulákat jakási heavymetalová příšernost, měl jsem sto chutí pány tvůrce dekapitovat. Jinak je závěr famózní, od nervózního pobytu u paní Brücknerové, přes hezkou dávičku/zvracečku, lov na telefon, koupačku v mrtvolách (velmi chutná scéna), seznamovačku se synkem až po soukromá jatka. A ta opice byla sympaťačka, že jo. 7/10 (12.07.2008)