Hiroshima: The Next Day
Obsahy(1)
Film vypráví o tom, jak se minutu po minutě odvíjel příběh, který změnil svět. Příběh, na jehož začátku byla 6. srpna 1945 svržena atomová bomba. Na základě postřehů lidí ve vzduchu i na zemi, mj. i posledního rozhovoru s člověkem, který bombu nabíjel, se dozvíte, jak se odvíjely události onoho tragického dne. Osmiletý Takeši Tanemori hrál s kamarády na schovávanou a zrovna se chtěl schovat, když jakoby udeřil blesk. “Viděl jsem kosti ve své ruce, úplně jako na rentgenu.” Třináctiletá Šigeko Sasamori byla jednou ze známých “Dívek z Hirošimy,” které přijely do USA, aby zde podstoupily léčbu popálenin. A konečně Koko Kondo, které tehdy bylo jen osm měsíců, celé dětství strávila ve výzkumu dopadů radiace, které byla během útoku vystavena. Promluví i odborníci, kteří čerpají z odtajněných armádních materiálů a popisují smrtící účinky bomby. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Působivý dokument. Mohla bych tu ventilovat své pocity, které se mi honily hlavou celých 45 minut. Jak amíci srovnávají Hirošimu s nějakým Pearl Harborem. Jak si myslí, že odvedli super práci, když ukončili válku masakrem civilistů. A jak píše ilemas, raději ať ze mě je jen ten otřesný "stín" (což mnou doopravdy otřáslo), než být spálena jen napůl a přežívat... a co dělali Japonci v Číně je úplně mimo. Tady se jedná o atomovou bombu a její následky trvající desítky let. ()
Nacisti už niekedy koncom 30-tich rokov pracovali na vývoji atómovej bomby. Spojené štáty sa snažili atómovú zbraň vyrobiť skôr. Ich program sa volal Manhattan a viedol ho Dr. J.Robert Oppenheimer. Prvá atómová bomba bola testovaná 16. júla 1945 v Trinity Site v Novom Mexiku. Dokument bol natočený pri príležitosti 70 výročia použitia nukleárnych zbraní Američanmi proti civilnému obyvateľstvu miest Hiroschima a Nagasaki. Ani tých 70 rokov nám nedáva dôvod na spokojný spánok. Stále je cítiť eskaláciu napätia medzi mocnosťami a nespokojnosť vo svete. Dnes mnohé krajiny vlastnia atómové zbrane na získanie prestíže prípadne z dôvodu používania hrozby k vydobitiu si svojich pozícii. Trocha z histórie 2. svetovej vojny k vytvoreniu si obrazu o nutnosti použitia nukleárnych zbraní Američanmi v Japonsku. Japonsko bolo tesne pred kapituláciou, keď jeho najväčšiu pozemnú armádu o sile 1,5 milióna mužov v zbrani v operácii Augustová búrka (8.8. až 15.8.1945) maršal Malinovský v neskutočnej bleskovej vojne zničil za necelý týždeň v oblasti Mandžuska a Kórei. Japonci kapitulovali 15.8.1945. Predovšetkým táto prehratá bitka prispela ku definitívnej porážke Japonska aj za prispenia tragédii dňa 6. a 9. 8.1945. Nemôžem sa zbaviť pocitu, že Spojené štáty týmto útokom sledovali predovšetkým politické ciele. Atómový výbuch zničil všetko a zdalo sa, že mesta ostanú navždy mŕtve. Opak je pravdou. ()
Já se vždy pousměji, když si přečtů nějaké komentáře. I tady u dokumentu o Hiroshimě se našli dva jedinci, kteří asi neumějí rozlišovat. Doporučuji jim si přečíst některé výpovědi japonských vojáku (obyčejných) a možná se o těch zvěrstvech, kterými tady neustále operují dozví i něco jiného tzv. "nemožnost volby" ona totiž ta mince nemá jenom jednu stranu. Samozřejmě zvěrstva spáchána byla, to je neoddiskutovatelný fakt. A ukažte mi nějakou matku, otce kteří nebudou oplakávat mrtvého syna at‘ už byl jakýkoli. Zpátky k dokumentu: O Hirošimě je natočeno spoustu dokumentu tenhle je poměrně kvalitní, ale na můj vkus až příliš tlačí na pilu mám raději ten z roku 1995 proto 4 hvězdy. ()
Príbeh zrodu atómovej bomby "Little Boy", ktorú Američania v roku 1945 zhodili na Hirošimu. Po výbuchu 600 metrov nad zemou, pripravila za 10 sekúnd o život viac ako 70 000 ľudí. Následky tejto katastrofy, ktoré právom možno považovať za vraždu nevinných ľudí, dodnes vyvolávajú rozhorčenie, pričom nútia zamyslieť sa, či je práve táto forma dosahovania mieru medzi národmi v konflikte, tou najlepšou voľbou. ()
Galerie (15)
Photo © Česká televize
No hurá, alespoň jeden je tady z komentujícíh nohama na zemi a je to AMYTH. Bohužel ostatní se nechali lacině a možná i z nevědomosti historických souvislostí strhnout k takovým perlám jako: Nejmasovější vražda apod.. Takže pár faktů. Na masové vraždění a to neskutečně brutální byli experti právě Japonci. To co předváděli v Číně a ostatních jimi ,,osvobozených" územích se vymykalo jakýmkoliv představám o vraždění a mučení a na konci války o tom vyšetřovatelé válečných zločinů sepsali desetitisíce zpráv na jejichž základě byly obžalovány a popraveny stovky japonských válečnách zločinců. (Přečtěte si Rytíře Bušidó - což je jedna z regulérních obžalob, kde jsou sepsány některé z válečných zločinů). Jak se Američané blížili k Japonským břehům připravovali se všichni na odpor. Všichni! Nejen armáda, ale i ženy a děti. Procvičovali se diverzní a sabotážní akce, civilisté se učili zacházet s do špice seříznutým bambusem atd... Americké velení počítalo, že pokud dojde k vylodění na japonské ostrovy - daly se odhadovat zráty amerických mužů v desítkách tisíc mužů. Japonci podle rytířského kodexu Bušidó považovali prohru, či vzdání se nepříteli za nepředstavitelnou ostudu a potupu rodiny. Většina jich také bojovala (Tarawa, Iwojima, Quadalcanal, Wake ad..) velmi zuřivě do posledního muže....Každý z ostrůvků v Tichomoří museli Amíci tvrdě vybojovat atol od atolu...To jen na úvod. V dokumentu vůbec nepadlo, že prezident USA vyzval Japonce ke kapitulaci s tím, že USA drží novou zbraň neskutečně ničivé síly.... Japíkům to bylo jedno a tak vzlétla Enola Gay ke své smrtící misi. Většina soudných lidí nepochybuje, že oba jaderné výbuchy za cenu obětí z obou bombardovaných měst ukončily válku. Nebýt toho byly by oběti v milionech a to zejména na straně Japonců. Nemluvě o desítkách tisíc POW vězněných na ostrovech, které měli japonští vojáci od svých velení rozkaz zabít (to se také na několika místech stalo). Velmi dobře tuto skutečnost popisuje Louis Zamperiny (kniha Nezlomený), který byl členem osádky Liberátoru B24 USAAF. Jejich letoun se zřítil do Tichéo oceánu a po strastiplných čtyřiceti dnech v nafukovacím člunu byl zajat Japonci a do konce války držen a mučen v Japonsku. Jeho svědectví je nevyvratitelné. Od jeho popravy a dalších mužů v táboře ho zachránil výbuch atomových pum. V tomto mne tedy dokument NG velmi zklamal. Byl neobjektviní a snažil se vézt na dnešní vlně odpuštění a zapomnění. Když ale říkám B, je nutno říci i A. Paradoxní je, že v dokumentu jsou ti, co odpouští Japonci... !!!! Mimochodem, své padlé vojáky (často neskutečně brutální vrahy) dodnes uctívají ve svatiních jako hrdiny... Je smutné koukat se na fotky popálených a ozářených dětí. O tom není sporu. Válka nakonec vždycky postihne civilní obyvatelstvo. U Japonců bych byl ale opatrný. Nebýt bomby mohl být dokument o tom jak je mariňáci plamenomety vyháněli z děr a jak se děti sami odpalovaly granáty.... Můj názor je, že jiného vyhnutí než svrhnutí bomby nebylo a Truman udělal to co by udělala každá jiná země s totu možností. Co myslíte, kdyby atomovou bombu měli ti hodní Japonci - použili by ji ??? * * * () (méně) (více)