Reklama

Reklama

Film z období francouzské okupace. Děj se odehrává ve francouzském městečku, jehož obyvatelé jsou přinuceni ubytovat ve svých domech posádku německých okupantů. Lucile Angellierová (Michelle Williams) bydlí v domě se svou upjatou tchyní, která žije utrpením pro svého syna bojujícího na frontě. Lucile se před zraky tchyně sbližuje s novým nájemníkem, důstojníkem wehrmachtu Brunem von Falkem (Matthias Schoenaerts). Válečné události však postaví mladou ženu před dilema v okamžiku, kdy se na Lucile obrátí sousedka s prosbou, aby v domě současně ukryla jejího manžela, který zabil jednoho z Němců. (Leandra)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (56)

eLeR 

všechny recenze uživatele

60 rokov bol tento príbeh zabudnutý kdesi v kufri ... príbeh o tom, že na pozadí vojny sa toho odohrávalo mnoho. Ľudia udávali svojich, zarábali na nešťastí druhého, nepriatelia pomáhali nepriateľom, láska nepoznala hranice ... aj o tom je tento film. Do prvej polovice sa javí ako príbeh začínajúcej zakázanej lásky, ale neskôr dostane hlavné slovo vojna. Musím pochváliť kostýmy, nádhernú hudbu a výborných hercov. A Matthias Schoenaerts? Tento belgický sympaťák si moju pozornosť získal už vo filme Na dřeň a tu bol tiež výborný. 3,5* ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

V poslednej dobe som videl 3 filmy s Matthiasom Schoenaertsom. Je to neskutocne charizmaticky a nadany herec. Vybera si filmy, ktore maju potencial, ale vysledok za vela nestoji. To je aj pripad tohto filmu. Mohol to byt napinavy pribeh o zakazanej laske medzi Nemcom a Francuzskou pocas druhej svetove, ale vysledok nie je prilis napinavy, romanticky, dramaticky, proste nijaky. Okrem castingu, ktory aj tak nic nepredvedie je na nom zaujimava uz len technicka stranka, ktora je na urovni a to je tak vsetko. Ale mozno nejakym tym nenarocnym romantickym dusiam sa to bude pacit. 4/10. ()

Reklama

silentname 

všechny recenze uživatele

A máme tu ďalší film, kde očakávania boli vysoké, no potom všetko začalo padať, keď si uvedomíme, že tu máme hlavne love story, ktorú sme videli miliónkrát a ďalšie dejové línie, ktoré sme videli miliónkrát. Ale aby som film mohol pochváliť aspoň trochu, nikdy nejde do fázy, že by bol frustrujúci alebo otravný. Nie je v ňom nič hrozné, no súčasne v ňom nie je nič, čo by sa dalo považovať za dobré. Je to len láska medzi dvoma protagonistami, ktorú sme videli už veľakrát, a samozrejme to medzi nimi nemôže fungovať a všetko to bla bla... a ak chceme mať konflikt, tak k tomu pridajme príbeh "Hájnikovej Ženy" od Hviezdoslava ako vedľajší dej, ktorý dokopy tiež nikam nevedie. Prvú polku filmu sa nič nedeje a sústredí sa úplne nesprávnym smerom. V druhej polke sa konečne veci začínajú diať, ale podľa mňa nie sú ani vtedy zaujímavé. Zo všetkých filmov, čo som videl o vojne, ma tento bral zatiaľ absolútne najmenej. A hoci spadá v mojich očiach do okey kategórie, nemyslím si, že by som sa k nemu ešte niekedy vrátil. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Francie 1940. Poté co se válka naplno rozhořela, celkem rychle skončila. Tisíce mužů padlo, či zůstalo nezvěstných. Doma zůstali jen ženy, děti, staří lidé, invalidé a ti, kterým se podařilo nějak vymluvit z povinnosti bránit svoji zemi před okupanty. To prozření je strašné. Francie se svojí obrovskou a dobře vyzbrojenou armádou, Francie se svojí linií nedobytných pevností...hrdá Francie byla převálcována oddíly motorizované pěchoty wermachtu. Ve chvíli, kdy Germáni triumfálně pochodují pod okny v nablýskaných holínkách a kdy se němečtí důstojníci ubytovávají po domech v obsazených městech, dopadá na každého celá tragédie poraženého národa. Lucille také dostane do domu důstojníka. Přes počáteční odpor a snad i nenávist k nepříteli pociťuje k oficírovi čím dál více zvědavosti. Má kultivované vystupování, chová se jako gentleman a po večerech hraje nádhernou neznámou skladbu na klavír, který zůstal v pokoji, který právě obývá... Jenže nepřítel je nepřítel a jakákoliv náklonost k důstojníkovi, který se zdá být o tolik jiný proti ostatním Němcům se dá vykládat mezi místními jako kolaborace... Naštěstí pro Lucille zasáhnou do jejího osudu další okolnosti, které mají přednost před nákloností k nadporučíkovi. ---- Film velmi pěkně pojmul napadení Francie i šok obyčejných Francouzů : ,,Už jsou tady! a ,,Své ženy jste si měli lépe hlídat dokud jste mohli! ''. -- Milovníci letadel dokonce uvidí celkem solidně zpracovaný nálet Štuk na kolonu uprchlíků a vlak... Jinak se ve filmu moc nebojuje, spíše se jedná o válečné psychologické drama. Já měl s filmem dva problémy. Jednak mne mrzelo, že v původním znění nemluvili Francouzky mateřštinou, ale anglicky. Nevím jestli Williams a Kristin neumí frenč, ale ve chvilce kdy Skopčáci mluvili německy, mi jejich angličtina do pojetí francouzského venkova nezapadala...) A sehnat fešné rodilé Francouzky asi šlo (Kristin promiň). Druhou výtku mám k závěru. Pokud French Suite skutečná, pak do celého filmu ono závěrečné sdělení vůbec nezapadlo... Hudba krásná to ano, ale celé to bylo takové nějaké špatně slepené. Knihu jsem nečetl, ale románová předloha byla z filmu cítit. Spíše tedy než sám film a zážitek z něj hodnotím perfektní zpracování, atmosféru a reálie onoho historického úseku francouzských dějin, kdy naleštěné holiny pochodovali Paříží... Tři propustky. * * * ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

A vůbec se za tu jednu hvězdu nestydím, páčto tohle byla hovadina na ntou. Začíná to slibně, ale jak čas plyne, tak i film plyne více a více do ztracena, nudy, nezajímavosti, nesmyslnosti chování a hlouposti, až to dospěje ke konci, který tomu všemu konečně dopřeje onoho kýženého WTF!? efektu. 60 let v kufru, 107 minut v kelu. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (19)

  • Saul Dibb o svojom umeleckom zámere: "Pri tvorbe filmu som chcel zachytiť tento silný pocit bezprostrednosti a autentickosti. Akcia má evokovať, že sa deje teraz – naliehavá, napätá, spontánna, urobená bez spätného pohľadu – ako keby sme objavili časovú kapsulu. A má byť veľmi ďaleko od bezpečného, ​​dusného dobového diela." (Arsenal83)
  • Maskérka Jenny Shircore chcela aj vzhľadom na prostredie vidieka vyvolať pocit reálneho vzhľadu namiesto pôvabu. Aj preto má Michelle Williams pomerne málo make-upu, pretože mala vyzerať celkom "prirodzene, jednoducho, v istom zmysle rezignovane". (Arsenal83)

Reklama

Reklama