Tmavě červená

Jeden z nejlepších hororů(thrillerů) D. Argenta,jak si kdo vybere.Naprosto skvělá kamera,zaměřená hodně na detail,první polovina filmu se rozjíždí trochu pomaleji,ale i to má své opodstatnění,protože nás to natolik navnadí a jsme zvědavější a napnutější o to víc,jako celek je to dokonalé. Rafinované a brutální vraždy ke kterým hraje dětská ukolébavka a hlavně je tu příčina toho všeho,jedno strašné tajemství,které musí být odhaleno,jinak to nikdy neskončí. Hudba od kapely Goblins,bez které by to nešlo,je takovou třešničkou na dortu,pro tenhle výjimečný film. (14.10.2008)

Čo dodať k tomuto klenotu, čo ešte nebolo napísané? Geniálne natočené, so skvele prepojeným príbehom, podfarbené legendárnou hudbou od Goblin. Celý film je pritom tak nádherne "vzdušný", ale sakra sebaistý, objavovať záhadu a dávať dokopy puzzle z minulosti a prítomnosti je jednoducho nádhera, tie 2 hodinky vám stále utečú ako voda. Všetky vraždy sú nezabudnuteľné, kamera, strih, hra s tieňmi a farbami, a vôbec celá réžia, i herci, excelujú. Nájdu sa i prvky humoru, ľahkého ako vánok, príbeh je komplexný, ale nikdy vás nezamotá tak, aby ste nemali potešenie z prostredia, spracovania, alebo z jeho postupného odhaľovania. Proste legenda, klasika, nezabudnuteľný film, ku ktorému sa dá stále vracať. (24.06.2011)

Objektem Argentova psychoanalytického zájmu záludně není vrah (po kterém hrdinové pátrají, jako kdyby ho ani vypátrat nechtěli), nýbrž Hemmingsův senzitivní pianista. Zženštilý, opakovaně pokořovaný partnerkou a neustále zápasící s vlastními temnými pudy a běsy, jež se zhmotňují v osobě Carla (ten představuje doslova převrácený obraz protagonisty: ve společné scéně má jeden černé kalhoty a bílou košili a druhý opačně). Povinností je pár gore scén, jimž samozřejmě vždy přechází sadisticky dlouhá a gobliní hudbou geniálně pokreslená předehra. Svými estetickými kvalitami film potěší i rozmlsanější hororové fanoušky. Zatímco Zvětšeninu jsem přežil, její méně sebestřednou alternativu jsem si užil i napodruhé. 85% (16.02.2023)

S odstupem času si pamatuji spíše ty pasáže, které byly opravdu skvělé, s hypnotizující atmosférou podepřenou skvělou kamerou i hudbou, ale při sledování mi hodně vadily rádobyvtipné pasáže s Dariou Nicolodi a policisty, kterých je tu přespříliš a odvádějí pozornost. Díky nim jsem měl i čas se zamyslet a všimnout si, jak to celé nedává smysl. Kratší verze snad funguje lépe. (10.10.2017)

První giallo kousek z výzvy od uživatele G04T. Na můj vkus měl tenhle film zbytečně dlouhou stopáž. Chvílemi se to pěkně vleklo a já se docela nudil. Některé scény mi navíc připadaly lehce komické. Myslel jsem, že alespoň konec vylepší můj dosavadní dojem z filmu, ale opak je pravdou. Identita vraha je zklamáním. Jeho smrt mi přišla spíš trapná. Taky nedokážu pochopit, že vyšetřování se ujal klavírista s novinářkou. Co celou tu dobu dělala policie ? Na druhou stranu musím říct, že film má výbornou kameru ( jak je u Argenta zvykem ) i hudební složku. Jako celek mě tenhle kousek ale moc neoslovil. Ale asi je chyba ve mě. Zdejší hodnocení je poměrně vysoký. Za mě to jsou ale jen 2 hvězdy. (01.06.2020)