Tmavě červená

Tradične štandardná Argentovka. Nič viac, ale ani nič menej. Z Blow-up zafixovaného Hemmingsa som mal v talianskom dabingovom prevedení trošku haluze, no časom sa dalo zvyknúť. Samotnému deju sa nedá prakticky nič vytknúť, neubránil som sa však pocitu, že je to všetko až moc strohé a jednoduché - ukladanie základných filmových políčok vedľa seba, žiaľ bez silnejšieho momentu a výraznejšieho prekvapenia. 70% je však v mojom ponímaní u Argenta pravidlom, a to nie je vôbec zlý výsledok. Už teraz sa teším na jeho ohlásenú novinku Giallo. (06.06.2008)

Vraždy jsou mistrovské, ale to zdánlivé odbíhání od příběhu.. Proboha! Opravdu operní tempo. (22.09.2011)

Začalo to nepovedeným hysterickým úvodem s ukrutně přehrávající představitelkou psycholožky, která vytuší svou tragickou smrt během projevu na konferenci. Spíše než z rozehrané hrůzy jsem se tady bál, aby takhle primitivní a bez kousku atmosféry nebyl celý film. Skončilo to pro změnu na můj vkus až zbytečně příliš krvavou šarádou, asi se snahou co nejvíc šokovat. Ale pokud pominu rámcování Tmavě červené, u níž mi nesedl ani úvod, ani závěr, se zbytkem mohu být nadmíru spokojený. Asi takhle by mohl vypadat jeden ze způsobu kvalitního zpracování čistokrevné brakové detektivky. Vedle děje se stále více zamotávajícím se případem a promyšleného odhalování jednotlivých indicí jsou to excelentní budování napětí, s řadou působivých tajemných scén s hororovými prvky, k tomu napomáhající hudební doprovod a rovněž poutavá výtvarní stránka, co pro mě z tohoto nezvykle dlouhého brakového snímku vytváří silně nadprůměrný zážitek. 70% (02.05.2021)

Super Argento giallo, o poznání krvavější než je v giallo žánru zvykem. Vleklé, pomalé, to co by někdo mohl vytýkat jako nudu mi tady právě sedne, to táhnoucí se vyprávění a pozvolné rozuzlování ústřední zápletky. Interiérové a vůbec výtvarné prostředí v mnoha místech argentovsky argentovské (hehe), a ty barvy a hra světel a stínů, to je moje :-) . Divák si užije pár naprosto typicky argentovských mordů, za super hudebního doprovodu Goblin. Rozuzlení je náhlé a prudké a musím přiznat, docela jsem se lekl, uff. K tomu přičtěte super sympatickou ústřední dvojku Marcuse a Gianny a jejich komické hádky. Já jsem s tímhle filmem spokojen. (02.11.2010)

Ačkoliv je Argento mistr a dokázal vytvářet neuvěřitelně pohlcující atmosféru, v případě tohoto méně známého snímku to však není moc znát a neznalé diváky film nejspíše nedonutí aby se podívali na jiné snímky tohoto slavného hororového tvůrce. Zbytečně dlouhý film, který ukazuje tvůrcovi trumfy ve velice malém množství, což z filmu činí velice zdlouhavý a nudný horor. (26.05.2013)

Giallo numero uno! (26.12.2003)

Dario Argento je silný ako vždy v detailoch, strihu a vizuálnej stránke, ale to tentokrát nestačilo. Príbeh nie je objavný, dokonca v niektorých fázach naťahovaný a nudný. O hereckých výkonoch ani nehovorím. Pre mňa sklamanie. (27.01.2014)

Argento v PROFONDO ROSSO dokázal skloubit zřejmě své nejlepší klasické giallo (psychicky narušení maniak zabíjející různými zajímavými kousky lidi, jehož akci zpravidla předchází dětská písnička; trocha té krve, decentní brutality a padajících hlav) s hodně povedenými komediálními scénami (policejní komisař; novinářka a její autíčko) u kterých jsem se dost nasmál a trochou toho strachu (oko v šatníku bylo fakt strašidelné). Hlavně dokázal utáhnout celých cca 125 minut tak, že to nikde skoro nenudilo. To vše za doprovodu tradičně skvělých Goblin a s tradičně výbornou kamerou. Ani mi moc nevadilo, že vrahovy pohnutky nebyly nějak moc odhaleny... (19.08.2009)

S odstupem času si pamatuji spíše ty pasáže, které byly opravdu skvělé, s hypnotizující atmosférou podepřenou skvělou kamerou i hudbou, ale při sledování mi hodně vadily rádobyvtipné pasáže s Dariou Nicolodi a policisty, kterých je tu přespříliš a odvádějí pozornost. Díky nim jsem měl i čas se zamyslet a všimnout si, jak to celé nedává smysl. Kratší verze snad funguje lépe. (10.10.2017)

Hezká práce s detaily, promyšlená kamera a slušná atmosféra. Moc jsem ale neporozumněl rockovému hudebnímu doprovodu, který mi prakticky pokaždé přišel mimo mísu a napětí tak srážel. Údajně se má jednat o jeden z nejúspěšnějších giallů od Daria Argenta a nějak tápu nad tím proč. Trochu protahované a jaksi nemastné neslané celkově. (08.03.2014)

Dario natočil skvelé giallo, ktoré patrí medzi tie najlepšie diela tohto hororového podžánru. Temná, depresívna kriminálka, ktorá v niektorých prípadoch zrýchli váš tep. (13.10.2010)

Tento film nezačal pre mna zaujímavo,lebo to začalo predstavením kde hovorila niečo ako jasnovidka,že vie čítat myšlienky,lebo na mna to vyznelo troška groteskne ale od tej chvíle to začalo mat grády.Další z Argentoviek kde je tajomný vrah,ktorý svoje obete veselo masakruje a je tu tá nadherná tajomnost,prečo si vždy rád pozriem film od Argenta.Hudba tu nebola agresívna ale viac upokojujúca,také príjemné tony aspon po vačšine.Ako mu auto prešlo po tvári,to bolo silné drastické.Na viac ako dvoj hodinový film,tam bolo pomenej vrážd ale nevadilo mi to,lebo film disponuje veľmi svižným dejom.Pravé giallo s pravým nefalšovaným strachom.A ten šialený koniec ma len utvrdil v tom,že to je jedno z Argentových najlepších diel. (24.04.2014)

Spíše než o horor se jedná o solidně krvavou detektivku, která má samozřejmě hlubokou tradici v italské nejen filmové kultuře. Asi těžko vytýkat všechny ty neduhy tehdejších snímků té doby a lokality, ale místy je to opravdu peklo. Nicméně Argentův přínos pro všechny fandy extrémní filmové klasiky je neoddiskutovatelný (ačkoli mám raději Suspirii a klasické psycho mého dětství Inferno), stejně jako legendární filmová hudba kapely GOBLIN. (04.03.2013)

Je fakt, že mě to tentokrát po umělecké stránce tak nenadchlo jako Suspiria, ani to nebylo tak divně svérázné a svébytné jako Terror at the opera, ale na druhou stranu to bylo mnohem lépe zahrané a celkově je to hezky rafinovaná hra s divákem, kdy nás až do konce hlodají ty koutkem oka zahlédnutá (veledůležitá) vodítka (zde vidím přítomnost Hemmingse jako zcela nenáhodnou protože v tomto klíčovém bodě je ten Zvětšeninovský motiv "zahlédl jsem opravdu to co si mysím?" zcela zřejmý) a podezřelí jsou snad všichni (a tím pádem vlastně nikdo)... Prostě fajn parádička giallo (20.10.2014)

Argentovi se nedá upřít jedna schopnost a to sice tahat za nitky ve chvíli, kdy je potřeba. Jeho rukopis, ve kterém vynikne vynikající kamera se zajímavými nájezdy a typickým důrazem na zoom očí, jenom podtrhuje už tak úžasnou atmosféru. Protipólem se však stává neúměrně dlouhá stopáž, mající tendenci zahrnout vše podstatné, ačkoli některé vystřižené obrazy by daly filmu větší vzdušnost. Navíc by se zvýraznily efekty, které ve zbytečně natahovaných momentech tolik nevyniknou. Přesto jsou vraždy takovým lákadlem, že se dá zapomenout na leckteré nedotaženosti a připočtu-li k tomu atmosférický příběh o záhadě, nejde ohodnotit jinak, než za čtyři hvězdy. (18.04.2009)

Divák (ev. divačka) hledající v Profondo rosso kvalitní giallo, nebude IMHO odcházet zklamán(a). Atmosféru to má za mě ucházející (v podhoubí dříme funkční detektivka), pointu ne úplně dementní (u těchhle "pulpových" filmů mám laťku proklatě nízko, ke štěstí mně úplně stačí, že vrahem nebyl zahradník), mordy relativně slušné řemeslné úrovně (přesvědčit se možno zde) a herecky to taktéž není vůbec průser, rozuměj, pakliže už nic jiného, tak jsou aspoň Italové a Italky pěkní lidé. ;-) Stín (3* a méně) navzdory opatrné chvále nepřekročen, páč Argentova tvorba je z těch tvoreb (btw. hrozné slovo), které si zasluhují být hierarchizovány, můj nehynoucí obdiv (a něco blízkého akademismu, totiž snaha porozumět, ne být pouze baven) patří výhradně trilogii "Tři matek", resp. prvním dvěma snímkům této trilogie (Suspiria, Inferno) a Phenomeně, zbytek z toho, co jsem viděl byl sice solidní, ale opakovaná zhlédnutí by mohla vést zřejmě pouze k hledání much. 65 % (29.10.2021)

No asi je hezké, že je Argento takový machr přes vizuály a výtvarnou stránku, ale mně to nestačí, když má k tomu béčkový scénář, diskutabilní herecké výkony a dost nelogičností v chování postav. A vzhledem k tomu, že ústřední zabiják není žádná nadpřirozená bytost, ale člověk z masa a kostí, vyznívají některé strašidelné scény vysloveně úsměvně. Ale počítám, že v sedmdesátých letech mohly i někoho vystrašit. (17.03.2024)

Deep Red je pravem povazovano za nejzasadnejsi dilo zanru giallo. Mysteriozni a temna story (ktera je na Argentovy pomery nezvykle detailne promakana), investigativni postupy v atmosfere, ktera se da krajet, Argento a jeho typicke vizualni a kamerove exhibice, vyborna Goblin hudba, detske pisnicky, obesene panenky, nekolik labuznicky chutovych brutalitek a velmi silny 70's feeling - jeden z top kousku Argentovy tvorby. Jsem zvedavy a zaroven se desim jak dopadne pripravovany Romeruv 3D remake. 8/10 (28.10.2010)

Formálně stále velmi působivé, atmosféra nervy natahující, ale nevím, zda tyto krváky pro potěchu, v kterých tak exceluje Quentin Tarrantino, nejsou cestou do pekla... (13.01.2013)

...........jak porovname tento projekt s horrorovymi detektivkami napriklad L. Fulciho, L. Bavy...... vychazi tato kompozice vice mene na prumer.....podle jinych slavny film, ale ja sem v teto argentove barvičkované našel jen zajimavy hudebni motiv ... 6/10 (21.09.2008)