Zátah 2

Samozřejmě že se jedná o velmi podařený snímek, nicméně přiznávám, že chvalozpěvům o nejlepším akčním filmu všech dob zcela nerozumím. Respektive se domnívám, že fanoušci oceňují zejména brutalitu a přehledné souboje postavené zejména na obdivuhodných výkonech "herců" (v době, kdy už je hongkongský akční film poněkud za zenitem a akce v nekrvavých hollywoodských blockusterech stojí na kulometném střihu, to přeci jen určité osvěžení je). Vedení kamery je často velice efektní (hlavně v momentech, kdy je její pohyb motivován pohybem postav a jejich údery nebo při automobilové honičce v závěru), ale nijak výjimečným způsobem druhý Zátah natočený není. Stejně tak opěvovaný příběh se mi jeví jako dosti jednoduchý, přímočarý a neoriginální. Důraz na jeho vyprávění u mne navíc vedl spíše k nižší intenzitě okamžitého zážitku než mi dokázal poskytnou první díl, v němž se hrdina musel (doslova) prát stále s novými a novými hrozbami. (11.07.2014)

Když jsem zde před zhlédnutím v komentářích četl, že dvojka překonala jedničku a (odpovídalo tomu i zdejší hodnocení obou dílů), začal jsem být hodně natěšený. Přesto, úvodních 15 minut jsem se nedokázal na film naladit, protože se mi příliš nedařilo orientovat v nemálo postavách (což mi bohužel dělalo problém po většinu projekce), ale hlavně mě znervózňoval prostý fakt, že už od začátku nevládne akce. Až postupně jsem pochopil, že druhý díl není pouze o tom „co nejrychleji vyběhni nahoru a sejmi všechno, co se hýbe“, ale že je podstatně komplexnější. Zátah 2 výborně funguje jako akčňák, avšak stejně tak se prezentuje i jako více než obstojná krimi gangsterka s příběhem (který v jedničce prakticky absentoval). Takže míst s "kecáním“ tu sice není málo, ale mají svoje odůvodnění, nehledě na to, že jsou to jen krátké pauzy mezi akčními jatky. A co se týče toho hlavního, tedy akce…popravdě řečeno, tahle našlapanou žánrovku jsem opravdu nečekal (a asi ani zatím neviděl...a kdoví, zda v budoucnu ještě budu mít tu čest). Nevím, kolik scén by řadový divák (ne fanatický fanoušek) v klasickém akčním filmu označil za nezapomenutelné, nebo prostě jenom opravdu vydařené (či "kulervoucí", zapátrám-li hlouběji ve slovníku), ale tady jich je opravdu kvantum: „dostaveníčko na záchodech“, „hrátky v bahně“, „výběr výpalného“, „návštěva klubu“, „projížďka metrem“, „občerstvení v restauraci“, „závody aut“, „sourozenecké skotačení“ a „kuchyňská férovka“; tohle všechno jsou akční pasáže, které mě něčím nadchly (ano, tím jsem vyjmenoval v podstatě všechny takové úseky, které se ve filmu nacházejí, a to už o něčem svědčí). A i arzenál zbraní je více než nápaditý; krom klasických „bouchaček“ jsou divákovy nabídnuty obušky, násady od košťat, nože, mačety, láhve, sekáčky, židle, stoly, talíře, baseballové pálky („homeruny“ pobavily), krumpáče, skalpely, kladiva (a jejich brutálně/ní sexy majitelka) a mnoho dalších. A přestože je zde oproti jedničce akce podstatně víc (nahrává tomu i velkorysá stopáž), a choreografové bitek se při jejich vymýšlení nejspíš řádně sjeli (myšleno v obdivném slova smyslu), té do očí bijící je zde ve výsledku méně (vyloženě úsměv na tváři mi vyvolal asi jenom epický souboj v kuchyni, ten už byl na svém konci hodně přes čáru). Proto hodnotím slabším plným počtem (a taky čistě z toho důvodu, že jsem si film zatraceně užil a nehodlám jít níž). (26.06.2014)

Keby Gareth Evans ovládal scénáristicky postavy a dialógy tak ako Andy Lau vo Volavke, bol by to najlepší akčný film vôbec. V mlátičkách lepšie než to najlepšie od Johna Woo. Dĺžkou, množstvom postáv a komplotom však prepálené. Dialógov, ktoré zapĺňajú dve tretiny filmu a snažia sa budovať mega-epickú drámu, je tu na dramaturgické limity čistokrvnej akčnej žánrovky príliš. Vizuálne ale perfektné, obzvlášť interiéry až kubrickovsky vypiplané. Na veľkom plátne v karlovarskom Thermale úžasný estetický zážitok. (12.07.2014)

Snaží se to být epičtější, vizuálně vycizelovanější a technicky opulentnější s lepšími akčními scénami než jednička. Akce skutečně o trochu lepší je, ale pořád mám pocit, že klasický herní "arcade mode" byl pro daný subžánr atraktivnější. Divák krásně baštil ideální tempo a každý schůdek vzhůru znamenal lepší a lepší záporáky až do finále. Plus navíc nepotřeboval řešit ty či ony postavy a jejich motivace. Tady je všeho přehršel, ačkoliv podstata je stále stejná a tak je ve stále stejně triviálním příběhu jen větší chaos a zmatek, který kazí nepopsatelně dokonalé akční scény. Má to trochu nočních neonů Michaela Manna, trochu podhledů a spojení obrazu/zvuku Michaela Baye a místy vizuální poetiku Ridleyho Scotta, potažmo Tarantina (specielně pak tiché scény se sněhem, kladiva apod.) - za tohle všechno palec nahoru, ale pustil bych si to znovu jen kvůli té akci. (23.06.2014)

Úspěch prvního "Zátahu" stoupnul Evansovi do hlavy a vyvalil na světlo jeho nezměrné ambice. Ty se neomezují pouze na revoluční ztvárnění akce, ale bohužel i na vyprávění. Režisér se evidentně zhlédnul v Leonem a Coppolovi, takže namísto úderné videoherní struktury prvního dílu tentokrát přináší okázalou mafiánskou ságu, kde se třetinu stopáže midlí pohůnci a zbytek filmu důležitě rozpráví a pletichaří bossové. Film se diváky snaží i v dějových pasážích ukonejšit důrazem na formální stylovost a coolness, jenže i přes pěkné obrázky je to prostě jako u špatného porna, kdy divák jen čeká až se pánové vytlachají, aby se mohlo přejít k akci. Ačkoli na papíře by měly dějové pasáže dodávat akci dramatičnost, v praxi se to omezuje v lepším případě na kýčovitý patos a v horším na směšně strojený přívěšek natahující stopáž. Se zájmem lze nyní očekávat, jestli se Evans v plánovaném třetím díle vydá zase jinou žánrovou a stylovou cestou, což by celé trilogii dodalo punc experimentu a hlavně by i zpětně ospravedlnilo volbu stylu dvojky. Momentálně se odklon od živelnosti jedničky jeví spíš jako neblahý vliv sílícího koproducenta XYZ Films, jehož trademarkem se stala povrchní fanservisová pompéznost i vykalkulovaná snaha o jinakost ústící v odtažitost a prázdnou manýru. Tudíž máme v "Zátahu 2" komiksově stylizované figurky bijců se speciálními útoky a kostýmy (Hammer Girl, Baseball Bat Man, Prakoso), ze kterých sice chlístá patos a coolness každým pórem, ale jejich vsazení do snahy o vypjatou mafiánskou ságu jen celý projekt odhaluje jako klukovskou žánrovou fantazii cílenou na filmové hipster-fandy, kteří svůj konzumerismus a snadnou manipulovatelnost skrývají za velkohubé odmítání mainstreamu. Ale to vše jsou jen zmíněné přívěsky, možná i ústupky výměnou za realizační volnost pro hlavní atrakci filmu. zdejší revoluční mix kontaktní choreografie, počítačových efektů a bravurního formálního zpracování, podobně jako svého času "Matrix", spojuje dobové západní a východní trendy akčních filmů do strhujícího celku. S navýšením rozpočtu díky úspěchu prvního dílu si také Evans mohl dovolit posunout akci o krok dál nad relativně laciné souboje. Zatímco v prvním díle tak choreografie vznikala společnými silami Evanse a centrálních aktérů Ika Uwaise a Yayana Ruhiana, tentokrát se štáb rozrostl o profesionály ze zahraničí v čele s hongkongským expertem na automobilovou akci Brucem Lawem a choreografem soubojů Larnellem Stovallem (Undisputed III, Univerzální voják 4). ___ Update po druhém zhlédnutí v 2020: Navzdory všem výtkám platí, že v akčním žánru v oblasti choreografie dodnes nic lepšího nevzniklo, byť třeba série John Wick druhému Zátahu už obstojně dýchá na záda. Jenže tady prostě kombinace fyzicky zdatných performerů, kteří umí rány rozdávat i dostávat, režiséra s citem pro akční scény i vytříbeným stylem a inscenačních ambicí došla doposud nejlepší rovnováhy. (25.01.2015)