V domě

Naozaj zaujímavý film založený na slovách a dialógoch. Herci veľmi presvedčiví. Ako tu už niekto spomenul, keď prižmúrim oči, pripomína mi to tak trochu ukecaného Woodyho. A zase raz výborná muzika ... http://www.youtube.com/watch?v=lq8ZjgQQue4 (01.11.2013)

Tohle byla vysloveně báječná lahůdka od Ozona. Dlouho jsem se tomu snímku vyhýbala, ani sama nevím proč a jako většinou jsem nakonec byla nadšená. Tolik proměnných a tak bezvadně sladěných situací jsem dlouho neviděla. Buď bylo pokračování naprosto nesnesitelné a nebo naopak zcela reálné. Já jsem jen mlaskala slastí nad celým neobvyklým zpracováním, protože to je potom osvěžením mezi tolika filmy. Já osobně tleskám a konec byla super tečka :-) (27.11.2016)

Jen tak na úvod se musím prostě vyjádřit k uniformám. To by ani jinak nešlo. Opravdu osobně nechápu to stanovisko k zavádění uniforem. To, že všichni budou oblečeni stejně, vůbec nijak neovlivní jak se budou žáci vnímat navzájem. Ti z nižší vrstvy budou pořád uzemňováni těmi z vyšší. Naopak ti z nižší kromě svého oblečení musí ještě utratit prachy navíc za uniformu a ti z vyšší, si ji stejně můžou doplnit drahými doplňky. Naopak si myslím, že se tím utlačuje utváření osobnosti a vlastního stylu, nikoliv, že se tím naučí nějaké disciplíně a solidárnosti. Jinak hned na začátku vás chytne ta heroická hudba, jako stvořené pro nějaký postapokalyptický kraťásek. Naprosto skvěle se stupňujicí drama, kdy opravdu nevíte, jak to dopadne. Nevíte, co je pravda a co už je fikce či jeho bujná fantazie. To všudypřítomné sexuální napětí je také uchvacující a podněcuje řadu myšlenek. Bylo to čím dál tím zajímavější, třeba když už se v rámci příběhu objevil i Germais v jejich domě při jejich rozhovoru jako posluchač a kritik Clauda. Ta hudba byla prostě perfektní (ano napíšu o ní ještě jednou), taková ta, co vám nahání husí kůži, jakože teď se něco stane. A jako poslední musím zmínit, jak mě uchvacoval ten typický pohled a celkový výraz Clauda. Nevím, jak bych ho popsala, nemůžu pro něj najít to správné slovo. Takový ten hajzlíkovský, mazaný, záškodnický, vysmívající se, vypočítavý, takový ten, jakože vím, co teď chci a taky to dostanu a ty se jen koukej.... no prostě byl dokonalý. Jasných 5*. (01.03.2014)

„Tichý, bezproblémový. Vždycky sedí v zadní řadě. Tak jako ty. Je to nejlepší místo. Vidíš všechny a tebe nikdo.“ V podobném typu filmů většinou nacházím zalíbení. A s milým překvapením můžu konstatovat, že U nich doma není výjimkou, právě naopak. Film hned na začátku nenápadně diváka vmanipuluje do role učitele. Jeho hladovost, při které se jen marně snaží zakrývat, jak ho studentovo vyprávění nesmírně přitahuje a vzrušuje, se stává i divákovou. Ten si pak stejně jako hlavní hrdina přeje další pokračování dobrodružství mladého stalkera a vetřelce v domě, ba přímo po něm baží (s tím rozdílem, že publikum nemá tu možnost zasahovat do tvůrčího procesu talentovaného spratka). Ale přestože si tvůrci filmu s divákem nádherně hrají a manipulují, pořád mu dávají velkorysou možnost si to zároveň uvědomit a škodolibě se bavit na účet hlavního hrdiny spolu s nimi. A ačkoliv mě konec snímku v první chvíli mírně zklamal, s odstupem času se mi zamlouvá stále víc. Trošku nadhodnotím a přiklepnu filmu slabších 5*. (08.04.2018)

Pan učitel, který chce pomoci v literárních začátcích svému žáku, dostane se do zajímavých situací. Čte jeho každodenní slohovky, podrobuje je kritice a snaží se styl vylepšit a žáka vést. Příběh však není fikcí, ale popisováním návštěv rodiny žákova kamaráda. Postupně příběh na papíře ožívá natolik, že se stává takřka vědeckým experimentem a pan učitel se stává vlastně spoluautorem scénáře dnů budoucích. To pokušení je natolik silné, že zapomíná na etiku i své učitelské povinnosti. "U nich doma" je typ filmu, který balancuje na tenkém ledě a podle zdejších hodnocení nepříliš úspěšně. Já se bavil velmi dobře. Dle mého to má spád a hlavně psychologicky je to dokonale propracované. Na závěr jsem měl trochu obavy, jak rejža z té překombinovanosti vybruslí, zvládl to však moc dobře. Nejvíc miluju na francouzském filmu, že se nebojí nahlas říct: "Jsem možná úchyl, ale hlavně že mě to baví!" 85% (11.01.2014)