Zachraňte pana Bankse

Tak velká sázka na jistotu, že v sobě nemá jediný překvapivý nebo zcela upřímný moment. Životopisů nerudných osob už tu zkrátka bylo tolik, že věčně kyselá Miss Travers spíš otravuje. Jak linka s adaptací, tak cesta do minulosti jedou podle strojené šablony, což je při dvou hodinách až vražedně únavné. Bezradnou třetí hvězdu zachraňuje dokonalý Hanks a fakt, že celá patálie je napsaná tak přívětivě a lidumilně, že vlastně nemá čím štvát. Snad právě jen onou nečekanou a smutně velkou obyčejností. (14.01.2014)

Sice nevím, jak moc film odpovídá skutečnosti, v každém případě se na to koukalo celkem pěkně, filmařsky to bylo dobré a Emma Thompson i Tom Hanks hráli skvěle. Na druhou stranu se ve filmu nestane nic, co stojí za zvýšenou pozornost a žádnou scénu si člověk za pár dní už nevybaví. Zkrátka, sice jsem se nenudil, ale ani nějak extra nebavil... (16.04.2014)

Musím říct, že Hanks se mi poslední dobou čím dál tím víc líbí a jak je starší zraje jak víno. Po pravdě za dob Foresta Gumpa mě to nikdy moc nebralo, ale naposledy exceloval v Kapitánu Philipsovi a tady doslova vydupal z popela tenhle jinak děsně tuctový ničím nepřekvapující nudný a pekelně užvaněný film. Hanks se překonává a kvůli němu to stojí za to vidět, ale maximálně tak jenom jednou. To úplně bohatě stačí a navíc film stejně hodně rychle vyšumí z hlavy. No myslím si, že CSFD projekci v tomto případě vynechám.50% (13.02.2014)

Jak normálně nemám Emmu Thompson příliš v lásce, tak role tady ji naprosto sedla a z 90% jsem se zasmála právě díky ní. Asi bych se obešla bez flashbacků, jenže zase bez nich, by člověk nedostal celý obrázek toho co, kdo, jak a proč. Ve výsledku se jedná o velmi milý film, který mě hodně příjemně překvapil. 4* (22.01.2017)

Studio Disney (samozřejmě) nemůže natočit opravdový film o produkci studia Disney ani o Waltu Disneym, to je zcela mimo hranice možností. Je ale zajímavé sledovat tuhle sebeprezentaci a přemýšlet, proč zrovna tahle konkrétní kýčovina byla zvolena zrovna teď. Co mi vadilo nejvíc, že se celým filmem nese takový nádech "kdo nemá rád Mickey Mause, musel v dětství utrpět děsivý šok a je potřeba ho vyléčit". Každopádně střídání rovin a emocí zcela nahodilé, vše okázale přetažené. Nerad, ale musím připustit, že přes to všechno mně ten sentimentální nesmysl vlastně nevadil, je zkonstruovaný s tak nechutnou přesností a sebejistotou, že na nějaké té základní úrovní funguje. EDIT: No jestli to má být jako v červených barvách, tak to musím snížit na dvě. Jo, trochu pózuju. (29.01.2014)