Equalizer

Denzel a kutilské techniky, které by vám Přemek Podlaha rozhodně neporadil, anebo taky prequel Muže v ohni, jehož jedinou chybou je, že Fuqua není Scott, tudíž to pomalé budování děje je spíše otravně zdlouhavé (ze 135 minut je cca 20 za trest) a délka zpomalovaček dlouze za hranicí absurdna. 3 a ½. (14.12.2014)

Nááářez!!! Nakonec sem tomu dal 5/5, Denzel si to vzal celý pro sebe a závěr ve skladu mne úplně rozsekal !! To pomalý tempo bylo dokonalý na akčňák. Denzel s klidem odrovnal všechny rusáky a mafii ... "jenom" proto, že zmlátili prostitutku .. dokonalost!! Film se hodně veze na atmosféře "Seagalovek" a "96 hodin". Ovšem zatímco Neeson vždy vede válku hrozně rychle a až bych řekl, že je mírně ve stresu, Denzel si to zde dává s ledovým klidem, film se veze v pomalým tempu, i když souboje jsou rychlý a efektní (a brutální .. zabíjí vším, co je po ruce..), celkově jde z Denzela obrovskej bezbřehej klid a naprostá osobnostní nadřazenost nad všema, kdo se mu postaví ... To je taky krásně vyjádřeno na samotném konci, kdy stojí u oceánu (reakce na martial arts filmy 70. let? :-) ). (13.12.2014)

Ultimátny sen zamestnancov Baumaxu. A film presne podľa môjho gusta. Zľahka dlhší, než by sa patrilo, ale inak bez výhrad. Denzel kruto diktuje (hrá tam to isté, čo vo všetkých filmoch z posledného obdobia, ale je v tej frajerskej polohe nehorázne dokonalý), Csokas si vystrihol najlepšieho záporáka kariéry, dialógy sú dobre napísané, atmosféra temná, tempo krásne graduje a akčné scény majú rozkošne brutálne momenty. Najlepšia akčná dráma široko-ďaleko. (03.10.2014)

Denzel Washington vypadá trochu jako přežitý dědeček. Ani ne tak svým vzezřením (řekli byste mu 60?), ale spíš tím, koho představuje. Doby supermanovských, nepřemožitelných hrdinů jsou pryč a díky ukotvenosti v reálném světě a prostředí nijak zvlášť stylizovaném vypadá postava bývalého elitního vojáka Roberta McCalla nepatřičně oproti třeba Johnu Wickovi. Zápletka je přitom v obou filmech podobně nekomplikovaná - Wick i McCall chtějí žít klidný život, Wickovi zabijí štěně a ukradnou auto, McCallovi zbijí kamarádku-prostitutku. I když jeden je hnán čistě pomstou a druhý má šanci někoho zachránit, oba hledají svou spravedlnost a chystají se zničit zločinecký konglomerát. A právě zde je vidět zásadní rozdíl. U Johna Wicka chápete motivaci a nepodivujete se nad jeho konáním, protože je to součástí oné žánrové hry. Kdežto u Roberta McCalla si nejednou řeknete, proč to vlastně dělá, proč zachází tak daleko, proč se vlastně stará, když jeho vnitřní klid nic neohrožuje. Nebo vlastně víte - musí v závěru dojít k tomu, že začne pomáhat lidem, jenže cesta do tohoto bodu není uvěřitelná. (12.07.2015)

Od nynějška si dvakrát rozmyslím, než jako obvykle agresivně vypičuju bobra v Obi, i když mě pro třicítky vruty pošle do stavebnin na druhou stranu toho jejich posraného hangáru místo do spojovacího materiálu hned vedle pokladen. Podle tohoto se totiž může docela dobře stát, že ten tlustý, upocený a špatně proškolený kokot nebude jen nějaká běžná socka z pracáku, co ze zoufalství bouchá za minimální mzdu. Ne, on to totiž klidně může být penzionovaný elitní vrah z Bisky, co se kariérně našel jako permanentní zaměstnanec měsíce v oddělení řeziva, jenž ve volných chvílích čte přeceňované sračky od Hemingveje, rád dlouze existenciálně filosofuje a je sveřepým ochráncem slabších, utlačovaných, vdov, sirotků a ukrajinských štětek. Takový týpek, dokonale trénovaný ve střelbě hřebíky a zacházení s kompletním sortimentem mechanického ručního nářadí, by mě pak za hrubost klidně mohl na sto metrů ukřižovat až v zahradním nábytku, umlátit gumovým kladívkem nebo opíchat lištovými rohy na plovoucí podlahy. Ač se jednalo o hloupou, unylou, patetickou a mnohdy až směšnou hovadinu určenou pro totální debily, poučil jsem se a už raději nikdy Nataše jednu nepřimrdám před jakýmkoliv hobby marketem, abych náhodou neměl druhý den v patách podobně reálného „Zabijáka z Hornbachu“! (14.12.2014)