Můj vysvlečenej deník

Příběh o holce, která se považuje za hodně důležitou, ale není tomu tak. Uznávám, že kdybych byl nezralá puberťačka, tak mě to asi srazí do kolen. Nicméně nejsem. Dají se na tom najít i pozitiva - Kohoutová, Stašová, Žilková, Bareš. Jinak je to film o ničem, ale zase nutno říci, že ničím neuráží. Alespoň ne moc. (16.06.2015)

Když jsem viděl název filmu na plakátech, zaujal mě svou nesmyslností... Páč "vysvlečenej deník", to znamená deník zbavenej igelitového obalu, popř. desek z tuhého papíru. A to myslím vzruší tak maximálně nějakého notesofila. Takže já pak filmem samotným nebyl ani překvapen, ani pohoršen, tak nějak jsem to čekal. Hloupý název nemůže skrývat chytrý obsah, že jo. Jak vidím, mnozí komentátoři neovládající češtinu se podle názvu těšili na to, že ve filmu bude pobíhat autorka deníku nahá. Ty bych jemně upozornil, že to dílo ve skutečnosti nenapsala sedmnáctiletá dívka, ale čtyřicetiletej tlustej chlap, kterýho by vysvlečenýho chtělo vidět tak maximálně pár hodně zvrhlých zvrhlíků. (18.02.2017)

Tři a půl, velmi sympatické překvapení. Přirozené herecké výkony (skvělá Veronika Kubařová, skvělá), režie, která odsýpá, příjemná hudba a vcelku zajímavý děj. O knižní předloze jsem dodnes neměl ani ponětí. Příběh, natočený podle ní, se ale může chlubit tím, že vypadá vážně jako ze života. A to se nejen v českých filmech cení.__P.S. Tak dnes jsem se (po roce a půl) dozvěděl, že žádná knižní předloha neexistuje a já se stal obětí čísi mystifikace. Že by mi to ovšem vadilo, to ne. (30.12.2012)

Tento film by se rád prezentoval jako obraz ze života dnešní mládeže, ale není to tak. Žila jsem mezi teenagery 25 let a proto hodnotím snímek jako divácky podbízivý. Mne nezaujal ani prostředím či hereckými výkony, a už vůbec ne příběhem, který tam snad ani žádný nebyl. Postrádala jsem výchovný moment či vzor, protože kouření, pití, fetování a sex není nebo by neměl být jedinou životní náplní dnešní mládeže. To by bylo opravdu smutné. Hodnotím shovívavě, protože chápu, že film nebyl natočen pro mne, spíš pro moje vnuky, a také proto, že jsem v očekávání nějakého průlomu jej vydržela sledovat až do konce. Tento snímek je černou můrou rodičů a výchovných pracovníků. Točí-li se dneska takové filmy, nedivím se, že nikdo nechodí do kina. (15.10.2016)

Na tenhle film jsem se hodně těšil, protože Veronika Kubařová je mojí velkou oblíbenkyní. Bezprostředně po zhlédnutí ale vidím, že nebylo zas tak moc o co stát - ten film je v podstatě sračka, plná celé řady příšerných hereckých výkonů, unyle splácaného děje (zoufale neschopného doříct někdy nějakou pointu), nevýrazné Wajsarovy hudby a hromady pitomých dialogů. Naopak potěší představitelka hlavní role, celkem příjemná kamera a animované sekvence, které film zajímavě zpestřují. Hledat tam však jakousi generační výpověď je marné - ten film je povrchní jak holčičí časopisy a v nesděluje v podstatě vůbec nic. Celý ten epizodický děj je tak zoufale obyčejný až fádní, až to bolí, a jedinou scénou, ve které funguje nějaké dramatické napětí a emoce, je ta, v níž postava Johaniny matky (výborně zahraná Petrou Špalkovou) seřve a následně vyžene otce Johaniny těhotné kamarádky od jejich domu. Mimochodem když jsem zde zmínil onen dům, nemohu nezmínit svůj údiv nad rozhodnutím zasadit bydliště Johaniny rodiny do Linhartovy vily - odkdy hrome obyčejné rodinky (jak nás o té své - otec: bulvární pisálek, matka: učitelka - v úvodu snímku ujišťuje hlavní postava) žijí v klenotech funkcionalistické architektury z konce 20. let? Celkově se obávám, že zde nemohl vzniknout dobrý film prostě už proto, že sama předloha za nic nestojí. Můj vysvlečenej deník je zbytečný film, na který se rychle zapomene. A současně doklad nedostatku kvalitních scénářů ze současnosti, které by byly schopné sdělit něco o současné české společnosti. Tenhle film neříká vůbec nic, nanejvýš tak usvědčuje českou literární scénu z úplně stejné bídy, kdy se tady vydávají prvotiny literárně impotentním puberťákům, kteří se rozhodli přispět k současné knižní nadprodukci rovněž svou troškou do mlýna, a podpořit tak gradující inflaci tištěného slova. K čertu s těmihle prokletými pisálky. (03.02.2013)