Casse-tête chinois

Cédric Klapisch jako francouzský Richard Linklater uzavírá svou trilogii geografických idiomů (Španělská vesnice, Ruské panenky a nyní Čínská skládačka) ve které v průběhu let sledoval své hrdiny. Podobně jako on alibisticky používá hlavního hrdinu-spisovatele, aby reflektoval předchozí filmy/knihy, a také každý díl zasazuje do nového prostředí. Zatímco Linklater se sevřeněji soustředí na ustřední romantický pár, Klapisch se rozbíhá do těkajících epizodek, přičemž nikdy neztratí optimistický tón vyprávění. Chytře a hravě zde odkazuje na první díl trilogie (rozhovory s filozofy, lesbické balící gesto a zejména spojení dějových linií do nečekané návštevy bytu). (11.04.2014)

Casse-tête chinois - Čínský hlavolam se mi od Klapische líbí snad nejvíce. V l'Auberge espagnole (španělská hospůdka) byl hlavní protagonista ještě mladým mužem, který se baví ve Španělsku na Erasmu, v Pupées russes (Matrjošky) začal žít životem partnerta a otce, jenže ouha, v Casse-tête chinois už má být Xavier zralý čtyřicátník, jenže pořád mu nejde do hlavy, jak si život uspořádat tak, aby byl takový, jaký by se od něj v tomto věku očekával. Výborná komedie se skvělými (opět) hláškami a zvraty. Jsem zvědavá, jestli se překladatelé budou s některými oříšky zalamovat, aby to mělo tu šťávu jako v originále. (21.05.2014)

Je možné mať ideálneho partnera, poskladaného do dokonalého a vyhovujúceho celku? Vytvoreného z malých čiastočiek ako puzzle tvoriace jednotný obraz. Je bežné, ak sa po 10 rokoch manželstva dvaja ľudia v páre zmenia. A zmenia sa tak, že si prestanú vyhovovať, každý môže mať svoju cestu, ktorú s partnerom nevie zosúladiť. A príde nový vzťah, nový partner a život ide ďalej a komplikuje sa, niekedy je až nepochopiteľne prekombinovaný a poprepájaný. Či je film komédiou alebo drámou, ťažko povedať. Odráža v mnohom súčasnú realitu vzťahov, rozpadnutých rodín a partnerov hľadajúcich šťastie. Snaživý je prístup režiséra ponúknuť aktuálnu tému, aj prevedenie filmu pôsobí nenásilne, s postavami sa dá ľahko sympatizovať, mne osobne chýba hlbší prístup, hlbšia psychológia, čo sa však nevylučuje s tým, že sa mi film celkom páčil. (12.03.2020)

Malinko po záruke. Snažiac sa nájsť pohodu roku 2002, cit z roku 2005 - vyústi, iba preto, že musí. Príjemne, nie zbytočne, ale proste sorry - ani jedna z predošlých častí sa do takej miery nehľadala, nebola tak crazy, nesnažila sa natoľko ohúriť všetkým - iba proste išla. Bola život. Nemali ste pocit, že vám niekto skladá puzzle, nechytala vás depka na miestach nepatričných. Duris v tomto filme rozpráva svoju definíciu lásky, a Chinese puzzle ako celok má iskru, ale už bez tej lásky a spontánnosti. Na druhú stranu Klapisch je stále dobrý režisér. Iskrí mu to hlavne v intímnych scénach, keď pracuje s hudbou, alebo humorom. V rámci mojej erazmovej série už bohužiaľ nie autenticky. (22.03.2017)

Klapischova trilogie zdaleka nedosahuje kvalit Linklaterovo schopností pojmenovávat přesně a správně životní okamžiky, nicméně pokud tohle trio filmů vezmeme o samotě, stojí si velmi dobře. Klapischův pohled na krize v různých životních obdobích je o hodně optimističtější a tím pádem i pro diváka méně náročný. K postavám si divák chca nechca vytvoří vztah a jejich vývoj nedokáže pozorovat bez emocí, takže v zásadě dostáváme ideální kombinaci pro sobotní večer. Nenáročné avšak emotivní. Tím ale nechci Xaviera a spol nijak shazovat. Často i oni trefí do černého a donutí mě k nějakému tomu zamyšlení. Krásný konec. 7/10 (16.07.2014)