Suspiria

Štýlový horror, ktorý aj po štyridsiatich rokoch dokáže zaujať a strhnúť divákovu pozornosť, prinútiť ho zbystriť všetky zmysly a úžasnou farebnou kompozíciou vizuálnej zložky a zimomriavkovou hudbou privodiť nemilosrdné mrazenie a sťahovanie žalúdka. Dôkaz, že v jednoduchosti je krása. Príbeh je niekedy na hranici monotónnosti, postavy nie sú bohvieako napísané, dialógy obyčajné, no napriek tomu je atmosféra pekelne strašidelná a neraz tak vrazí dýku do divákovej psychiky. 80%. (09.08.2014)

Z obsáhlé filmové tvorby respektovaného hororového tvůrce Daria Argenta jsem měl dosud možnost zhlédnout počátkem 90. let pouze Inferno, ze kterého jsem si pamatoval jen tolik, že mělo místy slušnou atmosféru a to je tak všechno. Takže jsem přistupoval k jednomu z nejoceňovanějších Argentových snímků s určitým očekáváním. Filmu se nedá nepřiznat snaha o vytváření výše zmíněné atmosféry, režisér pracuje se zvuky, kamerou i architektonickými prvky a místy dokáže vytvořit opravdu tísnivé pocity. Bohužel, na to, aby to fungovalo, by musel udržet až do konce pocit nevědomosti, záhady, neprozrazovat divákovi podstatu jevů, protože v ten moment, kdy pochopíte, o co jde, to jde do kytek. V případě Suspirie by si vystačil vlastně s absencí jakéhokoliv smysluplného děje a soustředil bych se jen na výše zmíněnou atmosféru. Jinak to totiž začíná nepříjemně připomínat takové ty sedmdesátkové pokusy o umělecká porna. V tom filmu je spoustu rušivých prvků od těžkopádných výkonů ve vedlejších rolích přes naivitu některých scén až po rušivou angličtinu, protože režisér z komerčních důvodů počítal od začátku s mezinárodním publikem. Jestli tohle má být výkladní skříň tvorby Daria Argenta, pak se s díky zbytku jeho tvorby obloukem vyhnu. V tomhle žánru se toho dá najít mnohem zajímavějšího jinde. Celkový dojem: 45 %. (11.02.2018)

Argento v nejlepší formě! Problém italských horrorů je, že buď jim propadnete, nebo jimi opovrhujete. Navíc kvalita jednotlivých děl je značně kolísavá i v rámci tvorby jednoho režiséra. Mě Argentovy filmy baví jako výtvarníka. Jeho vytříbená paleta barev, záliba v rudé a modré, v kontrastu, hře světel a stínů. Pokřivená kompozice, kdy postavy, věci i budovy jdou často mimo obraz, vychylují se ze zlatého řezu, jako by ukazovala na deformované vnímání světa. Temný hudební doprovod plný skřeků a pazvuků navozuje patřičnou atmosféru. Argentův Goblin zde předvádí jednu ze svých vynikajících okultních kreací. Přízračná scéna na letišti i cesta lesem v dešti napoví, co lze očekávat. Výkřiky ,,Witch" jsou jen jakousi třešinkou na dortu. Šťavnaté vraždy, tlukoucí srdce v otevřené hrudi, pasti, léčky, červi a....čarodějnické spiknutí! Skvělý úvod do ponuré trilogie. (25.02.2011)

Argento má rád barvy a až budu chtít doma malovat, rozhodně u něj mohu vzít inspiraci, ale to je asi tak vše v čem mě inspiroval. Lidé tu chválí hudbu (ahoooj Majkí :-D ) no mě osobně tedy na zadek neposadila, spíše mě z ní bolela hlava a ani se nedivím hlavní hrdince, že jí bylo pořád blbě, jestli to musela poslouchat denně. Jinak její Kví Kvé mě děsilo, více než cokoli jiného v tomto hororu. Někomu, komu takhle pomalu zapaluje, člověk fakt přeje brutální smrt. Dala bych dvě hvězdičky, ale za bitku s netopýrem dávám tři (a že měl kluk ušatá navrch, než mu došel kyslík...joooo fyzička je svině) (24.09.2015)

Nezbývá mi než pošpinit hororovou klasiku. Argentova SUSPIRIA sází na hnusnou krásu německé baletní školy, prvoplánové děsy, světla a syté barvy, snovost, nudné mysteriózno a unylou hlavní hrdinku. Kde mnozí obdivují, já si klepu na čelo a s čím dál větším nezájmem čekám, až ten film konečně dospěje v závěrečné titulky. Zajímavý (alespoň než se okoukal) byl ale vizuál, asi dvě scény nebyly vůbec k zahození, a také se mi líbil hlavní hudební motiv - jednoduchá melodie podložená úchylně záhrobním hlasem. Jinak nic, takže tu nahrazuji J*A*S*Movy odvolané dvě hvězdy (ty moje ale zůstanou). (23.01.2011)