Suspiria

Excelentní kousek od mistra italského hororu Daria Argenta. Italům proudí v těle horká krev, ale, jak mne kdysi náhle napadla myšlenka, její nejsytější konzistence se však pro mě projevuje jako mafiánská a hororová krev. Námět či příběh není nijak zvlášť originální, spíše filmovými tvůrci snad nejčastěji zpracováván. Film sám o sobě mě ani tak moc nevyděsil, spíše jsem zůstávala ohromena nad jeho výtvarným a hudebním zpracováním. To taktéž zapříčinilo, že jsem se během filmu mnohokráte přistihla, že na něj doslova hledím s otevřenými ústy. Snad možná i více než polovinu dojmu ze Suspirie, mi dodávala fascinující, nezapomenutelná a naprosto dokonalá hudba Claudia Simonettiho a Goblina. (25.07.2010)

Na rozdíl od Tenebre se v Suspirii Argento maximálně zaměřil na hypnotickou atmosféru a senzuální expresionismus a vydařilo se. Co zůstává, je neochota či neschopnost nahnat strach. Argento věří v emoce jako takové. A přeškoda toho blboučkýho děje. Argentovi patrně v dětství někdo vtloukal do palice, že děj a forma jsou dva póly jednoho magnetu a nemůžou sdílet stejné lože. (03.11.2007)

Tomuto snímku rozhodne nechýba atmosféra. Niečo perfektné. Zvláštny, prefarbený farebný filter dodáva filmu sférický význam a osobité čaro. Na mňa tam bolo síce trocha veľa červenej, ale za nejakú chybu by som to nebral, ide len čisto o subjektívnu vec. Nemôžem zabudnúť ani na údernú hudbu, ktorá k celkovej atmosfére prispela snáď najväčšou mierou. Z pohľadu minulosti na súčasného diváka možno niektoré mordovačky pôsobia dosť detinsky a krv až moc kečupovito, ale to rád prepáčim. Argento to jednoducho vie a vždy vedel. Celkovo, nebolo to síce tak dobré ako posledná Matka, ale stále ide o slušný nadpriemer. 75/100 (17.09.2014)

Krásne snové, temné, mrazivé, ale dosť zdlhavé až nudné. Viem, tieto staré filmy vedia byť zradné a treba ich pozerať s akýmsi nadhľadom. Určite keby to Argento natočil teraz tak by to bola pecka jak hrom. Nudné pasáže by vyplnil niečím zaujímavým a aj herecké výkony by boli na lepšej úrovni. A vlastne to sú hlavné zápory filmu. Ako som už na začiatku spomínal, dej je budovaný hlavne ne atmosfére a na jej bodovaní, ktoré končí zaujímavým no dosť rýchlym finále. Nie som sklamaný, no čakal som od tejto klasiky možno trochu viacej. Slabých 70% (08.06.2008)

Hororová klasika, která se mi na druhé zhlédnutí líbila snad ještě víc než poprvé. Strašně mě na tom filmu baví jeho výtvarné pojetí - ta velkolepá barevnost a design interiérů je vážně něco nádherného - a naprosto dokonalý soundtrack, který se zcela zásadně podílí na celkové delikátní atmosféře. Po mém soudu to sice není strašidelné ani trochu a dějově je to až pohříchu prostinké, ale formální klady tohoto snímku v mých očích dokonale vyvažují jeho obsahové nedostatky. Suspiria - film, který si podle mě plným právem zaslouží kultovní status a který s lety zraje jako víno - jeho triky dělané hezky postaru už dnes působí jako správné sedmdesátkové retro. (27.03.2017)