Suspiria

Argento je jediný hororový režisér, ktorý nepustí film z ruky, ak nemá neprehliadnuteľne výraznú vizuálnu estetickú stránku, častokrát silne metaforickú (v Suspirii napr. zábradlie schodiska či dláždenie bazénu), to znamená, že dívať sa na jeho filmy prináša estetické uspokojenie. Skutočnosť, že je táto satisfakcia viazaná na horor vytvára neopakovateľne znepokojujúcu atmosféru, pre ktorú snáď Argenta nemožno nemilovať, i keď Oscara pravdepodobne nikdy nedostane ani za celoživotné dielo (hoci by mal). Koncentrácia na estetické zretele však na druhej strane bohužiaľ tlmí strašidelnosť, a to do takej miery, že sa mnohé scény stávajú podivne chladnými a odťažitými, akýmysi módnymi "follies", ako keby ktosi rozpohyboval tie báječné obrázky z talianskej edície Vogue alebo Architectural Digest. Ak desaťstupňová stupnica strašidelnosti má v úvodnej trinásťminútovke hororu "Night of the Living Dead" panickú hodnotu 10, u Argenta zriedkakedy prekročí číslo 6, čo však býva bohato vykompenzované úžasnými akustickými prelivmi, nájazdami kamery, magickými dvojfarebnými sólami v jedinom zábere, zjavnou radosťou z kvázisurrealistických nápadov, priam psychedelicky pôsobiacou výpravou a hypercharizmatickým obsadením (keď som pri castingu, môj súkromný bod k dobru je Miguel Bosé - áno, ten neodolateľný Pán Kto? z Almodóvarových "Tacones lejanos"). Mimoriadne chytrá a vynaliezavá anotácia k filmu "The Only Thing More Terrifying Than The Last 12 Minutes Of This Film Are The First 82" naozaj nevodí za nos. Za "Most Terrifying" totiž považujem scénu medzi 64 a 66 minútou. Čosi také ťažko rozdýchava i fanúšik žánru, takže ostatné obecenstvo by malo reálne rátať so zvracaním (alebo čím). Ďalšie supertvorivé orgie zažije divák v Mníchove (hoci dej sa odohráva vo Freiburgu, hm) medzi nádhernými budovami Propylaeum a Glyptotékou od Lea von Klenze - klasicistická vznešenosť spomínaných stavieb plus neuveriteľne zvrátený mord sa rovná prvotriedna hororová kvalita. A hoci je Suspiria o okultizme, Argentovu fascináciu zabijakom z mäsa a kostí zhŕňa veta, ktorú prednesie mladý Udo Kier: "Bad luck isn´t brought by broken mirrors, but by broken minds". (23.10.2005)

,,QUANTUM UBIQUE, QUANTUM SEMPER, QUANTUM AB OMNIBUS CREDITUM EST“..... /// Něco shnilého ve škole baletní… růžovej barák plnej mladejch holek, divnýho personálu, divnejch věcí a neuvěřitelnejch náhod. Nejdřív si myslím, že se jedná o barevný a zvukový šílenství, ale Helen Marcos mě přesvědčuje, že tahle hororová prazvláštnost, která trhá uši a ničí barvocit je vlastně oním zpracováním a nápadama zajímavá. UBODAT A OBĚSIT… Ale vidět to znova? P.S.: obdivuju frajery, který tohle daj v paneláku a v noci na domácím kině! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se napsat knihu ,,Paranoia nebo magie?“. 2.) Chcu se zdokonalit v baletu. 3.) Nechápu, proč nedůvěřovat školám s východním personálem. 4.) Thx za titule ,,jamesjohnjimbo“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (18.12.2012)

První čtvrthodina je naprosto dokonalá. Díky naprosto nervní hudbě jsem se bál i scény, kdy první z obětí byla v místnosti, kde se jen otevřelo okno. Potom se velice dlouho neděje v tomto filmu vůbec nic a vypadá to celé jako hodně barevná venezuelská telenovela, ale Argento si jen chystá pole pro dokonalou a co víc na italské horrory srozumitelnou pointu celého vizuálně skvělého filmu. A jedna scéna, sice nudná, mě moc hodně potěšila, a to je dvou minutová přítomnost mladičkého Udo Kiera. (20.06.2004)

Na rozdíl od Tenebre se v Suspirii Argento maximálně zaměřil na hypnotickou atmosféru a senzuální expresionismus a vydařilo se. Co zůstává, je neochota či neschopnost nahnat strach. Argento věří v emoce jako takové. A přeškoda toho blboučkýho děje. Argentovi patrně v dětství někdo vtloukal do palice, že děj a forma jsou dva póly jednoho magnetu a nemůžou sdílet stejné lože. (03.11.2007)

Môj prvý Film legendárneho Daria Argenta, takže ho musím hodnotiť mimo kontext jeho tvorby. Argento umiestňuje dej do sexi farebného prostredia dievčenskej tanečnej školy, ktorá pripomína nacistické nevestince a jej vedenie nekompromisné bordelmamy. Witch-bitch? Pravda je však niekde úplne inde, takže sa môžeme tešiť na krvavé vraždy, atmosférické tajné chodby a vrieskajúce študentky. Ono to už pôsobí značne obstarožne, ale v tom je práve to retro kúzlo filmu, ktorý sa už nedá brať tak úplne vážne a nadhľad asi nebol, na rozdiel od viacerých starších hororov, Argentovým zámerom. Študentky sa chovajú pre zachovanie napätia občas dosť nelogicky. Mágia ovláda ľudstvo, dozvedáme sa z polopatickej Krierovej vysvetľujúcej vsuvky, čo môžeme vzhľadom na umiestnenie deja do Nemecka interpretovať na nacistické vymývanie mozgov. Moje hodnotenie je veľmi voľné, vyjadrovať pocity z takýchto bizarných záležitostí percentami je trochu mimo. (27.12.2012)