Suspiria

Zvláštní film od Daria Argenta nesoucí autorův nezaměnitelný rukopis. Použití světel a neustále hrající hudba je silná stránka filmu, ale co se týče příběhu je to velká mizérie. Nechápu moc hodnocenní lidí nad 3*, ale budiž asi mají o dost jinčí vkus. Nebudu se zabývat zbytečnostmi jako je kvalita triků apod., ale nemohu nezmínit atmosféru. Ta nabírá konečně na kvalitě až v posledních minutách a to naprosto nestačí. Celý film se vleče a jde od ničeho nikam. Nepředstavuju si atmosférický horror takto. Vizuální stránka opravdu skvělé, ale nestačí to. Co závěr? Bez urážky, ale tento film je jako hodně dalších horrorů, které netočil nikdo tak slavný jako Dario Argento. V půlce hororu se ozve možná varianta "Kdo za tím stojí" a vždycky OPRAVDU VŽDYCKY je to pravda. Proboha musí k takové stupiditě a jednoduchosti upadat Argento? Budiž. (24.08.2005)

Zub času na tom vidět rozhodně je, i když se Argento snaží seč mu síly stačí, aby i za nějakou dobu to nepůsobilo směšně a s tou špatnou barvou krve se dá jenom souhlasit, protože je fakt trošku podivná, ale zase na druhou stranu Dario Argento dokázal fakt bravurně navozovat hororověmysteriózní atmosféru v podstatě kdy se mu zachtělo a znepokojivá hudba a naprosto skvělý prostředí zaručeně zařídilo už zbytek, jedna z nejlepších scén je určitě ta se slepcem a psem. Nicméně i tak si nemůžu pomoct, že to mohlo být ještě daleko lepší, daleko víc vypjatý a napínavý a rozhodně mohlo být daleko víc zabíjení, přinejmenším v prostřední části. (16.01.2008)

Každou výrazně stylizovanou záběrovou kompozicí, nápadně inspirovanou designem Kabinetu doktora Caligariho, úchvatné výtvarné dílo, které má díky zredukování mužských postav a příběhu o urychleném dospívání jedné dívky zajímavou psychoanalyticko-feministickou hloubku. Díky Gobliní hudbě je navíc slušná šance, že se mezi vším tím obdivováním vizuálu sem tam rozechvějete strachy. 90% Zajímavé komentáře: Radko, MIMIC, ditechi (22.12.2006)

Môj prvý Film legendárneho Daria Argenta, takže ho musím hodnotiť mimo kontext jeho tvorby. Argento umiestňuje dej do sexi farebného prostredia dievčenskej tanečnej školy, ktorá pripomína nacistické nevestince a jej vedenie nekompromisné bordelmamy. Witch-bitch? Pravda je však niekde úplne inde, takže sa môžeme tešiť na krvavé vraždy, atmosférické tajné chodby a vrieskajúce študentky. Ono to už pôsobí značne obstarožne, ale v tom je práve to retro kúzlo filmu, ktorý sa už nedá brať tak úplne vážne a nadhľad asi nebol, na rozdiel od viacerých starších hororov, Argentovým zámerom. Študentky sa chovajú pre zachovanie napätia občas dosť nelogicky. Mágia ovláda ľudstvo, dozvedáme sa z polopatickej Krierovej vysvetľujúcej vsuvky, čo môžeme vzhľadom na umiestnenie deja do Nemecka interpretovať na nacistické vymývanie mozgov. Moje hodnotenie je veľmi voľné, vyjadrovať pocity z takýchto bizarných záležitostí percentami je trochu mimo. (27.12.2012)

Subjektiv má tu vadu, že strachy reálného života berou mu schopnost báti se u filmu. Dneska jsem, já strašpytel, třebas letěl letadlem. Tudiž je vlastně s podivem, že Argento dovedl vzbudit svou Suspirií ve mně, když ne strach, tak alespoň zájem o filmové dění. Všechna čest u nehororového diváka mého ražení. Zručně buduje atmosféru, v níž neviditelné zlo provádí nepochopitelné činy a hrdinky o samotě v zlověstném tichu čelí nebezpečí (skvělá scéna na osamělém náměstí). Lekačky má v malíku, pečlivě odhadne okamžik, v němž divák dospěje k přesvědčení: "Á, teď už se nic nestane." Či onen pocit vytvoří. A teprve tehdy se to stane. Pro zručného hrůzomistra je to možná rutina. Prostředí a vůbec celé výtvarné řešení Suspirie však do kategorie "rutinní" určitě nepatří. Fotogenické možnosti architektury (převážně secesní, hádám, ale jsem houby odborník) byly volbou osvětlení a filmového materiálu využity na 100 %.Obraz dokonale ladí architektonickým rytmem. Vrcholem filmu je však zřejmě práce s barvou. Bezvýhradná sytost a zároveň neskutečnost daná barevným osvětlením (hlavně rudým) činí ze Suspirie bezmála malířskou lahůdku. Dokonce i krvi, když ta skutečná je tak fádní, dal v souladu se svou výtvarnou vizí novou, hezčí a zářivější barvu. Nádhera. Jenže... Co je to platné, když se nakonec Argento rozhodne naplno ukázat povahu a původ oné neznámé zlé síly a odpověď, kterou dá, je přinejlepším trapná. Tímhle že budil můj zájem? Ale nee... Když plnil film klišovitými postavičkami jako byl slepý klavírista, černý vlčák, přestárlá valkýra, ruská mužatka/mužička, němý dementní slouha či dekadentní ředitelka, bral jsem to jako zábavnou hru a usmíval se pod vousy. Velké odhalení však vtipu nepobralo - ukazuje jen, že i ten největší svůdník může být impotent. Silné ***. (20.06.2010)